Kytarista Vladimír Pavelka (v metalových kruzích známý coby Infernal Vlad) se asi nejvýrazněji zapsal svým působením v blackových Cult of Fire. Leč žánrově striktně nasměrovaný spolek, který navíc vcelku šetří jak se studiovým materiálem, tak s koncertováním, mu z pochopitelných důvodů nestačí. A tak si příležitostně odskočí k dalším projektům - tu k domovské kapele blízkému uskupení Černý kov, onde k meditativnímu albu "Spomienky", které vydal pod svým vlastním jménem. Nyní jeho muzikantské portfolio rozšiřuje The House, projekt vzniklý jako pocta filmovým hororům a hudbě, která je doprovází.

"Horror Tribute Collection" navazuje na sedm let starou nahrávku "The Night Of A Beautiful Crime" a je přesně tím, co tento název slibuje. Poctou bizarnímu světu osmdesátkových filmových hororů a uchopením jejich soundtrackových specifik svojským způsobem. A vezmeme-li v potaz takto vymezené stylové pole, vybral Pavelka doslova klasiku.

Na ploše osmi skladeb se tu potkávají béčkové kulty jako "Phantasm" či "Řbitov zviřátek", stěžejní klasiky typu "Osvícení" či "Suspiria" nebo prototypické slashery "Noční můra v Elm Street" nebo "Halloween". Co film, to unikát a navíc výrazně spjatý se svou hudební stopou - například takové klavírní motivy z "Vymítače ďábla" (z pera Mikea Oldfielda) či "Halloweenu", jehož autorem je John Carpenter, jsou notorické a do posluchačovy, respektive divákovy paměti hodně hluboko zapsané.

Volba právě takových hitů je nakonec největším úskalím sbírky. Pavelka se pohybuje mezi fanouškovskou úctou a tvůrčím muzikantstvím, hledá cestu, jak známé melodie a charakteristické atmosféry uchopit, dát jim svou tvář, ale zároveň se jim nezpronevěřit. Ve většině případů tak skladby překlápí do metalovějšího zvuku, hojně se opírá o ostré kytary notně podpořené syntezátory, občas přispěchá na pomoc bubeník Cult of Fire Tomáš Corn se svým zuřivým, byť v mixu nijak dopředu nevytahovaným blast beatem, nad zvukovými plochami se vznášejí nasamplované úryvky z filmů. Nejdrzejší je Pavelka u "Pet Sematary" - skladbu původně hranou pankáči Ramones oděl do slušivého blackového hávu.

Výsledné album má energii, podařenou atmosféru - ale trošku mu schází odvaha více říznout do masa původního materiálu. Což je, s ohledem na to, jakému žánru se tu vzdává pocta, zábavně paradoxní. Z "Horror Tribute Collection" je jasně cítit zápal pro věc a nadšení z hudby samotné. Máte-li to stejně, budete navýsost spokojeni.