V covidovém roce 2020 se Karlovarské hudební léto stalo vhodnou alternativou k tradičním festivalům - tehdy v podstatě do jednoho zrušeným. Soubor samostatných koncertů odehrávajících se před věhlasným hotelem Thermal lákal každý víkend po celou sezónu díky své programové pestrosti návštěvníky všech generací. Tento koncept se osvědčil, a tak se letos podařilo projekt v lázeňském městě uspořádat už potřetí.

O tom, že se tato investice vyplácí, mluvila z pódia před začátkem programu primátorka Andrea Pfeffer Ferklová. V letech pandemie totiž podle ní do Varů přijelo více českých turistů než kdykoli jindy. K dobru přičtěme pořadatelům i lidovou cenu za vstup, která se (jistě také zásluhou různých dotací) i na hvězdu první kategorie udržela na částce 250 Kč.

Vystoupení Marie Rottrové se těšilo velkému zájmu, vyjma mnoha stovek platících diváků přímo v areálu ho další zvědavci sledovali z protějšího břehu řeky. Pro zpěvačku šlo o první koncert po těžké chřipce, se kterou se potýkala v uplynulých týdnech a která ji po ten čas připravila nejen o hlas, ale logicky také o několik plánovaných akcí.

Začátek se o zhruba čtvrthodinku opozdil. Horké chvilky to způsobilo především moderátorovi, kterému postupně docházel záložní slovní arzenál. Zdržení interpretka objasnila krátce po příchodu na jeviště - zatímco přítomní vyvolávali "Marušku, Marušku", ona kvůli navoleným poschodím jezdila hotelovým výtahem nahoru a dolů.

Prodělaná nemoc byla zpočátku na jejích hlasivkách přece jen znát, chvíli trvalo, než získala svou obvyklou jistotu. Atmosféra pod západočeským nebem však hned od úvodu nenechávala nikoho na pochybách o tom, že půjde o jeden z těch letních večerů, které se natrvalo zapíšou do paměti. Lidé si přítomnosti Lady Soul doprovázené orchestrem Septet Plus Dalibora Kaprase se dvěma vokalistkami považovali, spokojeně se vrtěli do rytmu a písničky jako "Co mám, to dám", "To nic" nebo "Štěstí" si pobrukovali s ní.

Není žádným tajemstvím, že kontakt s publikem a jeho přízeň funguje na umělce jako živá voda. A bylo tomu tak i v případě Rottrové, jejíž charakteristický vokál v dojímavé baladě "Ten vůz už jel" znovu s maximální citlivostí laskal a objímal. A když došlo na hit "Řeka lásky", set co do oboustranně proudící energie pořádně nabíral na obrátkách - a to jsme ještě nebyli ani v jeho polovině. Znovu se zkrátka potvrdilo, že hudba léčí, a to jak její příjemce, tak ty, kteří ji posílají dál.

Již tradičně si ostravská rodačka jako hosta přizvala Petra Němce, se kterým kdysi působila v soulové kapele Flamingo. S velkým ohlasem se oba zaníceně ptali "Co je to láska a co je to hřích?" ve strhujícím duetu "Oči", následně Němec zhruba na dvacet minut svou kolegyni na scéně nahradil. Jeho miniset zahrnoval pět písní - více než například při loňském vystoupení v pražských Dejvicích. Největší aplaus sklidil hned úvodní song "Michael", jehož veselý popěvek přiměl dav k vytleskávání.

Poté se odpočatá hlavní aktérka vrátila a dovedla večer k silnému závěru plnému známých hitů. Chybět nemohl duet "S tím bláznem si nic nezačínej", v němž Pavla Bobka zastoupil jako již obvykle Petr Valášek, a pochopitelně zazněla i skočná "Markétka", bez které podle Rottrové není koncert. Do atmosféry příjemné letní noci ale skvěle sedla i osmdesátková vroucná náladovka "Večerem zhýčkaná".

Závěr obstaraly "Skořápky ořechů", na něž navázaly přídavky "Kůň bílý" a "Lásko, voníš deštěm". Posledně jmenovanou magickou baladu, vytaženou z repertoáru Black Sabbath a česky otextovanou Jaromírem Nohavicou, zazpívala MR jako poděkování za to, že neprší. Déšť totiž skrápěl Karlovy Vary téměř po celou sobotu až do odpoledne a o slovo se pak přihlásil ještě později v noci, během večera však byl naštěstí přítomný jen ve formě této písňové vůně.

Program Karlovarského hudebního léta pokračuje až do září a v rukávu má například trumf v podobě Dominikem Svobodou zorchestrované Pocty Davidu Stypkovi - odehrají ji Bandjeez, Kateřina Marie Tichá a Karlovarský symfonický orchestr příští sobotu 27. srpna. Právě vystoupení Marie Rottrová však bezesporu patřilo k vrcholům tohoto ročníku. Dáma, kterou Jiří Bartoška označuje za "Catherine Deneuve českého popu", totiž i po loňské oslavě jubilea dokazuje, že má muziku v duši - a ta zkrátka nestárne. Pokaždé, když se zpěvačka objeví na pódiu, je z toho událost, kterou stojí za to zažít.