První dva dny propršely, tak ten třetí už přece musí být hezky! Podobně uvažovala asi většina přítomných, leč přání se vyplnilo jen zčásti. Občas sice vysvitlo i jinak zcela absentující slunce, rozmary počasí ale vytrvaly až do úplného závěru festivalu.

Tu vůbec největší průtrž mračen si vysloužila hned první formace dne, američtí Iron Will. Ti se snažili rozpohybovat zatím hrstku přítomných fanoušků tím, že za odměnu darují své CD či tričko tomu, kdo vyskočí nejvýše. To bylo ale bohužel to nejzajímavější, co jinak nevýrazná hardrocková formace předvedla.

Naopak velice příjemně vyzněl set německých Dark Sky. Veteráni tamní scény sice zvukově zůstali v osmdesátých letech a i na Metalfestu představili svůj melodických hard rock s prvky AOR, založený na výrazných klávesách, jejich retro okénko se ale ukázalo jako velice osvěžující. Lídr formace Frank Breuninger je totiž srdcař a jeho nekonečné nadšení diváky okamžitě nakazilo. Navíc hovořil velmi slušně česky, a když věnoval píseň "Heroes on Ice" našim hokejovým mistrům, publikum si podmanil.

Návrat do současnosti přišel společně s kapelou Illumishade, kterou založili v roce 2019 členové skupiny Eluveitie Fabienne Erni a Jonas Wolf. Kariéra formace se zatím stále teprve rozbíhá a muzikanti svůj set postavili na dosavadních dvou deskách, včetně letošní novinky "Another Side of You". Fabienne sice slušně zpívá, ale občas ji zrazovala intonace. Některé písně fungovaly lépe, jako třeba "Here We Are", jiné za srdce moc chytit nedokázaly.

Jediný ryzí thrash metal přivezly na aktuální ročník Brazilky z kapely Nervosa. I u nás etablovaná skupina ze Sao Paula tu, i dle reakcí diváků, potěšila mnoho fanoušků. Frontwoman Prika Amaral sice opět dorazila s novou sestavou, nezdálo se ale, že by cokoli drhlo. Padesátiminutový set uběhl velice rychle.

První velké překvapení nabídla stoupající hvězda power metalu Dominum. Ta funguje teprve dva roky a loni vydala své debutové album. Felix Heldt aka Dr. Dead ale není úplným nováčkem. Pomáhal už formacím Feuerschwanz či Visions Of Atlantis a na jeho vystupování to šlo poznat. Kapela prezentovaná jako zombie band přivezla poutavou show s ponuře vyzdobeným pódiem.

Heldt vypadal jako upír - pomohly mu v tom nasazené čočky, smoking a hůlka v ruce. S přehledem dokázal rozhýbat celý amfiteátr. Skvěle pracoval s diváky a po vizuální stránce připomněl slavnější Ghost. Dominum přehráli téměř celý debut a kromě vlastní tvorby zaexperimentovali i s coverem "Bad Guy" Billie Eilish nebo "Rock You Like a Hurricane" Scorpions. Jednalo se o rozhodně jeden z nejzábavnějších momentů celého ročníku. O téhle německé partě určitě ještě uslyšíme.

Kormidla se poté chopili právě Visions Of Atlantis, kteří se postupem času proměnili v pirátsky zaměřené power metalisty. Větší progres v kariéře jim ale během čtvrtstoletí fungování hatily přílišné personální rošády. Aktuálně za mikrofonem stojí už pátá zpěvačka, tentokrát Pařížanka Clémentine Delauney. Ta převzala otěže již před deseti lety a v Plzni předvedla své korzárské srdce. Pravdou ale je, že letošní ročník nabídl charismatičtější frontwomanky i nápaditější power metal. V silném nedělním programu patřil právě set těchto Rakušanů k těm zapomenutelným.

Za dunění skutečných hromů přijeli představit ukázku ze své očekávané novinky němečtí Orden Ogan. Ti kromě celé řádky hitů, v čele s "F.E.V.E.R." nebo "Gunman", zahráli také čerstvou pecku "The Order of Fear", která se objeví na stejnojmenné nahrávce plánované na 5. července. Zpěvák a již jediný zakládající člen Sebastian Levermann se pokoušel publikum naučit refrén písně. Jelikož ale odezva nebyla taková, jakou si představoval, pobídl přítomné, ať místo fear zpívají beer. Tento nápad samozřejmě zafungoval a plzeňské publikum k velké radosti všech následně pělo místo "The Order of Fear" upravený text "The Order of Beer".

Dosud nejvelkolepější letošní show přivezli němečtí fantasy metalisté Feuerschwanz, jejichž cílem je hlavně pobavit. Nechyběly tanečnice s plamenomety, jiskry, ohně, obouruční meč jako mikrofon či vizuálně atraktivní stage. Oba zpěváci se oblékli do středověkých brnění, nechyběly ani dudy či housle. Příjemné překvapení přineslo hostování Fabienne Erni z Illumishade v hymnické písni "Bastard von Asgard" a Felixe Heldta z Dominum v předělávce heavymetalové klasiky "Warriors of the World United" od Manowar.

Po divácké stránce koncertu nechybělo nic. Jen zamrzelo, že vystoupení občas sklouzlo až k přepálenému kabaretu. Předělávka úlisného letního hitu O-Zone "Dragostea din tei", kdy si rytíři nasadili barevné brýle, byla takovou hořkou tečkou za jinak efektní show.

To nejtemnější přišlo na úplný závěr. Dimmu Borgir. Závěrečnému vystoupení letošního ročníku předcházela nejdelší příprava vůbec. Diváci to postupně dávali hlasitě znát a neocenili ani vleklé a dlouhé intro. Norští blackmetalisté si pak museli náklonnost fanoušků pracně získávat zpět . Nakonec se jim to ale povedlo i díky efektní pódiové vizualizaci rozvalin a preciznímu zvuku. Mrazivé atmosféře koncertu ale nesvědčily občasné příliš dlouhé pauzy mezi písněmi.

Jelikož Dimmu Borgir nevydali v poslední době žádné nové řadové album a loňskou kolekci coververzí "Inspiratio Profanus" zcela opomněli, pojali setlist jako přehlídku všech svých dosavadních devíti desek. Hned na úvod přišla na řadu "Raabjørn speiler draugheimens skodde" z debutu "For all tid", kterou příliš často naživo nehrají. Ohromnou sílu měla i "Council of Wolves and Snakes" ze zatím poslední řadovky "Eonian". Mimochodem - na jejím nástupci se prý už usilovně pracuje.

Poslední skladba "Mourning Palace" uzavřela třináctý ročník oblíbeného metalového svátku na západě Čech. Organizátoři letos nabídli trochu odlišný program a vsadili více než v předchozích letech na mladší krev, zastoupenou kapelami jako Dominum, Crimson Veil, Ice Nine Kills nebo Illumishade. Potěšilo, že všichni tři hlavní interpreti splnili očekávání a v případě sobotního večera šlo dokonce o nezapomenutelný zážitek.

Kaňku na celkovém dojmu samozřejmě zanechalo počasí, které bylo na české poměry nebývalé špatné. Na druhou stranu i díky němu se ukázalo, jak silné odhodlání mají metaloví fanoušci, kteří se obdivuhodně semkli a rozhodli se si metalový svátek nenechat zkazit a užít si ho. Dobrá nálada panovala jak pod pódiem, tak v přilehlých pivních stanech - tedy na jediných místech, kde se alespoň na chvilku dalo před mokrem skrýt.

Velkou pochvalu si zaslouží také organizátoři, protože přes jistě náročné podmínky nebyli diváci o nic ochuzeni. Zážitek z koncertů podporoval na poměry venkovních akcí skvělý zvuk, nekonala se žádná významná zpoždění a kromě ztráty hned úvodních April Art proběhl celý program beze změny. Menší výtka směřuje pouze k drahým jídelním stánkům a nepříliš kvalitnímu výběru v nich. Po téhle stránce bychom nějaké zlepšení uvítali. Tak zase za rok.