Ačkoliv deska "Věci & sny" za pár dní oslaví své první výročí, na doprovodné turné k ní si kapela Jelen musela ze zřejmých důvodů až donedávna počkat. O to větší byla verva, s jakou se do koncertování pustila. Návštěvníci ještě stále nové haly O2 universum tak v neděli dostali příjemný zážitek.
Live: Jelen
místo: O2 universum, Praha
datum: 10. dubna 2022
support:Kateřina Marie Tichá
setlist: Jelen, Někde kolem, Vlčí srdce, Až příště přijdeš, Jediný co chci, Nebe nad Prahou, V oblacích, Smutný pocit, Klidná jako voda, Veronika, Co bylo dál?, Nebreč Sáro, Tančíme spolu, Slunovrat, Pálím, Spím v obilí, Světlo ve tmě, Ještě jednu noc, Bílý klávesy, Magdaléna, Rozlučková
© Václav Ryba Ještě před dvěma lety označovaná jako neoficiální členka skupiny
Jelen, dnes již sebevědomá a vyzrálá zpěvačka s vlastním silným repertoárem. Kdo snad
Kateřinu Marii Tichou zná pouze ze společných koncertů, musel jenom zírat, jak dospěle na pódiu nyní působí. Od EP "Otazníky" k prvnímu albu "Sami" urazila hudebně velký kus, a tak ačkoliv s publikem jako předskokanka strávila jen zhruba čtyřicet minut, šlo o skvělé rozehřátí.
Během osmi písniček stihla totiž vystřídat několik nálad. S "Pravým polednem" přenesla publikum na temperamentní vesnickou tancovačku, se singlem "Zničená zem" zase naopak dojala.
Bandjeez, kteří s interpretkou nyní hrají, obstarali bohatý zvuk a společně s "Čaruj" od
Davida Stypky vykouzlili krásně optimistickou atmosféru. A jak ukázala zatím nezveřejněná novinka "Nový dům" s drsnými kytarovými riffy a husí kůži nahánějícími sborovými
"haaaa", máme se rozhodně ještě na co těšit!
© Václav Ryba V devět hodin, tedy dle harmonogramu, nastoupili na stage
Jeleni. Svůj set odpálili energickou bombou, která jim dala také název. Z "Jelena" pak bez jakékoliv pauzy přešli do "Někde kolem", balady, která jejich nejnovější nahrávku otvírá. Napsané může propojení těchto dvou kousků překvapit, přesto zafungovalo. Hned ze začátku předvedli muzikanti skvělou práci s publikem, jak ukázala například "Až příště přijdeš", při jejímž závěru sedmičlenná formace obsadila pódiový výběžek, aby si refrén zazpívala a cappella s diváky - a ti se připojili velmi ochotně.
Mezi slabší chvilky bohužel patřily nejnovější songy. I přestože "Veronika", kterou koření ukulele, nebo singlová "Jediný, co chci" zněly naživo lépe než na albu, mezi starší kusy nezapadly příliš dobře. Se svou třetí řadovkou si kapela dala za cíl pozměnit svůj zvuk, což se víc povedlo třeba u přídavkových "Bílých kláves" nebo duetu "Nebreč, Sáro", které nejnovější člen Vít Polák obohatil svým bubnováním. Je moc dobře, že zmíněný duet, na který se Káťa vrátila na pódium, měl možnost zazářit coby jeden z pokladů desky. Snad svou šanci v budoucnu získá i "Mater Mors".
© Václav Ryba Zpěvačka od společné skladby "Co bylo dál?" Jeleny neopustila, takže měli možnost se se "Slunovratem" vrátit ke svým keltským kořenům, jak frontman Jindra Polák vtipně poznamenal. Druhá polovina koncertu nabrala na tempu, a když v závěru došlo třeba na "Světlo ve tmě", dosáhlo publikum bodu varu. Z hudebníků šlo nadšení ze živého hraní cítit,
velitel stáda i tak obecenstvu několikrát pokorně děkoval. Coverem "Spím v obilí" poděkoval nahoru i
Michalovi Tučnému - i z jeho tvorby formace vychází. Zazněla i úplně první vydaná píseň "Tančíme spolu", ta by ovšem i přes svou energičnost zasloužila po letech alespoň trochu odpočinout.
Celkově šlo o příjemně strávený večer, který završila emotivní balada věnovaná zesnulému Davidu Stypkovi "Rozlučková". Pozměněný směr, kterým se skupina vydala, s sebou přinesl plusy i pár minusů. Uvidí se tedy, zda ty minusy dokáže v budoucnu vymýtit. Pokud se do toho pustí se svou pověstnou jelení energií, má už napůl vyhráno!