Osmá řadovka Body Count není nic pro slabší povahy. Ostatně hned úvodní titulní skladba ve svém textu skrývá například obrat: "Při mučení dosahuji opravdového orgasmu." Již ten lze považovat za nárazník, za který by senzitivnější povahy neměly pokračovat.

Nicméně po hudební a zvukové stránce jde o nespoutanou jízdu. Body Count i po pětatřiceti letech znějí, jako kdyby nahrávali v ulicích zaplivaného a drogami prošpikovaného el ej a poodkrývali pozlátko tamní společnosti.

Novinka se ale oproti předchozím počinům více než sociální a politické tematice věnuje hororům a vrahům, tedy oblíbené látce osobitého frontmana Tracyho Laurena Marrowa, známého jako Ice-T.

Ve zmiňované úvodní titulní pecce si třeba zahrál sadistu, trápícího svou oběť. V téměř deathmetalové "Purge" s hostujícím zpěvákem Georgem Fisherem z Cannibal Corpse zase vzdal poctu krvavému žánru jako takovému. A jedná se rovnou o jednu z nejlepších a zároveň nejtvrdších písní desky.

Politice se Body Count dotknou ve "World War", kde Ice-T uvažuje o tom, kdo započne apokalyptickou válku. V ní na okamžik zarezonuje inspirace věčně naštvanými anarchisty Ministry. Provokativní text se halí do nepříjemně syrového a hodně hlučného obalu, takže má na posluchače silně znepokojivý dopad. Tohle je rozhodně silná stránka americké formace.

Nejpřekvapivější moment přichází s hostujícím Davidem Gilmourem, který svou kytarovou hrou přispěl v "Comfortably Numb". Zkušený virtuos se tím ocitl ve známých vodách, neboť se jedná o cover jeho domovských Pink Floyd ze slavného opusu "The Wall". Američtí metalisté slavnou skladbu přepracovali s citem a zároveň ji funkčně napasovali do svého stylu. Další vrchol osmého počinu.

Nabušenou desku táhne kupředu i vždy výborný kytarista Ernie C, který svými neotřelými, nápaditými a současně tvrdými riffy nakopává jinak zemitý zvuk kapely a dodává mu jistou hravost a osobitost. Společně s turbulentně rapujícím lídrem je Ernie nezpochybnitelným pilířem téhle legendy.

Body Count zůstávají na novince věrni undergroundu a svým syrovým kořenům v metalu, rocku i hip hopu. Tahle uliční směska se už sice spoustu let neřadí mezi trendy, ale její atraktivita tím neutrpěla. Naopak v současnosti platí za působivý relikt, který se za svůj rukopis nestydí.