V recenzi dosud poslední studiovky Znouzectnosti s názvem "Beat Simplicitas" jsme si povzdechli, jak dlouho jsme na ni čekali. Tehdejší šestiletá pauza ale není nic proti celé dekádě otálení s nástupkyní "The End...?". Trio zasloužilých veteránů to s tvořením zrovna nepřehání.

Asi nikoho příliš nepřekvapí, že zvukem a nábojem nahrávky "The End...?" zůstává kapela věrná svému typickému rukopisu. Jakýkoliv jiný vývoj by v jejím případě zřejmě nebyl na místě. Znouzectnost proto znovu baví svým filosofujícím pojetím punku a mísením vtipu s hořkostí života.

Tematicky se v textech drží ironického pohledu na svět. Tentokrát se dá ale poznat, že pánům už se současný tep doby moc nelíbí. V "Nechte mě bejt" dost ostře vystupují proti mravokárcům a skladbou "Všichni proti všem" zase zpěváka společnost odsouvá "na konec vesmíru". Ušetřeny nebyly ani sociální rozdíly ve společnosti v kapitalistické kritice "My a oni".

Na předešlé desce "Beat Simplicitas" si Znouzectnost více užívala svých typických metafor a tematických odboček do země absurdit. Doba se ale za deset let změnila a i na plzeňskou partu trochu dopadl temný stín. Novinka proto vyznívá kousavěji a velmi syrově. A když už muzikanti odbočí mimo reálný svět, inspirují se třeba hororovým dílem Stephena Kinga v parádním kusu "Nezbytné věci" nebo absurdní literaturou J. K. Toola ve "Společenství hlupců".

Po hudební stránce se toho ale změnilo velice málo. Trio používá i na této řadovce osvědčené postupy. Chytlavost refrénů podporuje sdílenými vokály, mnohé skladby mají svou skočností nádech ska a texty zůstávají jednoduché a zpěvné - mnohdy vyloženě lákají k tomu si je hned s kapelou zazpívat na první dobrou. Díky tomu všemu je "The End...? dobré album, byť pochmurnější, než jsme u této formace zvyklí.