Legendární prostor Royal Albert Hall již hostil nemálo speciálních událostí. Jednu z dalších si zde nachystali také francouzští Air, kteří letos oslavují vydání své dnes již kultovní nahrávky "Moon Safari". V současném provedení zvou na koncepční show, kterou vecpali do kosmického obýváku, jenž připomíná stavbu z obalu jejich desky "10 000 Hz Legend". Venkovní obrysy a jeho strop nechali pro efekt vytvořit v leskle bílém provedení a její vnitřní stěny fungují coby universální projekční led panely. V těchto útrobách kapela doplněná o zručného bubeníka Louise Delormeho kouzlí své magicky zasněné kompozice.

První polovina večera logicky patřila "Moon Safari". S prvními takty "La femme d'argent" se usazené publikum nechalo snadno vtáhnout do hudebního vyprávění těchto snílků, jež svým snadno rozpoznatelným rukopisem vytvářejí působivé skladby.

Naživo syntezátorové harmonie a klavírní linky často provázela hra na kytaru, ať už akustickou nebo elektrickou, a další nástroje. Nicolas Godin během show prostřídal hned několik z nich, naopak jeho parťák Jean-Benoît Dunckel se pevně držel ve svém vytýčeném prostoru s klávesami. Bubeník Louis pak svou komplexní hrou dotvářel hybné roviny a jednotlivým trackům přidával na živelnosti. Skladby však muzikanti hráli v podstatě ve verzích, které se nijak zvlášť nevzdalovaly původním podobám známým z alb.

Jedinou výraznou změnu představovala upravená "All I Need", kterou Air překomponovali a v živém provedení v ní z vokálu Beth Hirsch příliš nezbylo. Po "Kelly Watch the Stars" se Nicolas prvně ujal slova a stroze poděkoval, což během večera ještě několikrát zopakoval, více prostoru komunikaci ale nevěnoval. Primárně se hrálo a všichni tři aktéři se plně soustředili na hru s náladami a melodickými detaily tracků. Celým večerem se táhl jasný koncept - nejen s minimalistickými vizuály, ale i svou chronologií, překvapivá byla zejména selekce písní v best of části.

Než na ni ale došlo, fanoušky ještě potěšily znamenité okamžiky s "Remember" či "Ce matin‐là", kterou Nicolas zvýraznil sólem pro foukací harmoniku, nebo závěrečný song desky "Le voyage de Pénélope". Ten se dočkal členitějšího finále, jež krásně vygradovalo do následné zvukové spojnice. Tu prezentovaly přednatočené hudební struktury, které zahajovaly každý blok a nepřímo tvořily součástí skladeb, jež pak zazněly v plné podobě.

Po úseku s "Moon Safari" se Air na chvíli z pódia vzdálili, z reproduktorů se však stále nesla nenápadná, hymnická zvuková koláž, která poté plynule přešla v instrumentální monument "Radian". Výběr toho nejlepšího z další kariéry dvojice se soustředil jen na desky "Talkie Walkie" a "10 000 Hz Legend". Ze soundtracku "The Virgin Suicides" zaznělo jen ústřední téma "Highschool Lover", na ostatní nahrávky bohužel nedošlo.

Projekční vizuály často nahlížely k vesmírných útvarům, hlavně planetám, projekce k "Venus" přinesla pohyblivou exkurzi do nekonečna okolo nás. Ostatní obrazové střípky vycházely z prostých nápadů, často však dotvářely prostorový vjem. Sama skupina, též oděna do bílé (paralela k jejich zcela první koncertní štaci), často s těmito obrazci splývala. Jednalo se každopádně o pastvu pro uši i oči.

K nejlepším chvílím patřily hybnější kompozice "Run" (se skvělou basovou linkou) a našlápnuté "Don't Be Light", celkem logicky vybrané pro finále hlavního bloku - oběma protagonistům se jimi podařilo rozhýbat jinak sedící publikum.

Přídavky kapela nakonec odehrála dva, naplno však ukázaly oba protipóly tvorby tohoto dua. Podmanivá "Alone in Kyoto" zněla až jako ryze akusticky rozechvělý sen, zatímco závěrečný song "Electronic Performers" tepal, kromě úvodního kytarového sóla, elektronickým pulsem a odkázal na inspirativní kořeny Air. Ti stále patří k nezaměnitelným badatelům na poli nejen elektronické hudby a jejich oslava "Moon Safari" patří ke klenotům, které můžete aktuálně zastihnout na cestách.

Show má pevně stanovený koncept, v němž se myslí na každý detail, obrazový a zvukový efekt, bez možnosti improvizace, kdyby se snad něco pokazilo. Samotný livestream proběhl bez výraznějších chyb a pět kamer, z nichž dvě natáčely dění přímo mezi muzikanty, bez problémů obsáhly celé dění na pódiu i mimo něj.

Turné k "Moon Safari" se bohužel do Česka nepodívá. Výhledově však můžete v našem okolí využít tyto možnosti: 21. července v Berlíně a o dva dny později ve Vídni.