Vždy vybočoval z davu, už od svého útlého dětství. Věděl, kam patří, jaká v něm promlouvá identita a kam jej vede jeho vášeň pro muziku. Asbjørn má za sebou alba "Sunken Ships" a "Pseudo Visions". Po vydání toho druhého se z rodného Dánska přesunul do Berlína a začal pracovat na dalším projektu. Jenže neopětovaná láska a nejen zlomené srdce jej dovedly na rozcestí. Zkoušel nové možnosti a hledal štěstí se samostatnými singly ("Boy PWR", "Nothing 2 Lose" a "We & I"). Jenže vnitřně cítil, že to stále nebylo to, co od tohoto pulsujícího města očekával, a tak se práce na "Boyology" protáhly na téměř sedm let.

Příznačný odrazový můstek je spojen s trojicí spolupracovníků - producent Tom Stafford a spoluautoři písní Danny L Harle a Tristan Landymore -, s nimiž Asbjørn začal úzce kooperovat. Mentorkami jeho proměny se pak staly Lykke Li, Charli XCX a Robyn. Novinka tak přináší taneční pop, v němž se odrážejí radost, melancholie a všechny nástrahy pramenící z toho, jak vnímáte sami sebe.

Právě předchozí řadovka už v náznacích poukazovala na to, v čem je největší síla tohoto Dána. V tom, že má v sobě zakódovaný nadhled pro psaní chytlavých melodií a že je v textech zcela otevřený. Až s odzbrojující upřímností, bez jakýkoliv pozlátek popisuje vztahy mezi muži, co od nich očekává, kde má svá zranitelná místa. Dá se říci, že v tomto je ještě přímočařejší než Troye Sivan na desce "Bloom". Když se tak pustí do rekapitulace své mladistvé nerozvážnosti v "Young Dumb Crazy", nemáte důvod mu nevěřit. Hned následná "Remember My Name" je o ztrátě blízkého člověka, je to emočně vykrystalizované sbohem neopětované lásce.

Začátek "Boyology" posluchače vhodí do napěchovaného nočního klubu. "(Love Like A) Teenager" je hitovka, jež si trochu s posměchem srovnává účty s bláznivými citovými vzplanutími, která nemají zábran a často končí tvrdým pádem z pověstného růžového obláčku. "Be Human" (o její povedený remix se postaral Planningtorock) by mohla splňovat parametry hymny LBGT+ pride aktivit, je oslavou rovnosti, je o jejím objevování a nese poselství, že je důležité se nenechat zválcovat porovnáváním genderu a sexuality.

V "L to the Head" se prvně objeví ona temnější stránka autorova já, toho provokativního druhého já. V tomto tracku vyplavou vzpomínky na ranou tvorbu Justina Timberlakea, ačkoliv zde není žádný stadionový refrén, song skvěle odsýpá. Protipólem je až dojemná "PG-13", která balancuje na srázu sebezničující neřesti. V závěru pak zpěvák ukazuje, jak umí pracovat s emocemi. "Teen Heart" je jakási ukolébavka věnovaná (prý) jeho synovci a opět se vyrovnává se ztrátami blízkých.

"STB x Boyfriend" je asi nejpřímočařejší popová skladba, jež si pohrává s ideou fiktivního zamilovaného románku. Celá kolekce "Boyology" je dost vystavěna na kontrastech - rozjařená bezstarostnost je pokárána trpkými zážitky a střety s realitou. "Off My Camera Roll" vypráví o chvílích, kdy se musíte srovnat s velmi nepříjemnými zkušenostmi.

Asbjørn vždy inklinoval k elektronice, tanečním beatům a k objevování nových zvuků a ruchů, v případě třetí řadovky však našel kompromis, jak svou bujarou představivost ukočírovat a nasměrovat do přímočařejšího popu, který zní současně, ale má i vlastní tvář. Již zmíněná "Remember My Name" je důkazem, navíc se špetkou koření v podobě naléhavého závěru.

"Boyology" na své ploše jednatřiceti minut nabídne nemálo. Vypráví o lásce jako o nejpřirozenější věci a zdůrazňuje, že je jedno, zda je ta láska mezi dvěma kluky, dvěma holkami nebo... však víte. Asbjørn objevil své ztracené sebevědomí, smyslným hlasem a bez přetvářky jde až k jádru emocí a vnitřních pocitů. A vyrazil tím správným směrem. Výsledné dílo je jakousi školou dospělosti - z nepřehlédnutého mladíka se stává dospělý jedinec hledající svobodu. A nebojí se, že se na této cestě zraní. Chce být sám sebou, neb ví, že je jiný.