Kapelu Vesna sleduji prakticky od začátku. Co deska, to nějaký koncept, jiné zpracování, téma. Debutem "Pátá bohyně", vydaným v roce 2018, opěvovala ženskou krásu, folklór, tradice, (slovanské) bohyně. Základ stál na smyčcích, vážnosti, byl dopodrobna propracovaný. O dva roky později vydaná nahrávka "Anima" reflektovala lásku, radost ze života a jisté nalezení sebe sama, smíření se s tím, jaký člověk je a v co věří. Byla spojnicí k popu, snovější, křehčí, songy byly éterické, lehčí, doprovozené komorně třeba jen klavírem, postavené víceméně na zpěvu frontmanky Patricie.

Koncem letošního listopadu skupina vydala další studiovku "Muzika Slavica" (v překladu "Muzika slovanská"). Ta představuje slovanskou epopej propojenou hlasem současné generace i povahou ženských zbraní. Je zvukově košatější, bohatší, popovější. Zabývá se vážnými tématy kolem žen, které hýbou společností a světem.

Vesna je pokaždé krapet jiná (jako bývají samy ženy), sebevědomá, důrazná, silná i slabá, ladná, přesto svá, s jasným názorem a s odkazem na to, odkud pochází a taky kým je. Bere pohled na postavení žen ve společnosti, aniž by potlačovala své mužské protějšky, žádný přehnaný feminismus v tom nehledejte. Je odrazem toho, na co vždy poukazovala.

A je také mezinárodní - krom češtiny slyšíme angličtinu a pak polštinu a bulharštinu, tedy převahu slovanských jazyků, kořenů, z nichž členky sestavy pocházejí a ke kterým se vracejí. Cítím zde větší hrdost na svůj původ a na to, kým jsou. Což na předcházejících řadovkách nebylo. Využily potenciál z "Eurovize" - s "My Sister’s Crown" uměly zaujmout (vlastně snad poprvé ve finále klání zazněla čeština).

Ty další jazyky tu jsou proto, aby se muzikantky zavděčily fanouškům i z jiných zemí, byly srozumitelnější, uchopitelnější, a přitom aby se stále držely konceptu, který načrtly v nejznámější písni z desky a vlastně i v celém repertoáru. Kdyby nepřišla soutěž, možná by šly některé členky na mateřskou, jak se nechaly slyšet. A to by byla škoda. Eurovize jim vlila do žil novou krev, inspiraci a nápady.

Je to svěží, popové, vokální album, plné porozumění, neprvoplánové, nebojácné, experimentální. Slyšíme i rap a celkově mnohobarevné spektrum. Nacházíme tu kombinaci elektroniky a neobvyklých hudebních nástrojů až etnického ladění. Múza přilétla jak uragán a postavila rovnítko mezi využití úspěchu a proměnění talentu.

Desce předcházelo EP "Muzika", které obsahuje čtyři písně. Všechny jsou i zde, dalších šest je doplňuje na rovnou desítku (tato číslovka se jich nějak drží... při vzpomínce na eurovizní klání). Stojí za nimi především textařka a songwriterka Patricie Kaňok Fuxová, motor všeho.

Jednotlivé skladby zastupují ženské zbraně: sílu ("My Sister’s Crown"), víru v sebe (Maritza), rozkoš ("Queen of Love"), laskavost ("Hej mami"), drzost ("Dokola"), vášeň ("Wolfrunners"), přirozenost ("Pomiluj mě"), lásku ("Płakały") a zranitelnost ("Běžela jsem lesem").

Konkrétně "My Sister’s Crown" upozorňuje na menšiny i násilí na ně páchané, na sesterství a soudružnost žen. Song sloužil také coby podpora napadané Ukrajině. "Běžela jsem lesem" vypovídá o náročnosti posledního roku kapely, kdy šla s kůží na trh více než obvykle. Sílu, kdy je žena schopná vzdát se svého ega i srdce, jen aby zachránila někoho, koho opravdu miluje, popisuje "Płakały". "Queen of Love" oslavuje svobodnou lásku.

"Hej mami" vyjadřuje hrdost a vděčnost za výchovu a vyzdvihuje sílu mateřské lásky, která člověka obrní proti hejtování, což je poslední dobou bohužel až příliš častý jev - lidi si neberou servítky, jsou zlí a zákeřní a raději škodí druhému, než aby si zametli před vlastním prahem. "Dokola" je o svobodě a postavení žen ve společnosti. "Maritzu" napsala Tanita Yankova, bulharská zpěvačka a rapperka v sestavě, a pojednává o symbolu stříhání vlasů a transformaci. Tracklist uzavírá akustická verze "My Sister’s Crown".

Producentsky se na albu podíleli Production Lovers, se kterými už dámy nějaký ten pátek spolupracují. O vizuál obalu, na němž prvně není Patricie, ale ilustrace ženského brnění, se postarala Eva Horská, grafickou podobu pak zajistil Aleš Fulín. Barevná kombinace fuchsiové (že by odkaz na příjmení lídryně?) a zlaté s růžovou mě baví. Brnění značí jejich povahu - nic jen tak nevzdají. Uprostřed bookletu je srdce - Vesna zkrátka dělá hudbu s láskou. Deskou "Muzika Slavica" vytáhla opět jiné přednosti a popustila uzdu dosud neobjevené dávce kreativity.