Pink Floyd tentokrát tajnůstkaří. Zatímco v minulých letech posílali v čase kolem Vánoc do světa výpravné archivní kousky - výběr toho nejlepšího z post-watersovké éry a kompletní podobu koncertu "Delicate Sound of Thunder" - letos nic. Nebo to tak alespoň vypadalo. A ve chvíli, kdy fanoušci smutně zaklapli v očekávání připravené peněženky, přistál na streamovacích službách dárek. Bez jakékoliv tiskové zprávy či kampaně, která by na to upozorňovala, se na těchto platformách objevilo celkem dvanáct koncertů ze 70. let.

Jedná se o kategorii takzvaných bootlegů, nelze tedy očekávat profesionální zvuk. Skvělé muzikantské výkony a atmosféru to však má, pro oddané fanoušky je to bezpochyby pokladnice. Konkrétně se jedná o živá alba "They Came in Peace, Live, Leeds University 1970", "Live at Grosser Saal, Musikhalle, Hamburk 1971", "Mauerspechte Berlin Sportpalast, 1971", "Live Lyon & Tokyo 1971/72", "Live in Rome Palaeur 1971", "Amsterdamse Bos Free Concert 26 June 1971", "Live in Montreux 1971", "KB Hallen, Copenhagen, 1971", "KB Hallen, Copenhagen, Vol II, 1971", "Over Bradford Pigs on the Groove Bradford University, Live 1971", "Embryo, San Diego, 1971" a "The Screaming Abdabs Quebec City, Live 1971".

Otázka je, proč tak náhle a proč bez přípravy. Jako velmi pravděpodobný důvod se jeví autorská práva. Vzhledem k tomu, že se jedná o záznamy, u kterých brzy vyprší padesátiletá doba hájení, bylo potřeba je vydat. Pokud by totiž oficiálně nevyšly (a na streamech jsou uvedeny s copyrightem Pink Floyd), britská kapela by pozbyla autorských práv a vydat by je mohl kdokoliv. Tahle finta není nikterak neobvyklá, využili jí například The Beatles, Bob Dylan a mnozí další.