O tom, že se nové album Linkin Park "From Zero" povedlo, nepochybuje, minimálně z řad jejich příznivců, snad nikdo. Kapela se angažováním zpěvačky Emily Armstrong vydala snad jedinou možnou cestou, která by neměla naštvat téměř nikoho, a našla v jejím hrdle skvělý hlas i působivý řev. A v ní pravděpodobně i skvělou parťačku. Pavel Parikrupa v hlavní recenzi novinku ohodnotil osmi body z deseti a ve vzácné shodě jej následovali i kolegové a kolegyně z redakce v makrorecenzi. Výsledný průměr tak samozřejmě hlásí 80 %. A co si tedy o desce naši redaktoři a redaktorka myslí?

---

Tomáš Parkan - Skvělý debut Linkin Park 2 (8/10)
Vztah k interpretovi: Jsem fanoušek od "Breaking The Habit".

Asi každý z fanoušků americké formace se bude dívat na jejich návrat trochu jinak. Někteří se zlobí, že špiní odkaz Chestera Benningtona, ale tipnu si, že většina je ráda, že sága pokračuje. Třetí možnost je podívat se na to, jako by Mike Shinoda a spol. začali psát úplně novou kapitolu své kariéry. Pokud se vám podaří odpoutat se od toho, co bylo, a přistoupíte k téhle desce jako k debutu zbrusu nové kapely, věřte, že se vám otevřou zcela nové obzory.

Jestliže se přestanete pitvat v tom, jak by v té či oné písničce mohl znít Bennington a jak moc se ta či ona písnička podobá něčemu z minulosti, zjistíte, že posloucháte nahrávku s neskutečnou energií a atmosférou. Hlas i zpěv Emily Armstrong zní výborně prakticky ve všech skladbách, byť v těch nejvypjatějších momentech je znát, že se dostal na limit, ale to se asi v tomto případě čeká. Co je ovšem hlavní - se Shinodovým projevem výtečně souzní a doplňuje ho. Ten se za těch několik let proměnil v opravdu výborného producenta a zde všechno naprosto dokonale zúročil. Každý tón sedí, kde je potřeba, jednotlivé nástroje jsou přesně tam, kde mají být, takže máte pocit, že cokoli odebrat, už by to tam citelně chybělo. Nehledě na to, jak si hraje s intenzitou jednotlivých partů a jejich prolínáním. Velmi příjemné je také se zaměřit na detaily šperkující jednotlivé songy. I když tahle deska na první poslech zní poměrně přímočaře, najdete jich s každým soustředěným poslechem více než dost.

Kolekce se stylově pohybuje na poměrně rozsáhlém poli a je zjevně úplně jedno, že se místy dotýká až popu; prostě to tak je. Důležité je, že vlastně jakákoli z písniček by mohla být singlem, a to velmi úspěšným. "From Zero" má tak jenom jeden kaz na kráse - svou krátkou délku. Přesto jsem už teď napnutý, jak bude znít naživo a jak třeba bude znít jeho nástupce.

---

Petra Hubáčková - Od nuly a na sto procent (8/10)
Vztah k interpretovi: Respektovala jsem je od začátku jejich tvorby a zcela si mě získali naživo - ještě s Chesterem, chvíli před jeho smrtí.

Letos bychom asi těžko našli desku, která by žánrové publikum polarizovala víc, než novinka Linkin Park. Po smrti jednoho z nejvýraznějších hlasů moderní metalové scény muselo následovat určitě těžké rozhodování, co dál. A vybruslit se z toho dalo jen tak, že na to Mike Shinoda s ostatními půjdou pěkně od nuly - s novou krví, které tvorbě vtiskne svěží tvář a přitom nijak neznehodnotí předchozí počiny. To se povedlo a muzikanti na sebe můžou být hrdí. Ráda bych vypíchla perfektní produkci, protože zvuk celé desky je působivý a dobře vyvážený. Písně jako "Cut the Bridge" nebo "Two Faced" ukazují kapelu v novém světle, aniž by opustila svůj původní styl. Ve skladbách najdete osvědčené struktury, což může na některé působit předvídatelně, jiní v tom ale právě slyší ty své Linkiny. Jsem moc zvědavá, jak se muzikantům podaří prezentovat "From Zero" naživo.

---

Ondřej Hricko - Nová krev ve starých kořenech (8/10)
Vztah k interpretovi: Desky "Hybrid Theory" a "Meterora" mě v mládí hudebně zásadně formovaly. Další tvorbu jsem sledoval už jen z respektu.

Návrat Linkin Park je nepochybně jedna z nejzásadnějších hudebních událostí roku a kapela to stvrdila nejen ohlášením turné, ale rovnou také novou deskou, kterou v tajnosti stačila v mezičase ticha nahrát. A je to dobré album. Obsazení volného místa po Chesterovi (záměrně se vyhýbám slovu nahrazení) zpěvačkou je mazaný. Navíc Emily Armstrong je svou dravou povahou a syrovým zpěvem typologicky dobrým tahem, který na novince dokázal rozhýbat stárnoucí členy k jednomu z těch lepších výkonů v jejich kariéře. "From Zero" je autorsky skutečně zdařilý kompilát, kde najdeme neskrývané pomrkávání po "Hybrit Theory" i "Meteroře" ("Heavy Is The Crown" je naprostá bomba!), ale i zcela čerstvé tendence v podobě syrové "Casualty" nebo naopak jemné "Good Things Go". Po hudební stránce není co vytknout - je to fakt dobrá deska jen s minimem slabších míst.

---

Honza Balušek - Reunionová deska, jak má být (8/10)
Vztah k interpretovi: Přesah do rozbolavělých teenagerských srdcí mě už minul, a proto pro mě "Hybrid Theory" nikdy nebyla zrovna zásadní nahrávka, mnohem více se mi líbila "Meteora" a hlavně "Minutes To Midnight", na které jsem ostatně napsal i recenze. Jinak pro mě LP byli vždy spíše singlovou než albovou skupinou.

Když bych si měl vybrat, ze kterého z dvou reunionů dvou obrovských kapel, ohlášených téměř ve stejné době, mám větší radost, vzhledem k mé adoraci "(What's the Story) Morning Glory?" bych si vybral spíše Oasis. Jenže pro Linkin Park hraje zase fakt, že se vracejí i s novou deskou, ne jen s několika (desítkami) koncertů pro vyvolené. A taky se jim nová kolekce opravdu povedla. Samozřejmě se na ní vracejí hlavně ke zvuku, který je proslavil v jejich počátcích, a kombinaci Shinodova rapu a Emilina zpěvu. Občas se ale i tak pustí do zcela nečekaných hudebních končin. Nikdo navíc asi nepochybuje, že Mikův hard disk určitě překypuje spoustou úplně jiných písniček, kterými budou moci psát svou opravdovou budoucnost. S "From Zero" prozatím jen dali najevo, že jsou zpět, plní energie, vědomí si své minulosti a chutí pokračovat dál. Už teď se na to těším.