Generace. To slovo zní vlastně dost depresivně. Generace se střídají, to je ještě docela nevinné. Znamená to ovšem, že jedna časem odejde a její místo nahradí nová. A takhle pořád dokola. Dokud nás nesežehnou klimatické požáry ze čtyř stran.

Tahle tvrdá pravda běžnému návštěvnictvu letošních Folkových prázdnin vytanula na mysli mnohokrát. Třeba když mu Polka-boys Jiřího Slavíka zhusta předkládala kusy tvorby dávno nežijících velikánů tuzemské klasiky. Nebo když Glen Hansard zpíval (tuším) "Gold" od Interference. A taky když Bratři Ebenové vzpomenuli Oldřicha Janotu a Lina zavzpomínala na Mísiu.

I přes tu temnou stránku slova generace, jež se stalo tématem osmatřicátého ročníku Folkových prázdnin, byl tenhle festival vlastně oslavou života. Oslavou toho, že právě my a naše generace mají to štěstí, že můžou být teď a tady a hrát a zpívat. Během osmi dnů se v Náměšti nad Oslavou seběhlo hned několik událostí, které s sebou nesly vzkaz příštím generacím. Tady jsou ty nejdůležitější:

Událost: Kemp se po asi tisíci letech přestěhoval z farní zahrady do míst všude kolem. Mnozí - folkovkovými tradicemi nepolíbení - účastníci si stavěli své stany jen pár metrů od nového ohniště, místo hřejivého tepla je však čekala probdělá noc doprovázená zpěvem a veselím kolegů účastníků, pro něž noci strávené u ohně znamenají ty pravé Folkovky. Načež si ti první své stany na druhý den stěhovali někam dál.

Vzkaz příštím generacím: Mluvit, mluvit, mluvit. To byl v roce 2024 prostě základ. Informace o novém prostoru pro kempy by v roce 2025 mohla být hned při check-inu doplněna poznámkou o tom, že ohniště je místem pro afterparty, nikoliv pro kvalitní spánek.

Událost: Sympatická dáma podává po koncertě Jiřímu Slavíkovi sáček s rajčaty a paprikami. Je to jeho máma, která se přijela pochlubit úrodou z nově pořízené zahrady. Je krátce před desátou večerní a principál Polka-boys, akordeon na zádech, krmí se šťavnatým, rudým plodem.

Vzkaz příštím generacím: Mějte rádi svoje mámy. Mají pro vás vždy čerstvou zeleninu.

Událost: Vedlejší scéna, takzvané hudební šapitó, duní jedním táhlým, syntezátorovým tónem. Postupně ho doplňují podobně dunivé tóny violoncella, baskytary, údery bicích a do kontrastu cinkavé tóny kláves a zvonivý vokál Martiny Kertészové. Hraje skupina DIS IS MARKĒTA a bílý stan zažívá jeden z nejfantastičtějších okamžiků (nejen) letošního ročníku. Trvat to jen chvíli dýl, odletí celé šapitó do vesmíru.

Vzkaz příštím generacím: V roce 2024 žila na Slovensku jakási ministerka kultúry. Blábolila cosi o tradicích, nosila kroj a k němu lodičky od Prady a ve skutečnosti věděla velký kulový. Je dobře, že se na ni a její jméno úplně zapomnělo a že si Slovensko místo ní hýčkalo tuhle bezvadnou kapelu.

Událost: "Všimla jsem si, že tu je hodně fotografů. Asi je tu nějaká soutěž. Je to docela nepříjemné, když jste v mém zorném úhlu. Vlastně je to hodně nepříjemné," cedí mezi zuby pár dní nato jiná slovenská hvězda, Szidi Tobias, a instantně získává první místo v kategorii Nejlepší pasivně-agresivní cedule. Gratulujeme.

Vzkaz příštím generacím: Chcete-li být zpěvačkou a předávat své umění v záři reflektorů, počítejte, prosím, s tím, že mezi těmi reflektory jsou i fotografové a fotografky. To jsou kolegové a kolegyně, kteří zachycují neopakovatelné okamžiky zase pro další generace. A protože žijeme ve světě, kde se všichni respektujeme, je v pořádku vědět, že objektivy mají negativní vliv na něčí koncentraci a výkon a že jejich přítomnost pod stagí není vítaná. V roce 2024 bylo běžné na tento fakt upozornit a vše vyjednat s pořadateli předem. Jakékoliv výjimky v té době působily nemístně a vedly k zaraženosti publika, které pak raději ani moc netleskalo do rytmu, aby náhodou něco nepo-...

Událost: Srdečná Valeria Castro už asi podvanácté děkuje divákům za jejich vřelé přijetí. A asi podvanácté opakuje, že neměla ponětí, co od náměšťského posluchačstva čekat, a neskrývá své dojetí. Tím si lidi ještě víc získává.

Vzkaz příštím generacím: Pokora, srdečnost a neskrývané, upřímné, čisté emoce na Folkovkách vždycky měly výrazně navrch nad veškerými pasivně-agresivními cedulemi z nějakého hotelu v Olomouci. Nebo v Kroměříži, to je fuk.

Událost: "Ty se ještě budou hodit," pronesl Šimon, vedoucí Oranžád (tak se po léta říká dobrovolnickému týmu, který pomáhá s organizací), když přes park nesl obrovský balík toaletního papíru. O dva dny později začala v Náměšti řádit střevní chřipka. Předtucha?

Vzkaz příštím generacím: Hlavně se z toho nepo-...!

Událost: V pátek 2. srpna, v den, kdy by Jitka Šuranská slavila narozeniny, vydala Markéta Tulisová první singl ze svého chystaného debutového alba. Jmenuje se "Jitce" a je věnovaný právě této nezapomenutelné ženě.

Vzkaz příštím generacím: Tuhle píseň by si měl pustit každý. Protože i ti, kdo Jitku neznali, měli někoho, na koho si během poslechu vzpomenou...

Událost: Kelly Hunt, banjistka a zpěvačka s hlasem podobným naší Lenny a se srdečností srovnatelnou s výše zmíněnou Valerií Castro, předává slovo své spoluhráčce, houslistce Julii Bates. Její máma pochází z Česka, dceru ale svůj rodný jazyk nikdy nenaučila. Julii čeština přesto zajímala, ráda koukala na naše pohádky. Jedna ji obzvlášť bavila, a tak se odposlechem naučila titulní song z ní. Odvyprávěla tuhle story a pak suverénně vystřihla "Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš". V doprovodu jejího kolegy Andrewa Morrise získala tato ikonická melodie až latinskoamerický nádech.

Vzkaz příštím generacím: Třicáté osmé Folkové prázdniny byly ty, kdy parkem zněly písně Karla Gotta! A Juliino "Ej, břízo bílá" bylo přímo ukázkové!

Událost: Daniel Herskedal odkládá svou tubu a kouká do hlediště s výrazem, jako by se mu to jen zdálo. Nezdálo.

Vzkaz příštím generacím: Folkovkový lid je posluchačsky velmi otevřený a dokáže ocenit i muziku hůře stravitelnou. Což ale hudba, kterou tento Nor skládá, vlastně tak úplně není, přestože její živá interpretace zahrnuje notebook, loopery a autorovu práci s nástrojem tvůrčí tak, že se dotýká samotných hranic jeho možností. Nádherné to bylo!

Událost: Ruth Morris po skončení setu, který právě odehrála se svou kapelou Firelight Trio, přichází ke stánku s merchem i se svou nyckelharphou. Rozjíždí tak improvizovaný workshop, během kterého se přítomní mohou s tímto nezvyklým instrumentem detailněji seznámit.

Vzkaz příštím generacím: Takové okamžiky lidskosti a ochoty patří mezi nejvzácnější. Hudebníků, kteří se se svými fanoušky zdrží dlouhé minuty po koncertě, bylo v roce 2024 jako šafránu. Nutno ovšem podotknouti, že v Náměšti jich bývá vždy o něco větší koncentrace. To se tak nějak ví.

Událost: Glen Hansard si zve na pódium Vojtěcha Mrověce a taky Markétu Irglovou a zařazuje duet "Falling Slowly" hned na začátek svého vystoupení.

Vzkaz příštím generacím: Kdo si myslel, že po největším hitu nebude mít tenhle koncentrovaný Ir svůj set čím vygradovat, ten ho nezná. Hansard se na Vysočinu vrátil po devíti letech. Mezitím výrazně pohasla jeho oscarová aureola. Ruku v ruce s tím se však vrátily pokora a civilnost, které si tolik pamatují ti, kteří zde zažili jeho první koncerty, a jejichž pouhé náznaky zažili ti, kteří zde byli v onom roce 2015. Glen si celé Folkovky omotal kolem prstu stejně jako kdysi a ten večer z parku odcházely spokojené všechny generace.

Událost: Folkové prázdniny 2024 skončily.

Vzkaz příštím generacím: Osm dní, během nichž sprchlo pouze dvakrát (z toho jednou v noci), ukázalo, že tato akce má na tuzemské festivalové mapě své pevné místo. Připomíná jedoucí vůz. Jede po cestě, kterou řidič dobře zná. A kterou dobře znají i cestující. Těch cestujících je v tom voze tak akorát, mnoho nových jich nepřistupuje. Tak nějak se už totiž ví, kam se pojede. A že se tam nakonec vždycky dojede.