Asi mi dáte za pravdu, že nejlepší akce bývají kolikrát ty spontánní, neplánované. To byl i tento případ, kdy jsem vyrazila do Biotopu Radotín. Tata Bojs hráli za tři dekády existence asi všude, ale v biotopu prvně. Zde byli hlavními hvězdami netradičního dvoudenního festivalu Biotopdays. Na pátek organizátoři naplánovali představení Cirk La Putyka, sobotní program pak byl určen především pro milovníky netradičních sportů. Návštěvníci si tak mohli na vlastní kůži osahat třeba lukostřelbu, aquazorbing, softbal, trampolínu, součástí byly i různé soutěže a spousta další zábavy. Pomyslným hřebem večera bylo právě vystoupení Tata Bojs.

Skupina s sebou přivezla posilu - za bicí usedl Tomáš Neuwerth, takže Milan Cais na ně hrál spíš výjimečně, a mohl se věnovat křepčení společně s Mardošou, mistrem výskoků a roznožek. Vokálům dala šmrnc dvojčata Denisa a Simona Katzerovy. Líbil se mi sladěný kapelní dress code, kterým byla bílá trička s jednoduchým fosforovým potiskem, přičemž každý byl jedinečný.

"Slibem nezarmoutíš," z recese nadhodil v upoutávce Mardoša, když říkal, že možná konečně dojde na opravdový stage diving. I během setu zaznělo, že se po koncertě půjdou koupat do pár kroků vzdáleného koupaliště, i když neměli plavky. Všichni voyeři přišli ale zkrátka - koupačka za svitu hvězd se nekonala. Popravdě jsem tuto spontánní šílenost ani neočekávala.

Co jiní neumějí, to Tata Bojs zvládnou levou zadní: komunikují s publikem, vtipně zvolí oslí můstek, aby představili písničku. Nejvíc se to povedlo Mardošovi, když song "Opakování" v útrobách koupaliště přejmenoval tematicky na "Opalování". Cais se toho hned chytl, do písně se pak ale zamotal. Kouzlo nechtěného.

Muzikanti se přiznali, že tím, že byl covid a oni nehráli, měli prostor naučit se všechny nové písničky z loňské, kritikou opěvované desky "Jedna nula". U předchozích alb vždy prý vyzobali pár věcí, které zasadili do repertoáru. Do tohoto koncertu však až na dvě výjimky zakomponovali vše. Do setu zařadili i starší kousky jako v současnosti méně hranou "Toreádorskou otázku", kterou věnovali Péťovi Chramovskému. Ten byl u vzniku "Futuretra", ze kterého kousek pochází. Nezapomnělo se ani na oslavence Honzu Dubna, který s nimi jezdí a zajišťuje technické věci. Popřálo se i hodně štěstí muži, který se tam loučil se svobodou.

Z hudebníků byla cítit radost, vděk a chuť se rozdat. Vladimír Bár odehrál všechny kytarové party prvně od zranění (při sportování si poranil prst). I přes nálety bodavého hmyzu, který se s přibývajícím večerem začal hojněji vyskytovat (kapela pod zářemi reflektorů byla asi lákavějším terčem), Tatáči odolali a byli "Šťastnější".

Biotop Radotín je neotřelé místo pro koncertování, které je v dobré dojezdové vzdálenosti. Tata Bojs navíc všechny oslnili - nejen hudebně, ale i doslovně. Přivezli velkolepou světelnou show, při které by si chudák epileptik schovával po celou dobu hlavu v dlaních. Byl by ale ochuzen o propracovanou podívanou - za zády členů skupiny byly tři obrovské obrazovky, na kterých VJ promítal po celou dobu barevnou animaci. Moc pěkné to bylo.