Úterní večer si v pražském Paláci Akropolis vyhradili švédští progresivní metalisté Soen. Ač to zprvu nevypadalo, sál se zcela zaplnil, a co více, vytvořil kapele téměř domácí prostředí. Fanoušci nadšeně aplaudovali a sborově zpívali refrény. Z vydařené akce pro vás máme fotky a krátký report.
Live: Soen
místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 26. září 2023
vystoupili: Terra, Molybaron
V úterní podvečer se do Akropole trousilo sotva pár lidí, a tak když začínala italská
Terra, u pódia postávalo sotva (doslova) pár desítek návštěvníků. Těm se ovšem dostalo neobvyklého spojení metalu s etno prvky. Čtyři dredatí muzikanti (a jeden holohlavý) byli seřazeni v jedné linii včetně objemné bicí soupravy hned na okraji jeviště. Krom svých strunných nástrojů měli před sebou další perkuse. Když spustili všichni najednou, byl to opravdu mazec. Škoda jen, že to nemohlo posoudit více diváků.
Od francouzských
Molybaron by člověk čekal, že zapojí více avantgardnější invence, tak jak to poslední dobou hudebníci ze země galského kohouta mají ve zvyku. Jenže místo avizovaného groovu a progrese se dostavily jen náznaky něčeho, co by snad mohlo být i dobré, kdyby do toho nevstupoval devadesátkově indiepopově laděný úzký hlas, který veškerou snahu strhával úplně jiným směrem. Pro mě byla tahle skupina zklamáním, ale své posluchače si její muzika v sále našla.
Unylost a jistá nápadová bezradnost se vytratily s intrem a nástupem švédských
Soen. A nutno říci, že tihle pánové vědí, jak si podmanit dav. Hned od samého začátku to byla energická jízda, kterou hnala kupředu bývalá bubenická akvizice krajanů Opeth. Sál se mezitím narval k prasknutí a tito melodičtí progresivisté do něj tlačili jednu kompozici za druhou. I s přídavkem jich stačili odehrát rovnou šestnáct. Nutno říci, že první hodinka byla přehlídkou toho nejlepšího, s čím se tato parta mohla vytasit. Došlo i na skladby z prvotiny "Cognitive". Ostatní songy byly téměř rovnoměrně rozděleny mezi poslední tři alba.
Soen měli své posluchače na své straně a ti s nimi zpívali snad veškerá slova a refrény. Bouřící aplaus nebral konce a kapela byla mnohdy velmi překvapená pozitivními reakcemi publika. Musím však konstatovat, že zhruba po hodině se drive, kvůli (asi nezbytným) pomalým písním dostal do mrtvého bodu, a předtím dravá šelma se najednou jevila jako známý a tak trochu bezzubý vlk v rouše beránčím. Ale možná je to spíš podstatou aktuálního repertoáru, který výrazně vyměkl. Nicméně koncert do byl opravdu velmi dobrý.