Už tak barevné vody domácí neo-psychedelie dostávají další odstíny. Plnohodnotným albem "Humidity Breaking Limits" totiž debutuje plzeňská parta Marcel Gidote's Holy Crab. Jejím poznávacím znamením je výrazná jazzová poleva na chutném rockovém korpusu. Jak se deska povedla?
8/10
Marcel Gidote's Holy Crab - Humidity Breaking Limits
Vydáno: 14.7.2021
Celkový čas: 40 minut
Skladby: Wet Sight Compromise, Cleft, Bad Star, Quido On The Windy Coast, General Goodstore, Skipping Rope, Missing Part of the Dance, Watersports
Vydavatel: Na scénu
Již poněkud vyčpělé klišé o
soundtracku pro neexistující film je v případě "Humidity Breaking Limits" asi nejvýstižnějším popisem toho, co se tu děje.
Marcel Gidote's Holy Crab tu totiž sází jednu skladbu za druhou a všechny by přitom báječně posloužily coby doprovod k nějakému lehkonohému francouzskému snímku 60. let. Máme tu hravou romantickou komedii, drsnou kriminálku i příběh ze života metropole - alespoň takové asociace tvorba plzeňské formace vyvolává. A tato evokativnost, kdy se na základě hudby před očima odehrávají vlastní příběhy, je jedním z nejsilnějších prvků její prvotiny.
Tím dalším je bezpochyby gejzír nápadů, kterými kapela vyhrazených 40 minut vyplnila. Marcel Gidote's si plnými hrstmi nabírají hlavně z psychedelického rocku a jazzu. Vzniká z toho eruptivní, nesmírně radostná, ale zároveň dramatická hudební slitina, hýřivě barevný svět, místy připomínající podařený trip.
A stejně jako ten skrývá i tahle deska netušená zákoutí a překvapení. Dynamicky se tu skáče od zasněných, rozostřených kytar přes dramatické pasáže lehce stříknuté blízkovýchodní melodikou až do téměř hardrockově
riffovaných momentů. Saxofon si tu podává ruku s kytarou, hammondkami, trubkou i příčnou flétnou. Je to hravé, místy mámivé a ukolébávající, jinde zase nervózně neklidné, tahající do tance. Tradice domácího jazz rocku na podivných substancích? Inu, proč ne.
"Humidity Breaking Limits" osobně považuji za instrumentální album. Vokální linky totiž jasně přetluče to, co se děje v hudbě samotné. Za sebe bych se na nahrávce bez vokálu obešel, i bez něj dokáže muzika vykreslit barvité příběhy - a to je výrazný dar, který tahle skupina má. Na druhou stranu zpěv nevadí, neruší, jen prostě utkví méně než eskapády hudebních nástrojů. Chválit je třeba i krystalicky čistou produkci. Skladby mají výraznou prostorovost a dynamiku, instrumenty se navzájem netlučou, nezanikají zde detaily.
Domácí neo-psychedelická scéna si může připsat další úspěšný zářez.
Marcel Gidote's Holy Crab debutují s počinem "Humidity Breaking Limits" ve velice silné formě. Jejich psychedelický jazz(rock) skvělým způsobem snoubí retro i aktuální přístup k věci. Je to strhující, jen co je pravda.