Zakk Wylde na albu "Pride & Glory" dokázal, že je nejen famózním kytaristou, ale i zpěvákem

09.07.2024 08:00 - Pavel Parikrupa | foto: Geffen Records

Po letech ve službách Pána temnot Ozzyho Osbournea přišel čas, aby se Zakk Wylde prezentoval i jako samostatný interpret svého vlastního materiálu. Učinil tak pod hlavičkou kapely Pride & Glory na stejnojmenném albu, jež vyšlo právě před třiceti lety - v červnu 1994.

Pride & Glory - Pride & Glory

Datum vydání: 7.6.1994
Produkce: Rick Parashar
Skladby: Losin' Your Mind, Horse Called War, Shine On, Lovin' Woman, Harvester of Pain, The Chosen One, Sweet Jesus, Troubled Wine, Machine Gun Man, Cry Me a River, Toe'n the Line, Found a Friend, Fadin' Away, Hate Your Guts

Eponymní prvotina nakonec zůstala jedinou deskou kapely, pak už nahrávky vydával Zakk Wylde sólově pod svým jménem ("Book Of Shadows" v roce 1996 a dvojku po dvaceti letech) a od roku 1998 s formací Black Label Society. Na "Pride & Glory" se fantastický Ozzyho kytarista a spoluautor poprvé uplatnil jako frontman svého vlastního projektu.

Od velmi úspěšné práce pro Osbournea se Zakk pomyslně odstřihl i žánrovým přesměrováním od metalu více k hard rocku, jižanskému rocku a dokonce k náznakům country (a samozřejmě nechybějí ani klavírní balady, zde "Sweet Jesus"). Mnohé posluchače tehdy, v létě 1994, překvapilo, jak mocným a tvárným hlasem Wylde disponuje. Jeho suverénní zpěv zdárně sekunduje hutnému zvuku tria, které s principálem tvořili basák James LoMenzo a bubeník Brian Tichy.

Album nahrála trojice v Seattlu živě ve studiu s minimem nutných dohrávek. Dodnes mám CD "Pride & Glory" jako určitou referenční kytarovou nahrávku pro testování repráků nebo sluchátek. Ten valivý nekompromisní a nesmírně pestrý sound Gibsonů a Marshallů (s minimem krabiček!) vám prostě ustřelí palici. Na své si přijdou ale i milovníci kytar akustických, viz třeba "Lovin' Woman" nebo "Cry Me A River", tedy věcí, které jako by vypadly ze zpěvníku Lynyrd Skynyrd nebo The Allman Brothers Band.

Ačkoliv Pride & Glory vystupovali jen jako trio, zdobil je bohatý, hustý zvuk, stejně jako tomu bylo třeba u Cream nebo Jimi Hendrix Experience. Dodnes mnou při úvodních monumentálních tónech "Harvester Of Pain" projede krásná elektrická vlna. Tvrdé kytary dominují, ovšem - nejsou ale jednotvárné, hrají různorodými barvami a náladami. A i přes všechnu tu hrubost a tlak Wylde věděl, kdy zvolnit a zklidnit se, třeba jako v krásné baladě "Found A Friend" nebo v závěrečném jízlivém country cajdáku "Hate Your Guts", tu a tam dokonce zaznějí smyčce (velkolepá "Fadin' Away").

Zakk Wylde se k Ozzymu ještě několikrát vrátil jako jeho dvorní kytarista, ale na "Pride & Glory" se poprvé - a hned ve velkém stylu - ukázal jako schopný frontman. Kromě statusu kytarového čarostřelce prokázal překvapivý vokální potenciál a složil si silný písňový materiál. Pokud vám nedoceněné, třicet let staré album uniklo a baví vás klasický hard rock sedmdesátkového střihu, zkuste si tuhle nádheru poslechnout. K dispozici je i později vydaná deluxe edice, kde najdete mimo jiné i velmi zajímavou verzi "Come Together" od The Beatles.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY