V dnešní době se kdekdo hádá. Liberální s konzervativními, vláda s opozicí a také v mnoha rodinách se řeší bolestné vztahové konflikty. Všichni jsou ustaraní, bojí se války, inflace, ... A do tohoto času přijde po devíti letech nová deska bratrů Ebenů s provokativním názvem "Co my víme". Potřebná jako sůl.

Skutečně málo lidí si dokáže ve shonu a hádkách dnešního světa položit otázku, za čím se vlastně ženou a plahočí. Podobného vyznění je další otázka v názvu písně "Kam to ještě pude?". Verše většiny dalších skladeb se dají poslouchat už s mírným úsměvem ve tváři. Vždyť třeba inspirace k "Tý jo" přišla k Marku Ebenovi během cesty tramvají, kdy si vedle něho povídaly dvě pubertální holky.

Další milou banalitou je pak život jeho jezevčíka v songu "Menuet". A tohle psí plemeno si vzal do úst i ve fiktivním příběhu "Procházka". Ebeni na většině svých alb neopomenou vánoční svátky a tentokrát si to vyřizují v písni "Vánoční" se všemi pomyslnými alternativami Ježíška. Ta nejhezčí skladba se ovšem skrývá na samotném konci. Jmenuje se nostalgicky "Hezké to bylo" a je hodně jemná, ale také příjemně, lehce sebekritická a nadnesená.

Marek Eben je autorem většiny melodií a všech textů, pouze v instrumentálce "Clafoutis" se autorsky dostal ke slovu bratr David. Hudebně jsou to prostě typičtí Ebeni. Někdy hraví, jindy přemýšliví. Parta fantastických muzikantů, která dokáže natáčet klidné, nezaškatulkovatelné kousky plné hráčských a aranžérských fíglů, z nichž je prostě cítit, že autory to náramně baví. Navrch když zvukově se díky Birdland Studios a producentu kytaristovi Pavlu Skálovi jedná o naprostou lahůdku.

Je dobře, že taková hudba a texty vycházejí a že jsou umělci, kteří dokážou něco podobného vymyslet, parádně zahrát a na koncertních pódiích i s patřičnou dávkou humoru a odlehčenosti podat. Tohle album dokáže klidnit mysl, rozjasnit tvář nebo vykouzlit úsměv nad absurditou některých věcí, které jsou dneska považovány leckým za kardinální problémy (viz třeba "Jarní", která pojednává o řepce). Právě nadhled je jedna z věcí, která se obecně ze společnosti vytrácí, a to je velká škoda. Dá se totiž žít i jinak než se stále zachmuřeným výrazem ve tváři. Marek Eben & spol. to dobře vědí. Proto nabízejí svým posluchačům trošku jiný pohled.