Některé cesty jsou mnohdy klikaté a do cíle vedou přes spoustu překážek. Mnohé by o tom mohl vyprávět i Sohn. Během příprav své třetí studiovky "Trust" došel do bodu, kdy téměř hotovou nahrávku s pracovním názvem "Tundra" vzal a skoro celou hodil do koše. Uvědomil si, že mu cosi schází a že potřebuje nějaký další pohled.

Navrátil se tedy na několik týdnů do Los Angeles a se svými přáteli se o nových písních bavil, jednu po druhé probíral a hledal jakousi novou důvěru v ně. Tímto detailním očistným procesem prošlo vše, co měl v té době složené. Výsledná kolekce pak dostala název "Trust". Reflektuje autorovy pocity nalezení důvěry v sebe samotného a své okolí, zároveň je křehkou hudební zpovědí člověka, který se vám postupně otevírá a svěřuje.

Toph Taylor se mezitím stihl přestěhovat do Katalánska, založit rodinu a na novém místě začal psát svou další muzikantskou kapitolu. Pozoroval tok řeky, která vede k jeho domovu v horách, a v okolní přírodě nacházel svěží inspirace.

Ona syrovost vodního živlu, horská krajina a nové osobní zkušenosti se tak staly bohatou zásobárnou nápadů pro melodie. V minimalistických tónech nechává tento rodák z Londýna naplno vyznít jejich celistvost, kompozice staví na určité účelnosti. Pryč je sice dubstepová poetika, elektronika však zůstala a nadále mu slouží, byť trochu jinak. Nechybějí křehké linky akustiky, jež staví na kontrastu k textům.

V nich Taylor nahlíží především na soužití. Zdůrazňuje, že coby lidské bytosti potřebujeme k sobě protějšek, abychom v maximální míře pochopili, kdo jsme a s kým chceme sdílet témata jako intimita rodinného života, pohled na otcovství a otevřenost k světu nejenom okolo nás. Dotkne se i osobních zklamání a bojů s depresemi.

Vůbec poprvé během natáčení více spolupracoval s jinými hudebníky. Díky tomu výsledek přesahuje rámec sólové nahrávky. Vzájemná komunikace mu otevřela další obzory toho, jak k danému tématu či aranžmá přistoupit. "Trust" je vesměs dokonalý protipól ke koncertnímu záznamu "Live With The Metropole Orkest", kdy měl Sohn v zádech velký orchestr.

Pokud máte naposlouchány jeho předchozí kolekce "Tremors" a zejména pět let staré "Rennen", rozpoznáte tento posun hned s prvními takty novinky. "Segre", "M.I.A." nebo "I Won't" krásně vykreslují zvukomalby, které nesou jeho poznávací rukopis, přesto odhalují nové roviny.

"Riverbank" je jako ona říčka života, jež protéká okolo vás jakoby nic, přesto se vás nakonec naplno dotkne. "Station" je vzpomínkou na známé/neznámé místo, jež utkvělo v mysli a nyní vydává nejedno tajemství. Naopak "Basis" začíná jen prostým klavírním taktem, melodická linka a rytmus se přidávají postupně. Album nechává dozrát svou komplikovanost, citlivost a ponechává dostatek prostoru pro posluchačovo rozjímání.

"Trust" je tak dalším krokem hlavního aktéra k postupnému opouštění komfortní zóny. Staví na komornosti, civilnosti a poukazuje na změny v jeho tvorbě, charakterizované zejména odklonem od elektroniky. Je to velmi otevřená zpověď ve velmi celistvých zvukových kulisách, které nic zbytečně nebortí. Naopak spíše přidávají na naléhavosti textových sdělení. Sohn má nadále svou tvorbu plně pod kontrolou, bez zábran se svěřuje a věří, že na druhé straně jsou pozorní posluchači. Rozšíříte-li jejich řady, čeká vás krásný a silný zážitek.

Sohn přiveze svou třetí řadovku představit i tuzemskému publiku: v pondělí 12. září vystoupí v pražském prostoru MeetFactory. Support obstará Liam Mour.