Velkolepé Avantasii chyběl ve Foru Karlín moment překvapení

Žádná předkapela - v osm se šlo rovnou na věc. Avantasia opět, jak je u ní zvykem, slibovala téměř tříhodinovou show s plejádou známých hudebníků a také atraktivní pódiovou výzdobu. Ta letos zahrnovala křivolaký plot s lucernami evokující estetiku Tima Burtona, kamenné hradby a velkou projekci za zády muzikantů.

Samozřejmě nechyběly ani plameny, které chrlily žár takřka po celou dobu koncertu a jen občas vydechly, aby nechaly prostor kouřovým efektům. Vizuálně se, zejména v první části, jednalo o divácký požitek. Na pravé straně - na vyvýšené arkádě - se pyšnilo trio doprovodných vokalistů, složené ze zpěvačky Chiary Tricarico z Moonlight Haze, Herbieho Langhanse ze Sinbreed a Adrienne Cowan ze Seven Spires.

Langhans, ten nejzkušenější z trojice, je již letitým parťákem Tobiase Sammeta a v živé verzi Avantasie ho mohli čeští fanoušci spatřil mnohokrát. I přes ustupující vlasy a jejich stále bělostnější odstín mu to vokálně stále šlapalo. Hlavnímu principálovi svým ostrým hlasem vypomohl hned v několika skladbách, nejlépe se ale zaskvěl v duetu s Ronniem Atkinsem z heavymetalových Pretty Maids v písni "Let the Storm Descend Upon You". I přes jistou podobnost svých hlasů se skvěle doplňovali a Tobias jim to rozhodně nekazil.

Vítězem o nejsilnější charisma se stal Eric Martin z Mr. Big, který se poprvé ukázal v baladě "What's Left of Me" a následně to rozpálil v hitovce "Dying for an Angel". Martin oproti svým kolegům dorazil ležérně v šále a působil až decentním dojmem. Když se do toho ale opřel, fanoušci ho zaslouženě hlasitě podporovali.

Tobias Sammet na svém hřišti působil uvolněně a jistě a notně podporoval nové album "Here Be Dragons", ze kterého předvedl šestici skladeb. Z novinek nejlépe vyzněla "The Witch", kde se pěvecké role ujal Fin Tommy Karevik, který od roku 2012 působí u Kamelot.

Koncert se nesl na velice vysoké technické úrovni pod precizním Sammetovým dohledem, kdy za celou dobu nedošlo k žádným viditelným problémům a i výběr spoluhráčů budil respekt k jejich výkonům. Tvůrce Avantasie si své kumpány volí rozhodně svědomitě. Ani mladičká Adrienne Cowan nezakolísala a své party zvládla nebývale skvěle.

Ačkoliv byla show vizuálně poutavá, jediným větším rozvířením děje se stalo umístění trůnu s hořícími plameny během skladby "The Toy Master". Večeru bohužel chyběla větší gradace a práce s překvapením. Zkrátka od začátku ukázala vše a pak už se jen tři hodiny míhaly tváře a hlasy. Přibližně od půlky se tak přece jen některým divákům prodralo na rty zívání.

Avantasia je ale i tak oslavou melodického metalu a zážitkem, který baví nečekanými vokálními duety a povedenou pódiovou show. Každopádně trochu zamrzí, že se tahle paráda malinko zasekla a nabídla vlastně prakticky totéž, co třeba před devíti lety na témže místě.