Po třech letech se zase vracíte do Česka. Pamatuju si, že vaše hity zde opravdu kralovaly hitparádám, takže zdejší publikum vás má rádo. Máte i vy nějaký speciální vztah nebo vzpomínku na Česko?

V Česku máme hromadu skvělých fanoušků a cítíme se zde skvěle. Já osobně mám Českou republiku rád. Mnohokrát jsem tudy projížděl, když jsem jel navštívit své přátele do Vídně nebo Itálie. Města, ale dokonce i vesnice tady mají své kouzlo. Pamatuji si, že jsem jednou zůstal přes noc v malé vesnické hospůdce, a bylo to skvělé.

Novou desku The Rasmus "Rise" si na CD, LP i ve speciálním boxu můžete koupit v našem shopu!

Před pár dny vám vyšlo album "Rise", po dlouhých pěti letech. Co se v tom mezidobí s The Rasmus událo?

V roce 2020 jsme byli na šňůře "Dead Letters". Bylo to vzpomínkové turné k albu, které jsme vydali v roce 2003. Pak přišla celosvětová pandemie a my jsme byli nuceni začít pracovat na nové hudbě z našich domácích nahrávacích studií. Tedy v Austrálii, Havaji a ve Finsku. Byla to zvláštní situace, ale zvládli jsme to i díky našemu producentovi Joshuovi, který dokázal dát naše aranže dohromady. V té době se Pauli rozhodl opustit kapelu, což pro všechny znamenalo těžkou situaci. V tu chvíli jsem se cítil ztracený a nevěděl jak dál. Napadlo mě kontaktovat Desmonda Childa, aby se stal v té chvíli jakýmsi mentorem a pomohl mi vložit myšlenky do skladeb. Nakonec se to ukázalo jako skvělý nápad. Společně s ním jsme nahráli písně "Jezebel", "Rise" a "Live and Never Die".

Na čerstvé řadovce si v aranžích dost často hrajete s popem a sázíte na silné refrény. Je to práce právě Desmonda Childa?

S Desmondem jsme na desku udělali tři songy. Zbylých sedm produkoval Joshua. Každopádně silné melodie a refrény v kombinaci s rockovou, případně popovou muzikou, to je něco, co nás baví. Často se snažíme vkládat do textů silné emoce a také rádi experimentujeme s nástroji. Poměrně velkou část alba jsme natočili v našich domovech, takže prostor pro experimentování byl opravdu velký. Kupříkladu jsem nahrál elektronické housle ve "Fireflies".

Letos jste se s hitem "Jezebel" zúčastnili Eurovize. Ta je často nálepkována jako show, kterou nelze brát vážně. Jak se na ni díváte vy? Co pro vás znamená?

Tuhle soutěž jsme sledovali už jako děti, takže pro nás v minulých ročnících bylo inspirující vidět, jak například Blind Channel nebo Måneskin reprezentují rockovou hudbu. Za nás musím říct, že Eurovize byla dobrou zkušeností. Potkali jsme umělce z mnoha různých zemí a díky tomu jsme například s ukrajinskými hudebníky z Kalush Orchestra udělali společný pouliční koncert. Bylo to skvělé.

Ještě k songu "Jezebel". Je napsaný na motivy biblické postavy, která vynikala svou výjimečnou krutostí. Proč jste si zvolili právě tu?

Biblická Jezebel byla nezávislá, atraktivní a silná žena. Na druhou stranu to také byla osoba velmi hříšná a nesmírně krutá. Právě ten rozpor, který je na ní zajímavý, tvořil prvotní myšlenku této písně. Jezebel se v našich představách stala jakousi předlohou pro naši vymyšlenou postavu. Silnou a fascinující.

Jako skupina jste prošli personální změnou. Na kytaru u vás nyní hraje vůbec první žena Emilia Suhonen. Jak jste se dali dohromady?

Máme ve Finsku společné přátele a Emilia také hrála v několika zajímavých hudebních uskupeních. Věděli jsme, že je dobrá, proto jsme si s ní zkoušeli zahrát a sedlo si to. Přinesla k nám do kapely nový úhel pohledu. Díky ní se na mnoho starších písní díváme jinak.

Původní sestava se dala dohromady skoro před třiceti lety a první koncert, pokud si správně pamatuju, měla na školním vánočním večírku. Měli jste už všichni tou dobou větší ambice, nebo šlo jen o zábavu?

Tu zálibu v živém hraní a zároveň zábavu, kterou to přináší jsme objevovali kousek po kousku. Pamatuju si, že naše první vystoupení bylo plné nervozity a zároveň v nás byla ta radost a vzrušení z hraní na pódiu. Bavilo nás to a chtěli jsme hrát častěji. Nejprve to byly malé koncerty v komunitních centrech. V tomto období jsme hodně snili o kariéře v cizině, díky které bychom mohli naši muziku ukázat i lidem za hranicemi naší země. Mnoho snů se nám tak v tomto ohledu splnilo.