Nahrávka z roku 1974 představuje vrchol tvůrčího génia Genesis v éře s Peterem Gabrielem. Dvojalbum s bohatou, komplexní a náročnou hudbou bere posluchače na epickou cestu myslí mladého Raela, který se ocitá v surrealistickém New Yorku a zažívá sérii znepokojivých snů a halucinací. Pojďte si společně s námi projít složitou pouť vlastní realizace.

Nyní je čas do ruky vzít zmíněný vinyl, s ním roztočit i spirálu času a ponořit se do příběhu zrodu legendárního opusu, který rozdělil i spojil kapelu a dodnes fascinuje fanoušky po celém světě.

Zrození Jehněte

Po náročném, ale zároveň triumfálním turné k desce "Selling England By The Pound" se formace ocitla na křižovatce. Vyčerpaní a frustrovaní z neustálého koncertování se museli muzikanti vyrovnat s narůstajícím napětím mezi sebou. Bylo jasné, že než se pustí do práce na novém materiálu, potřebují si od sebe dát pauzu a načerpat inspiraci.

Každý z nich se vydal vlastní cestou. Bubeník a příležitostný zpěvák Phil Collins, znuděný repetitivností koncertů, hledal únik v projektu Brand X, volném sdružení jazzrockových hudebníků. Baskytarista Mike Rutherford se pustil do spolupráce s bývalým kytaristou Genesis Anthonym Phillipsem. Výsledkem bylo album "The Geese & The Ghost", které však kvůli vytíženosti protagonistů vyšlo až v roce 1977. Do tvorby se zapojil i hyperaktivní Collins, jenž stihl nahrávat i s dalšími hudebními kolegy.

Zpěvák a flétnista Peter Gabriel se ponořil do hlubokého rozjímání. Trávil čas na venkově, obklopený tichou krásou anglické krajiny. Zde čerpal inspiraci pro komplexní a temný koncept, který se mu v hlavě rodil. Nápady se snoubily s pocity izolace a zmatku, které v té době prožíval.

Po měsících odloučení se kapela znovu sešla, aby společně určila směr. Kam dál?

Členové se demokraticky dohodli, že nová deska bude koncepční, čímž se pomalu, ale jistě dostávali do škatulky, které se vehementně bránili - artrockoví dinosauři. Peter k tomu měl vizionářsky prohlásit: "Jsme jako Titanic. Nechci být u toho, až tahle loď půjde ke dnu." Zjevně narážel na problematiku koncepčních dvojalb a jejich vrtkavých komerčních úspěchů. A to přesto, že byl jedním z iniciátorů tohoto rozhodnutí.

Na stole se sešly dva tematické náměty. Ty svedly pomyslný nelítostný souboj. Na jedné straně stála zpěvákova vize, inspirovaná mexickým kultovním filmem "El Topo" Alejandra Jodorowského. Peter snil o Raelovi, portorickém pouličním punkerovi, který se v New Yorku vydává na cestu podobnou té z "Poutníka k věčnosti" Johna Bunyana. Mělo jít o alegorický příběh o hledání sebe sama, znovuzrození a spasení.

Na druhé straně barikády se ocitl Mike s alternativním návrhem: tématem inspirovaným novelou "Malý princ" Antoina de Saint-Exupéryho. Příběh pilota ztraceného v poušti a jeho setkání s neobyčejnými bytostmi skýtal prostor pro hluboká zamyšlení nad lidskou existencí a smyslem života.

Dva silné koncepty, dva odlišné světy. Kdo zvítězí?

Nakonec to byl Gabrielův Rael, kdo se probojoval na vrchol. Vítěz volby trval na tom, že bude výhradním textařem. S tím nesouhlasil klávesista Tony Banks a výhrady měl i Rutherford. Vycházeli ze znalosti svého parťáka, jenž se vyznačoval jistou liknavostí a nedochvilností v dodávce hotového materiálu. Panovala obava, že texty nebudou hotové včas. Jen kytarista Steve Hackett se nějak držel stranou od všeho dění.

Jehně se začíná péct

S novou energií a sbalenými batohy plnými nápadů se pustili do práce na svém doposud nejambicióznějším projektu. Koncem jara 1974 se přestěhovali do Headley Grange v Hampshire, aby zahájili proces psaní a zkoušení. Bývalý chudobinec kdysi vlastnil Aleister Crowley, což přitáhlo pozornost jeho stoupence Jimmyho Page z Led Zeppelin a motivovalo ho k tomu, aby jej zakoupil. Dál pak prostor pronajímal dalším kapelám jako zkušebnu.

Šlo o stavení ve zchátralém stavu s krysami pobíhajícími kolem. Hackett popisuje místo jako děsivé, kdy každou chvíli z nějaké díry vykoukl odporný hlodavec. Navíc se zde v nočních hodinách ozývaly nelibé, prazvláštní a strašidelné zvuky. Chyběl klid na odpočinek a v této atmosféře se nedalo moc dobře spát či jen relaxovat.

Původní vize, že skupina bude v jedné místnosti zkoušet a Peter ve druhé dopisovat texty na hotové melodie, brzy vzala za své.

Gabrielovi se do cesty postavila neodolatelná nabídka. Režisér kultovního filmu "Exorcista" William Friedkin si přečetl jeho esej na obalu alba Genesis "Live". Uchvácen jeho talentem mu navrhl spolupráci na scénáři k jeho novému snímku. Pro ctižádostivého zpěváka to byla velmi lákavá možnost, ale znamenala značné narušení plánů jeho souboru. Ostatní nechtěli o ničem takovém ani slyšet.

Už před touto příležitostí přitom další členové pociťovali, že už to není ten Peter, kterého znali. Vnímali, že již nepracuje s takovým zápalem jako dříve a myšlenkami si pluje zcela jinde.

Drama na Broadwayi a záchrana Jehněte

Aby toho nebylo málo, krom Friedkinovy nabídky se do hry zapojily i rodinné záležitosti. Zpěvákova manželka Jill procházela rizikovým těhotenstvím spojeným s hospitalizací a po narození dcery Anny-Marie 26. července 1974 se potíže ještě zhoršily. Pete, oddaný manžel a otec, se ocitl rozpolcený mezi zodpovědností vůči rodině, kapele a filmu. Bylo toho na něj moc, a tak se rozhodl opustit proces nahrávání. De facto ze skupiny odešel

Napětí v Genesis stoupalo. Zbylí členové, frustrovaní Gabrielovou neúčastí a rodinnými problémy, se museli vyrovnat s rozbitým plánem a s nejistotou ohledně budoucnosti alba. Atmosféra ve studiu houstla a kreativní proces se zpomalil. Všichni si byli vědomi morální odpovědnosti a také toho, že to svému frontmanovi nijak neulehčili

Co dál?

Phil, zarputilý optimista, navrhoval odvážné řešení: hotové instrumentální skladby, zrozené z nekonečných jamů, pustit do světa bez zpěvu. Tony a Mike se však proti této variantě bouřili. Pro ně hudba Genesis vždy promlouvala písňovým příběhem a textovým sdělením. Představa němého Jehněte se jim naprosto příčila.

Debatu o dalším směřování přerušila nečekaná zpráva. Plány na filmový scénář ztroskotaly. Režisér, znepokojený rozbroji v kapele, se stáhl. Collins k tomu dodává: "Friedkin nechtěl být spojovaný s rozpadem Genesis, a tak raději projekt zastavil a celou záležitost ulehčil tím, že chtěl po zpěvákovi jen poradenskou spolupráci." Tato událost paradoxně přivedla Gabriela zpátky do studia.

Kolegové mu na oplátku do budoucna slíbili podporu jeho sólových ambicí a s novou energií se všichni pustili do dokončování alba. Svoji roli sehrál i narůstající tlak ze strany vydavatelství Charisma.

Nový zvuk a vzhled Genesis

Materiál na dva nosiče byl konečně hotový koncem září 1974 a vydání připadlo na listopad. Šlo o něco úplně jiného, než tito muzikanti vytvořili kdykoliv předtím. Z pohledu jejich bohaté diskografie už album navždy zůstalo specifické a jistým způsobem vybočující. Změnilo je jak po stránce zvuku, tak i po té vizuální.

O podobu obalu se postarali Hipgnosis, slavní designéři alb ze sedmdesátých let (Pink Floyd, Led Zeppelin, Emerson, Lake & Palmer a další). Vytvořili chladný a umělecký fotografický obraz s mužským modelem Omarem v roli Raela.

Celé to bylo černobílé, navíc s novým logem kapely od George Hardieho, a to ve formě čistě linkového nápisu. Jednalo se o velký posun od bohatých barevných fantasy výjevů použitých na předchozích řadovkách. Fotografie na vnitřních přebalech nové kolekce byly pořízeny ve Walesu, část v pokojích umístěných v krytech a tunelech pod londýnským Roundhousem. Kompletní paket tak fanouškům nabídl mnoho k prozkoumání a přemýšlení, a to v podobě jakéhosi tripového puzzle, nechyběla ani kompletně sepsaná dějová linie.

Chlad, temnota a stopy New Yorku

Po hudební stránce vás dílo svou pestrostí uchvátí. Byť na první poslech se zdá být všechno jinak. S trochou nadhledu můžeme říci, že album zní více americky, snad i chladněji a temněji. Přišli zkrátka trochu jiní Genesis, než jak je posluchači do té doby znali.

V roce 1972 navštívila formace New York - město, které nikdy nespí, plné energie, vzruchů a kontrastů. Pro mladé kluky z klidné Anglie to byl ohromující, fascinující, ale i znepokojivý zážitek. Mrakodrapy se tyčily k nebi, ulice pulsovaly životem, ale současně s tím též hudebníci pociťovali chladnou anonymitu a temnou atmosféru. Sirény hasičských aut prořezávaly vzduch a zanechávaly v člověku pocit neustálého nebezpečí. Toto živé a chaotické město se jim hluboce zarylo do myslí a odrazilo se i do not a textů zmíněné nahrávky.

Z drážek najednou vymizely křehké zvonivé balady a typická britská témata známá z dřívějších počinů. Jehně s sebou najednou přináší novou syrovost a netypickou studenou atmosféru. Skladby jako "The Lamb Lies Down on Broadway", "In the Cage" či "Back in N.Y.C." překypují dynamickou rockovou energií. Staromilcům své britské kořeny připomenou snad jen v "Counting Out Time" a "Cockoo Cocoon", které nechávají vzpomenout na nahrávky z období před kolekcí "Foxtrot".

"The Grand Parade" burácí monumentální silou a naopak "Here Comes the Supernatural Anaesthesia" uklidňuje jemnou akustickou melodií. "Anyway", The Lamia" či "The Chamber of 32 Doors" se noří do své melancholické hloubky a patří k těm, které utkví v uchu na první dobrou. Symfonická a experimentální aranžmá, která prostupují zejména druhou částí desky, jsou prezentována v "The Waiting Room" a vrcholí v kompozicích "The Colony of Spippermen" a "Ravine".

Nelze opomenout hit "The Carpet Crawlers", který hrálo trio Collins, Banks, Rutherford do posledních dnů své aktivní kariery. A v roce 1999, při svém reunionu, Genesis natočili jeho novou verzi v původní sestavě, tedy s Gabrielem a Hackettem.

Muzikanti na ploše dvou vinylů využili svého kompozičního umění, zejména v mistrovském propojování různých hudebních stylů a témat. Jejich art rock, ačkoliv se zařazení do této žánrové krabičky vehementně bránili, zahrnuje krom stylových poznávacích znaků též prvky jazzu, folku a nyní i dosud nepoužívaného zvukového experimentu. Skladby jsou plné progresivních instrumentálních pasáží, virtuózních kytarových a klávesových melodických sól, gradujících rytmických sekcí a samozřejmě charakteristického Peterova teatrálního vokálního projevu.

Cesta do hlubin lidské psyché - hlavní linka příběhu

Nahrávka vypráví komplexní a spletitý děj, plný symbolů a biblických odkazů, které posluchačům otevírají prostor pro vlastní imaginaci. Jde o příběh o hledání identity, o cestě do hlubin lidské duše, o konfrontaci s vnitřními démony a v konečné katarzi o nalezení smyslu života v absurdním světě. Toto nadčasové dílo oslovuje i v dnešní době a dokazuje, že hudba má moc měnit svět. Pojďme si zjednodušeně připomenout jeho dějovou linii.

New Yorku jednoho rána: Rael stojí v ulicích Manhattanu se sprejem v ruce a ovládá ho nenávist vůči všemu a všem. Na Broadwayi zahlédne ležícího beránka, což na něj hluboce zapůsobí ("The Lamb Lies Down on Broadway"). Když kráčí po hlavní třídě, uvidí, jak se z temného mraku před ním vytvoří filmové plátno, které se k němu pomalu přibližuje a nakonec ho pohltí ("Fly on a Windshield"). Uvnitř spatří explozi obrazů ze současnosti ("Broadway Melody of 1974"), poté se probere v jeskyni a znovu se propadá do snění ("Cuckoo Cocoon").

Probouzí se a zjistí, že je uvězněn v kleci z krápníků a stalagmitů, které ho pomalu začínají svírat. Při pokusu o únik vidí kolem sebe další podobně vězněné lidi. V tom zahlédne mimo věznitelské klece svého bratra Johna. Rael na něj volá, žádá o pomoc, ale on odejde. V tu chvíli jeho těsná klec náhle zmizí ("In the Cage").

Hlavní hrdina se nyní ocitá na podlaze továrny, kterou ho provází neznámá žena. Zde sleduje, jak jsou lidé zpracováváni jako balíky. Uvidí tam i členy svého newyorského gangu a také Johna s číslem devět vyraženým na čele. Rael se děsí viděných obrazů, bojí se o život a utíká chodbou pryč ("The Grand Parade of Lifeless Packaging"). Hlavou mu běží vzpomínka na návrat do gangu v New Yorku ("Back in N.Y.C."). Následuje sen, ve kterém mu vyjmou z hrudi chlupaté srdce a oholí ho žiletkou ("Hairless Heart"). Po něm přichází humorná vzpomínka na jeho první sexuální zážitek ("Counting Out Time").

Jakmile jeho snový průlet minulostí skončí, ocitne se v dlouhé chodbě, jejíž podlaha je potažená červeným kobercem. Po ní se plazí lidé k velkým dřevěným dveřím. Rael proběhne kolem nich a vyjde po točitém schodišti ("The Carpet Crawlers"). Na jeho konci vstoupí do komory s dvaatřiceti dveřmi. Zde, u každých z nich, ho obklopují stovky lidí, kteří mu předkládají své starosti a žádají o rozřešení. V té změniti hlasů se však nedovede soustředit na jejich příběhy, prosí jen o to, aby mu přítomní ukázali ty správné dveře, ať se může vrátit zpět. ("The Chamber of 32 Doors").

Nakonec se mu podaří najít v davu slepou ženu, která ho vyvede ven z komory o dvaatřiceti dveřích ("Lilywhite Lilith"). Dostává se do další jeskyně ("The Waiting Room"), kde uvízne pod padajícími kameny ("Anyway"). Rael narazí na Smrt ("Here Comes the Supernatural Anaesthetist") a zděšen tím setkáním utíká pryč.

Místem uniku se stává bazének s magickou tekutinou, ve které se nachází tři Lamie - krásní mystičtí tvorové se ženským tělem a hadím ocasem vábící ho do svého lůna. Neodolá, má s nimi opojný sexuální styk. Oni však umírají poté, co vypijí trochu jeho krve ("The Lamia"). Po tomto zážitku odplouvá v člunu a dostává se do další jeskyně ("Silent Sorrow in Empty Boats"). Tam se ocitne mezi Slippermeny (Bačkoráři/Pantofláci), znetvořenými, groteskními muži, kteří všichni prožili stejnou zkušenost s Lamiemi ("The Colony of Slippermen").

Rael, ač jimi zpočátku pohrdá a baví se jejich tělesným znetvořením, se začne fyzicky proměňovat. Ke své hrůze se stává jedním z nich ("The Arrival"). Mezi nimi najde stejně zohyzděného svého bratra Johna. Ten mu prozrazuje, jaký je v této fyzické podobě čeká nehezký úděl. Zároveň mu dává jistou a jedinou naději, jak se stát znovu člověkem. Tou je návštěva obávaného doktora Dypera a možnost nechat se jím vykastrovat ("A Visit to the Doktor").

Společně bratři tento proces absolvují. Oba projdou bolestivým zákrokem. Své odstraněné pohlavní orgány si schovávají do plastových zkumavek a chtějí si je dle rady zavěsit na krk. V tu chvíli vletí do jeskyně havran a hlavnímu hrdinovi nádobu, upevněnou na provázku, vezme a odletí s ní pryč. Rael se za ním pustí, přičemž žádá Johna o to, aby šel s ním. Ten však odmítne s tím, že tam, kam letí pták, číhá nebezpečí. A opět jej opouští. ("The Raven")

Černý opeřenec proletí uzavřeným prostorem ven a nádobu upustí do hluboké rokle, kde drahocenná relikvie končí ve vlnách podzemní řeky ("Ravine"). Rael dojde až k jejím břehům a kráčí podél ní. V tu chvíli se nad ním ve svahu objevuje velká trhlina, v níž spatřuje obraz svého domova uprostřed ulic ("The Light Dies Down on Broadway"). Míří k ní. Touží do ní vstoupit a tím se vrátit domů.

Tento záměr mu však překazí skutečnost, že uvidí pod sebou v řece topícího se Johna, který se snaží ze všech sil udržet nad vodou. Přestože ho jeho bratr dvakrát opustil, vrhá se za ním do rozbouřené řeky, aby jej zachránil. Brána do New Yorku v tom okamžiku zmizí ("Riding the Scree"). S úsilím se mu podaří Johna zachránit. Vytáhne jeho tělo z vln na břeh. Otočí jej, aby se mu podíval do tváře, ale místo toho uvidí jen svoji vlastní. ("In the Rapids"). Jeho vědomí pak kolísá mezi oběma těly. Vidí, jak okolní scenérie splývá v mlhu. Obě těla se rozpustí a Raelův duch se stane součástí všehomíra. ("it.")

Teatrální spektákl

Dvojalbum s velkolepou koncepcí a bohatým zvukovým světem si žádalo i stejně nevšední koncertní provedení. Kapela toužila po scénickém zpracování, po živém zážitku, který by uchvátil fanoušky a vtáhl je do surreálného světa - a tím jim pomohl více pochopit hlavní téma. Již dříve Genesis dokázali zaujmout svými vystoupeními plnými divadelních prvků a vizuálních efektů. Nyní chtěli posunout laťku ještě o pár stupňů výše. A to se jim bezvýhradně podařilo.

Peter Gabriel, charismatický frontman, se ujal role Raela, protagonisty příběhu. S krátkým sestřihem, výrazným líčením, v rozepnuté kožené bundě, džínách a bílém triku zosobňuje jeho ztrátu identity a cestu sebepoznání. Běhá po pódiu, prochází bizarními kulisami, které odrážejí snové vize z alba. Postupně se ale jeho vzhled mění, stejně jako se vyvíjí cesta hlavní postavy.

Výsledek? Každý koncert plný překvapení. Scéna doznává změn s každou písní. K vidění jsou Lamie, zlověstné postavy s hypnotickým pohledem, svádějící ústředního hrdinu do temných zákoutí lidské psychiky. Ten se proměňuje ve Slippermena, ztvárňujícího jeho křehkou a zranitelnou stránku. Vrcholem show se stává setkání Raela s jeho vlastním já, symbolizující nalezení identity a smyslu života.

Show Genesis nenechávala nic náhodě. Divadelní prvky, světelné efekty, hra stínů a projekce na třech plátnech dotvářely hypnotickou atmosféru a vtáhly diváky do Raelova fantaskního světa. Audiovizuální symfonie uchvacovala smysly a snad nikdo při jejím sledování nezůstal chladný.

Turné "The Lamb Lies Down on Broadway" zaznamenalo obrovský úspěch. Genesis s ním prorazili v Americe a upevnili si pozici jedné z nejinovativnějších a nejprogresivnějších rockových kapel všech dob. S albem i jeho živým provedením se zrodila legenda, která inspirovala generace hudebníků a fanoušků.

Kult Jehněte - klenot slaví abrahámoviny

Šesté studiové album Genesis rozdělilo hned v roce svého vydání posluchače i kritiky. Pro některé představovalo ambiciózní a hudebně bohaté dílo, pro jiné zmatené a zdlouhavé monstrum či koncentrovanou nudu. I přes počáteční rozpaky se stalo komerčně úspěšným a dodnes fascinuje svojí komplexností, odvahou a temnou krásou.

Pro mě osobně má tato kolekce nesmírně silný osobní rozměr a vnímám ji jako vrchol tvorby uskupení s Peterem Gabrielem za mikrofonem. S nadšením se vrhám do jejího příběhu a nechávám se unášet bohatou hudební krajinou. I po nesčetných posleších stále objevuji nová zákoutí a nuance. Vždycky mě něco překvapí a okouzlí. Remaster z roku 2008 (obzvláště ve verzi SACD) tento zážitek ještě umocňuje a otevírá dosud nepoznané zvukové dimenze.

I když nahrávka a následné turné znamenaly pro Gabriela labutí píseň v této partě, jeho odkaz a vliv na formaci i rockovou historii jako celek jsou nepopiratelné.

Nejedná se o snadno stravitelnou hudbu, ale pro ty, kteří se jí otevřou, nabízí Jehně jedinečný a obohacující zážitek. I po padesáti letech si uchovává svůj hypnotický vliv a nadále fascinuje posluchače po celém světě. Zaslouží si pozornost a čas. Pokud jste ho dosud neslyšeli či jej odložili, zkuste mu dát ještě šanci. Možná zjistíte, že se ocitáte na stejné cestě objevování jako já, ponořeni do komplexního a pohlcujícího světa.