I když - ne zas tak docela nové. Základní sada deseti skladeb je už z poloviny známá díky singlům a klipům, z nichž poslední "Stačí věřit" vyšel zhruba před měsícem. Nejkultovnějším z již zveřejněných kousků se stala houpavá píseň "Moje milá" i s velmi povedeným videem, ve kterém hlavní role ztvárnili herci Veronika Khek Kubařová a Lukáš Langmajer.

Nejkvalitnějším, nejhlubším a nejsilnějším songem je pak zase balada "Pomalu" (nebo také "po málu", jak jazykově variuje v refrénech), kterou autor poprvé představil na předávání Zlatých slavíků. Naopak filmový hit "Vítr do plachet" je otravně kolovrátkovým počinem.

Jak už je psáno v perexu, pop je hudbou pro masy a je velkou alchymií trefit přesně tu hranici, aby se líbil spoustě lidí a nebyl přitom pitomý nebo podbízivý. Ztracený bývá často kritizován za to, že vykrádá sám sebe, že zpívá pořád dokola jednu a tu samou písničku. Často tak mluví lidé, kteří by to prostě dělali jinak. Jejich problémem ovšem je, že to neumějí.

Je to člověk z masa a kostí, se svými chybami, se kterými se protloukal životem, jak se dalo, a které zobrazuje ve svých hodně upřímných a důvěryhodných textech. Ty jsou často o vztazích, hádkách i o těch příjemných chvílích, strávených ve dvou, jako ve skladbách "Neměnil bych" nebo "Vím to".

Song "To samo" i s veršem, obsahujícím jediný vulgarismus desky "Děláme, že máme hovno", jako by muzikanta vracel právě do dob, kdy žil hodně divokým životem. Píseň "Carpe diem" i s poznatkem "Svět se do řiti řítí" je zase plná spontánnosti a entuziasmu, vědomí, že teď už není třeba se ničím stresovat a je možné si užívat život plnými doušky.

Bonus "Vánoce jako dřív" je poslední skladbou, kterou Hana Zagorová stihla nazpívat před svou smrtí. Udělala to s člověkem, se kterým se dlouho míjela. On jí potom napsal poslední kariérní hit "Já nemám strach" a spolu pak zpívali před vyprodanou O2 arenou kultovní "Můj čas" ze seriálu "Sanitka". I když při natáčení klipu ke svátečnímu duetu už bojovala se zdravotními neduhy, vše zvládla na jedničku a její manžel Štefan Margita ji pak mohl ve vyprodaném Edenu sledovat alespoň z obří videoprojekce.

Marek Ztracený nyní plánuje dvou- až tříletou hudební pauzu, aby se mohl věnovat svému dospívajícímu synovi. Jistě během té doby bude vydávat klipy k dalším písním z této desky. Nutno říct, že ani jedna z těch doposud neznámých není vyloženě slabá, všechny si drží svůj poměrně vysoký standard. Sám autor pak během pauzy dost možná bude sbírat síly na ten největší sen - vyprodat stadion v anglickém Wembley. Všichni se mu smáli, když dopředu sděloval své smělé plány. Poté, co se mu prakticky všechno vyplnilo, si to už nyní nikdo nedovolí.