Za projektem MDŽ (Muzikantky, dámy, ženy) stojí hlavně Beata Bocek a také Lucie Redlová, kterou si primáš Hradišťanu Jura Pavlica pamatuje jako malé dítko, když pracoval s jejím tatínkem Vlastou na společných projektech. Proto se tohle spojení svým způsobem nabízelo, ale nešlo o jediný důvod, proč k němu došlo. Tím dalším byla samotná hudba. Tu v podání dívčího projektu tvoří lidovky (nejen) z Valašska, Slezska a Slovácka, ale i autorské písně.

Lucie Redlová natočila povedenou desku "Lidová Redlová", ze které odprezentovala mimo jiné píseň "Vodo moja" o otrávené řece Bečvě - za což doposud nebyl nikdo uznán vinným. Nechyběla ani dojemná vzpomínka "Kamarádko moja" na houslistku Jitku Šuranskou, která byla před svou smrtí členkou tohoto uskupení, či vtipná "Za co, Bože, za co". Vystoupení, která začínalo netradičně nástupem kvarteta ze zadní části hlediště, uteklo jako voda.

Téměř doslova, protože s nástupem Hradišťanu se spustil déšť, který doprovázel drtivou většinu jeho koncertu. Kapela kolem Jiřího Pavlici sice rezignovala na natáčení nových písní, nikoli však na jejich tvorbu, a proto dokáže každý rok přijet s hodně obměněným programem. Závěrečné hity "Modlitba za vodu" či "Krátký popis léta" samozřejmě nemohou chybět, ale o překvapení také nikdy není nouze.

K nezapomenutelným momentům letošního vystoupení zcela jistě patřila píseň s textem Jana Skácela "Pohřeb konfidenta", kterou dal Pavlica do kontextu s letošními filmy "Vlny" Jiřího Mádla a "Dějiny vězení" Jana Gogoly mladšího. Je potřeba nezapomínat a poučit se z chyb minulosti. Poté se na pódiu objevil vzácný host - dcera zpěvačky Hradišťanu, Alice Holubové Pokorné, Bára. Ta předvedla své vytříbené umění ve hře na cimbál a následně si se svojí maminkou i zazpívala.

Pisatele reportáže na celém večeru trochu zamrzel jediný fakt - že si obě uskupení nezahrála spolu, což bývá při večerech s Hradišťanem v Telči tradicí. Jinak se celým vystoupení nesl leitmotiv dobrých věcí: co jsou dobré věci a do čeho všeho se dají vložit. Třeba i do toho všudypřítomného deště, který přináší vláhu. A z ní vzniká nový život. Pokud dokážeme najít to lepší i ve zdánlivě negativních věcech, bude se nám životem proplouvat radostněji.