Ve čtvrtek 3. srpna se vojenské letiště v Milovicích znovu proměnilo v každoroční svátek všech drumandbassových nadšenců. Třídenní festival Let It Roll letos přinesl spoustu novinek. Nechyběl upgrade areálu, doprovodné aktivity, představení nových stagí nebo další kousek příběhu v podobě Opening Show.
Pro návštěvníky si letos organizátoři nachystali spoustu aktivit. Pro ty, kteří měli energie hodně, bylo mezi kempy připraveno workoutové hřiště a pro unavené jedince byly letos napuštěné báně s bublající vodou. Na komfortu přidala také výměna toitoi kabinek za toalety keramické. Chillzonových oblastí bylo také více a při nabírání energie mezi sety přišly vhod. Ti kompetitivnější měli možnost si mezi sebou zahrát stolní fotbálek, šipky, arkády, air hockey, ba dokonce i kámen, nůžky, papír.
Renegade - Dostala po minulém roce upgrade a místo vrchního torsa nad DJským pultem se letos pozice prohodily a DJs pouštěli hudbu z vysoké rozhledny. Po setmění se tato scéna proměnila v dynamickou show se šesti plochami s projekcí. Hodně hezké: 8/10.
© Adam Holub Terra - Doly plné hexagonů a drahokamů se daly obdivovat jak přes den, tak po západu slunce. Pestrobarevné vizuály a světla skvěle doplňovaly výkony vystupujících. Toto pódium
Let It Roll představil již na zimním ročníku. Vynikající: 10/10
Botanica - Stan podle názvu vzbuzuje domnění, že v něm najdete mnoho flóry. Po pravdě jí zde bylo sice více než kdekoliv jinde, ale vzhledem k názvu mizivě. Nápad dobrý, provedení skromné: 4/10
Eve’s Sanctum - Dominantní Evinu vrchní část těla letos doplnily kulisy připomínající rozsvícené noční velkoměsto, které pulzovalo energií. Toto obrovské šapitó s perfektní podlahou bylo výborným útočištěm pro sobotní cákanec. 9/10
Citadela - Po vzoru předchozích let byla letos taktéž hlavní stage sice dominantní, ale ne o tolik. Kostru tvořilo logo festivalu - lotosový květ - které se po Opening Show z vyprahlého monumentu proměnilo ve zdroj plný života. Scéna byla letos výrazně propracovanější a kombinace se světly a projekcemi dokonale ladila s hudbou umělců. 10/10
V pátek v deset večer zhasl celý areál a všichni se vzpomínkami na minulý rok očekávali, co letos organizátoři, umělci a režiséři vytvořili ke slavnostnímu otevření nové stage - Citadely. Atmosféra se dala krájet a už po prvních záběrech člověku naskakovala husí kůže.
Velice jemné až ambientní tracky doprovázela decentní práce střihu a světel. Člověk jako by se na chvíli ocitl v kině. Bloudění pouští, nalezení zdroje života. Zavodnění písečné oblasti a spuštění všech strojů mělo za následek znovunastolení klidného stavu a v oblasti nastal čas budování nové éry. Nechyběl ani pořádný ohňostroj, který dokonale zapadl do projekcí a časově seděl s hudebním doprovodem. Bylo to výpravné a skvělé.
Pokud vyloženě hledáte zpívající interprety a živá vystoupení, jistě jste si nenechali ujít letošní perfektní výkony Lens s rapujícím a zpívajícím Degsem, Simple Souls s trumpetou a vokály,
Koven, Emily makis s Monrroe & Duskee, mladým novým talentem A Little Sound nebo exkluzivní show Viper Trinity s Futurebound, Madface a vokály od VOE. No, a pokud jste nebyli, tak příště víte, kam jít.
Vynikající vystoupení dle mého názoru letos předvedla trojice Camo & Krooked & Mefjus, kteří navázali na Opening Show. Jejich smysl pro detail a nadšení v jejich setech miluju. Občas to vypadá, že se kluci za pultem baví více než první řada před Citadelou, a to se hodně projevuje na výkonech. Variabilní, přesné a skvělé.
© Adam Holub V těsném závěsu se drží jumpupový miláček
Hedex, který poslední dobou zdokonalil svoje hraní na absolutní špičku a jeho svižný set nenechal nikoho v pozoru. Osobním překvapením byl Vibe Chemistry od kterého jsem nečekal nic, ale výsledek byl naprosto výborný.
Milovníci deep drum and bassu si letos mohli vychutnat showcase od Crtitical Soundsystem (Enei, Kasra, QZB a GQ). Příjemným překvapením byl pro mě návrat Rockwella, který po pěti letech znovu vystoupil na LIR OA. Jeho unikátní styl mi připomněl, že už tenkrát jsem měl rád dnes populární 4x4 DNB neboli speedbass, který se spousta dnešních umělců snaží kombinovat v setech i v produkci a jehož nejvýraznějšími propagátory jsou Mandidextrous. A protože let Andyho C měl zpoždění, byli to právě oni, kdo převzal set time o půlnoci na hlavní stagi.
Těch změn bylo letos v line upu hodně: na poslední chvíli ze soupisky vypadli Caracal Project kvůli protrženému ušnímu bubínku, Shy FX, Agressor Bunx kvůli situaci na Ukrajině, C-phone a bohužel i veliký tahák Bru-C, který se vyjádřil velmi obsáhlým článkem na svých sociálních sítích, v němž přiznal, že má psychické problémy a nemůže teď vystupovat. Doufejme, že bude brzy v pořádku a o jeho show si popovídáme příště.
Toto velké jméno nahradil titán
A.M.C., který dle reakcí letos zahrál mnohem hůře nežli minulý rok, ale své publikum rozhodně nikdy nezklame. Takhle bych asi mohl pokračovat a rozebrat skoro všechny, ale to by bylo na dlouho.
Vynikající vlastností všech stagí je jejich každodenní příběh. Většinově si DJs jednoho labelu odehrají od začátku dokonce své sety na jednom place a celý večer se tedy nese v podobném duchu, s výjimkou hlavního pódia. Ravers si tedy mohou běhat po celém areálu podle potřeby ne až tak interpretů samotných, ale podle atmosféry celého večera.
© Adam Holub Fanoušci tvrdší scény letos stoprocentně strávili nejvíce času na Renegade s labely Eatbrain a Blackout, Terra byla většinově spíše energická a ať už to byl mainstream, dancefloor, nebo neurofunk, vždy to bylo plné melodií. Eve’s Sanctum letos převzali Hospital Records s hlavním žánrem liquidů, deepů a žánrů přiléhajících, pátek navazovala parta ze Shogun Audio spíše deepově a v sobotu se stupeň ještě přitvrdil se stálicemi neurofunku, jako jsou
Ed Rush,
Optical,
Audio, Prolix nebo
český Forbidden Society.
Poslední stage Botanica převlékala svůj žánrový kabát každý den. Ve čtvrtek to bylo Symetry a nadvláda všeho kolem deepu až po mainstream, pátek si stan
převzalo Rough Tempo se známými českými a slovenskými jump up jmény, jako jsou Upfockerz, Matzet, Magenta a poslední den se scéna proměnila v melodickou džungli s High Tea Music - vystoupili NCT, T & Sugah a Millbrook.
Nabitý program doplnilo i meet & greet se známými umělci. Ovšem jedno z nich bylo velice speciální. Zástupci nového labelu Modus (Camo & Krooked & Mefjus), kteří mají na svědomí velkou část letošní Opening Show, si ve stanu s merchandisem na chvíli sedli s fanoušky, aby odpovídali na dotazy, probrali veškeré novinky ze své tvorby a několik šťastlivců podarovali podepsaným skejtovým prknem.
Každý den navíc letos vybraní vystupující náhodně rozdávali návštěvníkům lístky na příští rok a navíc se tak Immortals mohli dostat blíže ke svým oblíbeným umělcům.
Pro aktivnější tanečníky a fitnessáky znovu proběhl DNB Workout, kde si každý mohl za pomoci předcvičujících protáhnout své rozlámané tělo a trochu vypotit přebytečné kalorie, kterých na festivalu není málo. Soutěživí jedinci se mohli znovu utkat v Dnbstep Contestu, který letos oslavil desáté výročí. Tento zážitek baví nejen zúčastněné, ale také diváky a pořadatele. Tuhle jedinečnou aktivitu totiž nemáte šanci zahlédnout nikde jinde na světě.
Eco friendly atmosféra byla letos výrazně lepší. Po areálu se toho válelo o hodně méně než v předchozích ročnících a asi za to může i nenásilná forma přesvědčení organizátorů, kdy si každý mohl vyzvednout kapsičku na vajgly místo házení je na zem, lehce dostupné třídicí kontejnery a zvýšení zálohy za vratné kelímky.
© Adam Holub Z oblasti chuťových pohárků si letos vybavuji mnoho, ale vyznavače sladších pokrmů musela zaujmout podívaná na Pinďíkárnu. Vaflové penisy a vulvy se známými českými jmény
zdobila čokoláda a jiné polevy a posypky. Ze slaného nechyběla asie, pizza, kebab, žebírka, belgické hranolky, ale moji pozornost upoutalo italské rychlo bistro s domácími těstovinami. Pokud má člověk dost mastných burgerů, langošů a podobně, bylo toto naprosto excelentní. Fronty na pití byly letos skoro eliminovány a já jsem na jednoduché pivo nečekal déle než pět minut.
Každý rok mě baví sledovat kostýmy návštěvníků. Letos si vzpomenu na duo t-rexů, chodící penis, ale největší trhák byl na dešti pařící žralok, který mával ploutvemi.
Tři sta DJs, velkolepá Opening Show, skvělé stage, vizuály, prostředí a nádherná podívaná. Letos bylo z čeho vybírat a opravdu každý si mohl najít ten svůj oblíbený drum and bass styl. Jediné, co chybělo, bylo podobné vystoupení, jaké loni obstarali
Pendulum nebo v minulosti Outer Edges,
London Elektricity Band. Ale živých vokalistů letos bylo hodně.
Až na bahenní slavnosti v sobotu, kdy se mohly například vytvořit cesty z palet, to byl festival bez problémů. Merchandise byl letos tak kvalitní, že jsem si pár kousků sám pořídil, dobrá práce! Tento ročník se opravdu povedl.
Autorem reportáže je Adam Holub.