S jistou dávkou nadhledu jde hudební cestu Karin Ann přirovnat třeba k takové Noah Cyrus. Ta si také mohla na své dráze zkoušet vše možné, od podivné elektroniky k tanečnímu popu, nakonec ale po několika ípíčkách a desítkách singlů zakotvila na prvotině "The Hardest Part" ve své verzi alternativní country.

Rodačka z Čadce, dcera české matky, začala v teenagerských letech v našich podmínkách generickým slovenským popem z produkce Tomiho Popoviče a v její diskografii nechybí třeba ani společný song s Benem Cristovao. Postupně ale přešla k angličtině a její hudba začala znít více a více překvapivě. Několikaletý pobyt za oceánem vyústil ve spolupráci s Benjaminem Lazarem Davisem a Willem Graefem z americké kapely Okkervil River, kteří do její první dlouhohrající kolekce promítli styly, jaké se u nás moc nenosí.

Pokud by Karin toužila pouze po komerčním úspěchu, pravděpodobně by angažovala nějaké EDM producenty, kteří by jí napsali hitové ducky. Místo toho se díky zmíněné dvojici ponořila do introspektivního světa intimního pop-folku, který jejímu sice nijak silnému, ale zato emocí plnému hlasu více než sluší. Společně vytvořili jednolitou nahrávku, kterou někdo může při zběžném poslechu odmávnout jako nevýraznou, byla by to ale chyba. Výsledná hudební krajina na "through the telescope" totiž dokáže pohltit a na různých místech přinést netušeně krásné okamžiky.

I když desce vládne Karinin spíše tichý, až vypravěčský zpěv a na (v době nahrávání) jedenadvacetiletou interpretku silný songwriting (singly "false gold" či "i don't believe in God"), nadchne hlavně producentská sevřenost celého díla. Davis s Grafem vše podřídili atmosféře, a tak se hned několikrát nebáli nechat hlavní aktérku pouze v objetí akustické kytary a smyčců ("last few minutes" či "pile of bones"). Jindy ale nechybějí ani kytary s troškou altcountryového šmrncu či například zběsilý vstup trubky ("memories of you"). Ve čtrnácti písních tak kromě silné textové výpovědi snadno najdete spoustu překvapivých muzikantských momentů.

Karin Ann v očích mnoha posluchačů uškodil dřívější až agresivní mediální tlak, který poněkud znevažoval její tvůrčí hledání. Doufejme, že ty časy jsou už pryč. Deska "through the telescope" nejenže třeba rozhovory pro bulvár nepotřebuje, ale existuje úplně v jiném světě. Jen si do ní musí cestu najít každý sám. Zpěvačka se totiž vydala do hudebních vod, kde by ji nikdo nečekal, a tak jí možná ani nedá (další) šanci. A to by byla škoda.