Zabijácký ano, vtip vůbec ne

Vydáno: 07.08.2003 20:47 v sekci Naživo - Ondřej Pravda | foto: facebook interpreta

Bez relativně velké propagace se v Akropoli objevili Killing Joke, jedna z legend rocku, aby zde předvedla "special warm up show", jak stálo na lístku, neboli představila svou eponymní novou desku, kterou se překvapivě vrátila do aktivního života. Jak se jí to po těch letech povedlo?

Killing Joke - Killing Joke
© facebook interpreta
Zpráva, že se mezi aktivní skupiny vrátili angličtí Killing Joke, se objevila už před nějakou dobou a byla docela překvapivá. Jeden z hlavních protagonistů skupiny, zpěvák Jaz Coleman, se v posledních sedmi letech zabýval jinými věcmi, hlavně studiem klasické, arabské či lidové hudby, aranžoval různá díla, mezi jinými (Rolling Stones, Pink Floyd) i náš Čechomor. Díky tomu se tuzemskému publiku připomněl víc než jen lehce, jeho kreace v Zelenkově "Roku ďábla" byla v rámci filmu významná.

Ale Killing Joke tady měli vždy dost příznivců, jejich temnou atmosférou zatížený rock, ve kterém využívali občas i služeb elektroniky, byl dost ojedinělý, i když samozřejmě inspiračně nežili ve vakuu. Dost lidí tedy přijalo s velkým očekáváním zprávu o tom, že se pro přípravu nové desky (jejíž recenze bude na MusicServeru velice brzy) dala dohromady jedna z klasických sestav kapely, navíc k bicím že zasedl Dave Grohl (Nirvana, Foo Fighters, Queens Of The Stone Age). A rozruch byl podpořen nedávnou zprávou (i na našem serveru), že se v Praze bude konat koncert kapely, na který bude vstup omezený na tři sta lidí. Ačkoliv z úspěšných začátků kapely v 80. letech toho příliš neznám a oslovily mě poslední dva kousky "Pandemonium" z 94' a "Democracy" z 96', takovou příležitost jsem si nechat ujít nemohl.

Po příchodu do Akropole bylo celkem jasné, že počet návštěvníků omezený možná byl, ale dost bych se hádal, jak striktně bylo omezení dodrženo, těch tři sta lidí bylo přešvihnuto odhadem nejmíň o stovku. Asi má Coleman v Česku příliš kamarádů, kteří se tam dostali bez lístků a/nebo jeden z prvních koncertů celé šňůry přilákal tolik lidí, že kapacita byla zvýšena. Vůbec to nevadilo, spíš naopak, ale bylo zbytečné dělat z akce specialitu takhle formálně, byla speciální sama o sobě. Proč koncert zrovna u nás, už bylo naznačeno výše, ale můžeme si to také vysvětlit tím, co Coleman řekl asi v půlce koncertu - v Čechách je to prostě "crazy".

Od začátku koncertu (mimochodem, zažil jste někdo, aby koncert začal tak, jak je napsáno na lístku? Toto nebyla výjimka, nezačal, půlhodina není žádná míra...) tak vypadal spíš on sám, v divné vestě, pomalovaný ďábelsky na tváři jak ve filmu předváděl na pódiu trhané pohyby, takže vypadal jako zdrogovaný šaman, který řídí své ovečky. To přirovnání není náhodné, jak sám uvedl - "na každém jediném koncertu jsem schopen dát do toho tolik, že to pro všechny návštěvníky bude velký životní zážitek. Bude to jako rituál, jako náboženský obřad. Bude to intenzivní, jak jen to je možné." Jeho ovečkami byli kromě publika i tři spoluhráči v klasickém obsazení (kytara, basa, bicí), které jsem nepoznal dle tváří, ale Grohl na bicí nehrál určitě. Hráli spolehlivě, ani nebylo třeba Colemanovo "dirigování", na kterém byla znát jeho průprava z řízení orchestrů. Od začátku předváděli, v čem je jejich síla. Ostré kytarové riffy, vytvářející místy neprostupné hlukové stěny, podporované hodně pestrými bicími, jištěnými basou byly dobrým podkladem pro Colemanův spíše mluvený než zpívaný projev. Nová deska navazuje na předchozí počiny bez slyšitelných změn, ačkoliv bylo někdy zatěžko odlišit jednotlivé (většinou dlouhé) skladby z hlediska struktury, rytmické zvraty a tvrdé riffy byly ve všech. Naživo skoro zanikly nějaké elektronické vyhrávky, ale na desce je lze očekávat slyšitelnější. Publikum, ve kterém se sešli zkušení pardálové (např. Rauvolf, Švamberk, Kocábek) s mladými, sice evidentně novou desku ještě nestihlo naposlouchat, ale po každé skladbě kapelu tleskáním povzbuzovalo. Vzhledem ke skoro hodinu a půl dlouhému koncertu došlo i na dvě tři starší skladby, ale nevsadil bych na to, které to byly. Jasně poznatelná byla přídavková "Pandemonium" s hostujícím Karlem Holasem ("vaším i mým přítelem", jak říkal Jaz, kromě pár jiných průpovídek) z Čechomoru, při ní se také publikum, které se navzdory výbušné muzice rozehřívalo dost pomalu (asi z neznalosti materiálu, ale možná také z důvodu uvedeného níže), dostalo na tu správnou vlnu.

Nadšení z koncertu u mě bránily dvě věci. Zaprvé by si zvukař zasloužil, aby mu podobně šíleně přebasovanou muziku pouštěl někdo 24 hodin denně, pak by možná pochopil, že tvrdá hudba neznamená "ohulit to co nejvíc". Po prvních třech skladbách to vypadalo, že pochopil, ale i v pár následných zkoušel, co vydržíme. Další věcí byl nezřetelný Colemanův zpěv, za což zvukař nemůže skoro vůbec, zpěvákovi normálně není příliš rozumět, ale v kombinaci s nejednoduchými texty to ztěžuje přijetí muziky. Ale Coleman to utáhne svým charizmatem, ten pán bude asi opravdu "zvláštní" (přečtěte si na stránkách kapely jeho vzkaz v novinkách).

Zůstal tak "jen" dost pozitivní dojem. U takové kapely nepřekvapí, že naživo zněla mnohem tvrději než na desce, minimálně v jedné skladbě byla podobnost s agresivitou Ministry a jejich zabijáckými riffy víc než náhodná. Killing Joke dokázali výše řečené, mají do hraní chuť a dost energie, takže zdaleka nejen mladí nu-metalisté by měli vzít na vědomí obnovenou činnost téhle kapely.

Killing Joke, Palác Akropolis, Praha, 5.8.2003

  • Killing Audience (manzeta, 08.09.2003 10:24) Reagovat

    K reportu z koncertu Killing Joke mám pár výhrad, jednak by si koncert zasloužil zmínit setlist nebo alespoň něco takového:
    Requiem
    Total Invasion
    War Dance
    Blood On Your Hands
    Change
    Seeing Red
    Fall Of Because
    Death And Resurection Show
    The Wait
    Whiteout
    Frenzy
    Psyche

    Encore:
    Asteroid
    Pandemonium

    (Setlist je z oficiální KJ diskuse na www.misera.net; lze tam najít i spousta dalších zajímavostí - odkazy na čerstvé live-fotky, ohlasy z ostatních koncertů...)

    Dále si autor asi na koncertu nepovšimnul klávesisty, který měl na závěr docela pěkný výstup s Holasem....

    Hlasistost koncertu byla vyjímečná, ale přiměřená tomu co hrálo, zvuk nebyl optimální, ale zvukař se alespoň během koncertu to snažil vylepšit.

    Jediná výtka ke koncertu a souhlasim s autorem bylo studený pubikum, který dokonce odstupovalo od pódia...že by to mělo přece jenom něco společnýho s Jazovou ďábelskou imagí?




DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Alibaba - Furt stejný 8/10
Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze
Green Monster - Mutant Farm 8/10
Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze
Dream of the Sun - What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice 7/10
Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze
Death In Rome - Angel (Karel Kryl - Cover) 7/10
Video: "Anděl" Karla Kryla v angličtině? Poslechněte si coververzi od německých Death In Rome Death In Rome je německý hudební projekt, který si na neofolkové a alternativní scéně získal pozornost svou jedinečnou estetikou a přístupem k hudbě. Namísto vlastních skladeb se kapela zaměřuje na reinterpretace známých popových... čtěte zde
Vydáno: 27.12.2025 16:00 v sekci Audio / Video | Video
Krojeny - Zlatá 8/10
Video: Písnička o břidlici, video o naději. Petr Uvira představuje projekt Krojeny skladbou "Zlatá". Pusťte si ji v premiéře Kytaristu Petra Uviru jste mohli zahlédnout v doprovodné kapele Marie Puttnerové, v řadách prakticky spících Ladě i v afrojazzových Heimat. Nyní zkušený muzikant a producent míří do sólových vod a stojí na začátku cesty se svým... čtěte zde
Vydáno: 27.12.2025 10:00 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: "To nejlepší 2" od Čechomoru přináší pestrý výběr s otazníky (26.11.2025 08:00)
- Naživo: Mistrovství republiky v přihřívání polívčiček aneb Jaký byl Český slavík přímo na místě (22.11.2025 13:22)
- Recenze: Čechomor drží na desce "Švarní šohajové" laťku pořád slušně vysoko (19.11.2024 08:00)
- Nové desky 45/2024 - od Tomáše Kluse přes Primal Scream po Čechomor (14.11.2024 11:30)
- "Švarní šohajové" z Čechomoru se hlásí s novým albem (12.11.2024 18:33)
- Zemřel Geordie Walker, kytarista Killing Joke (26.11.2023 23:28)
- Video: Nová verze lidovky "Ej lásko, lásko" v podání Lucie Bílé a Čechomoru působí rozpačitě (17.04.2023 19:12)
- Rozhovory: Čechomor - S Kandráčovci je to nová kapitola a my strašně rádi otvíráme nové kapitoly (03.12.2022 08:40)
- Nové desky 45/2022 - od Louise Tomlinsona přes Bruce Springsteena po Black Eyed Peas (16.11.2022 17:30)
- Čechomor a Kandráčovci představují společný živák "Kandráčomor" (13.11.2022 19:52)

ALBUM TÝDNE 52/2025

Alibaba
Furt stejný

Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by být upřímný, na nic si nehrát. To rozhodně platí pro album "Furt stejný" olomouckých Alibaba.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 20.01.
Gregory Porter (O2 universum, Praha)
Pá 23.01.
Andrea Bocelli (IT) (O2 arena, Praha)
Ne 25.01.
Lorna Shore (US) / Whitechapel (US) / Shadow Of Intent (US) / Humanity’s Last Breath (SWE) (O2 universum, Praha)
Ne 25.01.
Raye (UK) (O2 arena, Praha)
So 31.01.
Benjamin Amaru (CH) (Café V lese, Praha)
Čt 05.02.
Béla Fleck / Edmara Castañedy / Antonio Sánchez (US/CO/MEX) (Archa+, Praha)
So 07.02.
Alfa Mist (UK) (MeetFactory, Praha)
Po 09.02.
Marcus & Martinus (SWE) (Sono Centrum, Brno)
Po 09.02.
All Time Low (US) (SaSaZu, Praha)
Út 10.02.
Marcus & Martinus (SWE) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík The Prodigy Prince Justin Bieber Beyoncé Madonna Ewa Farna Lady Gaga Kryštof Coldplay
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe