Foo Fighters natočili film. Je to hororová komedie, jmenuje se "Studio 666" a kapela je v něm při natáčení nového alba obtěžována temnými silami. Béčko jako poleno, ale točené s láskou a se spoustou hvězdných hereckých štěků. Ve spojení se snímkem nahrál Dave Grohl také album "Dream Widow". A je to pocta extrémnímu metalu jak víno.
8/10
Dream Widow - Dream Widow
Vydáno: 25.3.2022
Celkový čas: 42 minut
Skladby: Encino, Cold, March Of The Insame, The Sweet Abyss, Angel With Severed Wings, Come All Ye Unfaithful, Becoming, Lacrimus Dei Ebrius
Vydavatel: Roswell Records
Foo Fighters jsou ukázkovým příkladem mainstreamového stadionového rocku moderního střihu. Dělají to dobře, sbírají Grammy a stojí za nimi zástupy fanoušků. Nebudu se nijak tajit tím, že jsem si s jejich tvorbou, až na pár výjimek, zrovna nesednul a nijak je nevyhledávám. Nicméně představa, že si
Dave Grohl sednul a
upekl metalovou desku, je docela lákavá.
"Dream Widow" sice vyšlo pouze digitálně, ale spoustu cédéček, vinylů, triček a dalšího merche Foo Fighters můžete pořídit na shopu musicserveru!
Frontman slavné formace se na ní ukryl pod hlavičku fiktivní skupiny
Dream Widow a natočil nadšenou poctu tvrdě kytarovým žánrům, které, jak kdesi uvedl, rád poslouchá, nicméně reálně zůstávaly mimo jeho tvůrčí záběr. Nyní to napravil více než výživně. Osm skladeb - neobvykle řazených podle stopáže od nejkratší po nejdelší - jsou průletem skrz svět metalu, z něhož čiší nadšení, úcta ke vzorům, ale i nadhled. Ostatně, pod patřičně roztřeseným názvem se na přebalu neskví obvyklý pentagram, ale rovnou hexagram i narážka na populární koledu "Come All Ye Unfaithful"...
Výkop "Encino", skladba inspirující se v osmdesátkovém black-thrashi, doslova připomíná uragán. Je brutální, patřičně
nasraná a ječící Grohl je tu k nepoznání. Pak se to střídá v rychlém sledu: Thrash, proto-death metal, jejich různé variance až to v závěru završí více než desetiminutový opus "Lacrimus dei Ebrius", který útočí mocným, valivým riffem a dobře okouknutou atmosférou.
Ono tady vlastně není mnoho originálního, Grohl z metalové encyklopedie opisuje snaživě, ale zároveň citlivě. Nesnižuje se k tomu, aby kopíroval nebo rovnou sázel covery (jako na první polovině jinak velmi svěží desky "Dee Gees/Hail Satin"). Na to je až příliš invenční a schopný muzikant."Dream Widow" boduje hlavně obrovským nadšením, které z každého riffu či growlu čiší. Celá tahle deska je hra - hra na fiktivní kapelu i hra s očekáváním. Ve finále je z toho ale skvělá pocta temným žánrům a podařený
sampler jednotlivých chutí metalu. Kdo by čekal, že se Davea Grohla stane
Dave Growl až takhle snadno - a takhle dobře?