Alia Tempora se na svých dvou dosavadních deskách netajila ambicemi vytvořit dílo přesahující domácí hranice. Zkoušela to neogotickými prvky na spíše rozpačitém debutu "Digital Cube" i příklonem k symfo metalu na dvojce "Dragonfly Effect". Novinka "Prismatica", vydaná po čtyřech letech, je zvukově krokem pátrajícím po hranicích toho, co lze za metal ještě označovat. Je to odvážný, ale rozhodně nelehký úkol.

Při poslechu se může metalový posluchač cítit až provinile. Kytary v pozadí burácejí, občas tu a tam vytryskne klasické sólo nebo i zuřivý growling, ale jinak se jemný hlásek zpěvačky Markie odráží v syntezátorových kulisách ve stylu EDM. Skladby mají výrazný taneční groove s dozvuky osmdesátkového popu. Zní to možná hrozivě, ale některé písně umí z bizarnosti zachránit výrazná melodická linka, jako v případě "Fake It Till You Make It", "The Queen and the Knight" nebo "Higher Ground".

Zdatný songwriting, mnohdy ukrytý pod nánosem chemické aranže, odkrývají závěrečné piano remixy, které odhalují solidní nosnou linku. Nejlépe z toho vyplouvá zmiňovaná "Fake It Till You Make It", které okleštění od hromady elektroniky sluší.

To, co jeden pohled označí za posun, může ten druhý vidět jako stylové tápání. První dvě řadovky nabídly žánrově čistější materiál. Alia Tempora si tehdy osahala cesty, které už jsou ovšem z pohledu moderního metalu passé, a logicky tak skočila do aktuálně populárního boření všech škatulek a hranic.

Po produkční a řemeslně stránce je nahrávka skutečně zdařilá a určitě má na to zaujmout i jinde než na naší scéně. Ocenit lze i odvahu, protože tradicionalistické publikum bude taneční groove mezi metalovými kytarami kousat těžko, zvlášť když na více než polovině stopáže je kovový žánr spíš v ústraní.

Novinka by ale zároveň potřebovala výraznější nápady, které by po aranžérské nebo skladatelské stránce usadily do křesel i ty největší kverulanty. "Prismatica" nabízí vesměs solidní standard. Písním by asi slušely i propracovanější vokální linky, které by se staly highlighty celého alba a za kterými by se posluchač rád vracel. Věřme, že tohle je další krůček k pomyslnému vrcholu, ke kterému Alia Tempora hrdě směřuje.