Ondřej Holý, jak zní civilní jméno dné, v tiskových materiálech poukazoval na fakt, že ačkoliv jej omezuje svalová dystrofie a v současnosti žije spokojeně sám, uvědomuje si, že ztrácí soběstačnost. Zmíněný stav jakési ustálené spokojenosti, hledání klidu domova a další příběhy se staly ústředním tématem jeho druhé krátkometrážní desky "Basic Living".

V nemalé míře se na ní vedle tvůrčích přístupů proměnilo i hudební výrazivo - přibylo akustiky a terénních nahrávek. V určité míře za výsledkem stojí i druhý pohled Aid Kida, který kolekci pomáhal mixovat.

Už na debutu "These Semi Feelings, They Are Everywhere" Holý prokazoval cit pro práci se zvukovými detaily a instrumentálními miniaturami. Nasměrováním k realitě dnešních dní se mohl zdát soundtrack "Nothing Like Before". Tehdy dné začal používat akustické nástroje ve větším měřítku.

Tyto mnohem organičtější experimenty pokračovaly i při tvorbě letošního počinu. Doplnila je však ještě jedna aktivita - ony terénní nahrávky. Ty autorovi pomáhají jít v obrazotvornosti nálad do větší hloubky. Žánrová vybočení pak přinášejí hosté, mezi nimiž nechybí FVLCRVM, Jenovéfa Boková, Sofie Fiurášková, Dalibor Vinklar, Dominik Gajarský nebo Floex. Všichni do této mozaiky vložili sice nepatrný dílek, každý je ovšem svým způsobem důležitý pro vyznění celku.

Album charakterizují i prosté, manuálně vytvořené beaty, hra se samply ("Entertainment") a jakýsi balanc nad lo-fi stylizací. Ondřejův cíl byl nahlédnout těmito minimálními prostředky na běžné nástrahy našich životů a převyprávět krátké příběhy, které si buď sám prožil nebo které vypozoroval v bludišti technologických výstřelků. "Basic Living" tak zcela po svém zkoumá všechny tyto významy, skutečnosti, paralely, zároveň ale nechává dostatečný prostor pro vjemy posluchačů.

Přes všechno zmíněné si celý komplet nese úzkou vazbu do struktur ambientu. V těch se dné po celá léta zabydluje a nachází v nich nové možnosti, jak vyjádřit jakýkoliv vnitřní vjem, pocit. Díky tomu je taková "Thanks For Getting Me Home" s typicky floexím klarinetem až nekonečně dojemná. Naopak závěrečná "Illnesses Are Dumb" je spíše folkově strohá a představuje muzikantovu zvukově lehce syrovou vzpouru vůči vlastním zdravotním omezením. Co skladba, to jiný střípek do jeho aktuálního rozpoložení, do kterého se pravděpodobně taktéž vepsaly poslední roky s covidem.

Ondřejova zvuková estetika a cit pro vyprávění dělají z "Basic Living" nahrávku, která by neměla uniknout žádnému fanouškovi ambientu s přesahem do elektroakustiky. Svým způsobem zde dále rozvíjí přístupy, které načrtl už na čtrnáct roků starém épéčku "Talking With Crayons". V roce 2023 se snaží o cílevědomější využití nabitých zkušeností. Letošní EP tak stojí na krotkém minimalismu, melodických strukturách a výletů do různých žánrových poliček. Jako by dné vysílal vzkaz: Běžné věci v životě jsou neméně důležité.