Lisa Gerrard z Dead Can Dance a Jules Maxwell přivezou do Prahy dechberoucí show "Burn"

"Její nejlepší deska za mnoho let," píše server Louder Than War o albu "Burn", které Lisa Gerrard (Dead Can Dance) nahrála spolu s irským skladatelem Julesem Maxwellem. Oba teď přijedou jedinečnou nahrávku představit naživo do Prahy a slibují zvukově masivní a vizuálně dechberoucí zážitek. Každou z kompozic z desky totiž doprovází filmy natočené na míru jednotlivým skladbám. Art rock, neoklasika, duchovní hudba, která nezastírá své irské kořeny - pokud někdo už několik dekád opravdu elegantně překračuje kategorie, je to Lisa Gerrard.

Dvojice Gerrard a Maxwell se představí ve Společenském sále Kongresového centra Praha 31. ledna 2025. Vstupenky za 1 090 až 1 590 korun budou v prodeji od 19. září na webu fource.cz a portálech GoOut a Ticketmaster. Už o den dříve se ke vstupenkám dostane po jednoduché registraci na webu pořadatele členstvo Fource Friends.

Lisa Gerrard je nejen zakládající členkou australských Dead Can Dance, ale i jednou z nejvšestrannějších a nejuhrančivějších vokalistek posledních dekád. Její kapela byla klíčová pro vzestup labelu 4AD v osmdesátých letech, je i vyhlášenou spolupracovnicí - o tom ostatně svědčí desítky kolaborativních nahrávek s různými jmény od Klause Schulzeho (Tangerine Dream) po ansámbl The Mystery of the Bulgarian Voices. Spolu s Hansem Zimmerem složila soundtrack k filmu "Gladiátor", spolupracovala s ním i na hudbě k aktuální filmové adaptaci "Duny". Sama je autorkou hudby k filmům "Pán velryb" anebo "Ali", jehož režisér Michael Mann používá hudbu Lisy Gerrard pravidelně.

Jules Maxwell je od roku 2012 klávesistou koncertní inkarnace Dead Can Dance, právě tehdy začala jeho spolupráce s Lisou Gerrard. Jinak je ale všestranným skladatelem - jeho operu "The Lost Thing" uvedl v premiéře londýnský Royal Opera House. Maxwell celý večer zahájí živým ztvárněním svého ambientního alba "Cycles".

V Praze ale hlavně představí společné dílo - vášnivé i křehké album "Burn". A půjde o opravdu jedinečnou příležitost zažít naživo desku, která zvládá jak velkolepě dramatické polohy, tak velmi subtilní písně. Ne nadarmo o desce sama Gerrard hovoří jako o mimořádně pozitivní nahrávce.