Dvojice Slza nelení. Relativně brzy po loňském povedeném albu "Monodrama", z něhož se v rádiích teprve pomalu rozjíždí poslední singl "Každej sám" (ten se při rychlosti našich dramaturgů svého vrcholu dočká možná na podzim), přichází s další novou hudbou. Písničku "Mám to vzdát" složil zpěvák Petr Lexa letos na jaře, přičemž jejímu vzniku podle jeho slov předcházela menší tvůrčí krize. Pak ho však políbila múza a refrén napsal během několika sekund.

Možná mu mohl věnovat přece jen o něco více času: právě ducavý refrén se zdá být na jinak spíše melancholickém kousku nejslabším článkem. Celkově ale potěší náladotvorná noční atmosféra, která má daleko k prvoplánovosti a infantilnosti některých raných songů této formace.

Lexa a jeho parťák Lukáš Bundil si dál sympaticky jedou to svoje: úspěšně se snaží o současný zvuk (tentokrát v možná nečekaném tvůrčím spojení s Adamem Mišíkem, který pomáhal s finalizací singlu) a zároveň nerezignují na obsah. Pochválit si zaslouží také za to, že na rozdíl od mnohých jiných ctí pravidla češtiny a nijak je neohýbají, na což dohlížel ostravský muzikant Jiří Krhut. Dělají dobře, protože jak bylo vidět například na jejich loňském koncertě v Lucerna Music Baru, vedle mladších ročníků je poslouchá také řada třicátníků a čtyřicátníků, které by mohl příklon k dnes tak často zařazovaným anglicismům, pozérskému mumlání a dalším jazykovým prohřeškům snadno odradit.

Skromný doprovodný klip režíroval sám Lexa. Snímek zdárně vykresluje náladu zmíněné skladby: zpěvák v něm za tmy cestuje autem, vztahové bolístky zde nejspíš představuje jakési křoví, které obrůstá prostor kolem něj.

Slza opět potvrdila, že její hudební pouť se vyplatí sledovat. Často si při hodnocení libovolné nové muziky vzpomenu na název jejího loňského singlu: "Není to tak zlý". Tady je to ještě o chloupek lepší.