shop.musicserver.cz
Iron Maiden - Senjutsu

"Senjutsu" je fortelné album. Skupině Iron Maiden ostudu neudělá

Vydáno: 13.09.2021 00:00 v sekci Recenze - Jiří V. Matýsek a Tomáš Rozkovec | foto: John McMurtrie

Tak to máme za sebou. Patrně nejočekávanější metalové album letošního roku je venku. A hádky o tom, jaká vlastně deska "Senjutsu" od instituce Iron Maiden je, se rozjely naplno. Jedni ji vynášejí do nebes, jiní vrhají do horoucích pekel. Ach, ten přepjatý hype! Jak to tak bývá, pravda je někde mezi.

9/10

Iron Maiden - Senjutsu

Vydáno: 3.9.2021
Celkový čas: 81 minut

Skladby: Senjutsu, Stratego, The Writing On The Wall, Lost In The Lost World. Days of Future Past, The Time Machine, Darkest Hour, Death of the Celts, The Parchment, Hell On Earth

Vydavatel: Parlophone

Dobré album by v ideálním případě mělo být jakousi konzervou stavu, v němž se kapela v daném období nacházela. Máme tu výjimky, které procházejí kariérou s variací na jednu jedinou desku a stačí to jim i jejich fanouškům - byť i to svým způsobem vypovídá o oné konzervě. Ale zpět. Není proto spravedlivé očekávat, že formace, které už jsou na scéně desítky let, budou hrát totéž, co před x roky. A už vůbec by nebylo spravedlivé to používat jako hodnoticí argument při rozhodování, jestli je ten který počin dobrý, či špatný.

K něčemu takovému totiž spěje určitá část fanoušků Iron Maiden. Stačilo přečíst si komentáře pod prvními singly "Writing On The Wall" a "Stratego", kde byly nepřehlédnutelné výkřiky typu: "Chceme zpátky Maiden 80. let!" nebo: "Už to není jako 'Fear of the Dark'," a tak dále. K novince je tak nutné přistupovat v kontextu stavu, v němž vznikla - jinak nutně nastane zklamané očekávání. To, že se skupina ke starším věcem často a ráda vrací na koncertech, nutně neznamená, že by je i chtěla nově variovat na řadových deskách.

Ve spojitosti se "Senjutsu" bude často zmiňováno předchozí album "Book of Souls" (2015) - obě desky jsou v mnoha ohledech rodné sestry, ať se to týká vizuálního zpracování (jen říši Inků tentokrát nahradilo Japonsko a samurajové) nebo hudební stránky. Ani po šesti letech totiž Stevea Harrise, vůdčí tvůrčí mozek formace, neopustila inklinace k delším opusům. Hned třikrát tu stopáž přesáhne deset minut - a pokaždé je výhradním autorem právě on. Na rádiově přístupnou délku čtyř minut se dostaneme jen jednou - s podařenou "Days of Future Past". Výsledek má dohromady zabijáckých osmdesát jedna minut, ale drží pohromadě a je překvapivě snadno uposlouchatelný na jeden zátah.

Obecný dojem z nahrávky je fakt, že Mejdni na stará kolena zpomalili. Album se nese ve vcelku poklidném středním tempu, výrazně rychlejší je tu jen singlová "Stratego". Ostatní položky v tracklistu fungují bohužel podle dost podobného mustru - pomalý začátek, změna dynamiky s nástupem celé kapely, nějaké to sólo a zase pokles ke zpomalení. Ne že by to bylo vyloženě špatně, písním ale chybí nějaká výraznější gradace - a ta schází i celku jako takovému. Člověk si ještě rád vzpomene na osmnáctiminutový monument "Empire of the Clouds" z předchozí řadovky. Nechci úplně používat slovo únava, spíše jakási opatrnost. Na druhou stranu to je přesně to, o čem jsme mluvili výše - pokud to muzikanti právě teď a právě tady cítí zrovna takhle, je to v pořádku a těžko jim to můžeme vyčítat.

Ovšem i v tomto trochu stereotypním formálním rozvržení dovede skupina výborně pracovat s dynamikou a s nápady a zvraty ve skladbách. Až folkové inspirace v úvodu "Writing On The Wall", gradovaná (ale nikoliv vygradovaná) "Lost In The Lost World", která se z akustické balady se vzdálenou ozvěnou Pink Floyd (!) změní v razantní, nekompromisní válec, kterému ale neprospívá jeho závěrečný návrat zpět k jemnosti, nebo monumentální ploužák s řádně vyklenutým refrénem "Darkest Hour", který dává jasně na srozuměnou, že Dickinson o své pěvecké schopnosti, navzdory zdravotním problémům, nepřišel.

"Senjutsu" má trochu problém, že jí scházejí úderné hity, fanouškovské jistoty jako "The Trooper", "2 Minutes To Midnight", "Flight of the Icarus" či snad "Run To The Hills". Ale ty, soudě podle zveřejněných singlů "Writing On The Wall" a "Stratego" (což jsou, možná ještě s "Death of the Celts", jediné skladby, které by si mohly vydobýt stabilnější pozici v koncertních setlistech), ani kapela nehledá a nechce tvořit. Proč taky, ve svém katalogu jich má dost. I po mnoha dekádách na scéně je patrná snaha vytvořit něco jiného, byť jasně a neskrývaně postaveného na již prověřených postupech. Nemusí uběhnout moc z úvodní titulního kusu a stejně jsme doma. Maidenovský sound zůstal nedotknut, některé postupy jsou příjemně povědomé. Britové zůstávají věrní svým oblíbeným historickým tématům a osobnostem, bojům malých proti velkým i kritickému pohledu na současný svět.

Nové album od Iron Maiden není příslovečná rána na solar, kterou ledaskdo očekával. Není tím nejlepším, co kdy udělali, ale k nejhorší položce diskografie (jak mnozí diskutéři vehementně tvrdí) má taky velmi daleko. Očekávám podobný vývoj jako u "Book of Souls". I tady byl první poslech spíše rozpačitý, s opakováním ale dílo postupně roste a odkrývá nápady i řemeslnou fortelnost, s níž bylo natočeno. Britští veteráni si už nemusejí vůbec nic dokazovat, zajištění jsou do konce životů. Na aktuálním počinu je znát, že vznikl bez tlaku na výsledek, je to od představ tlačených z vnějšku uvolněná deska, opřená o základní očekávané pilíře hudby téhle formace, nijak objevná, ale srdce potěšující. Kombinace zůstat svůj, ale zároveň nahlédnout svou vlastní tvorbu i z jiného než očekávatelného úhlu a posouvat se vpřed, je jedním z nosných aspektů nové kolekce. A to je u bandu, který je na scéně takové roky, velmi sympatické.

Druhý pohled Tomáše Rozkovce

Skupinu Iron Maiden sleduji od alba "Killers", z tohoto pohledu se může zdát, že mě nemůže překvapit. Zažil jsem silná období s Brucem i odbočku s Blazem. Ve velkém vítal Dickinsonův návrat a pak postupně vstřebal přechod z krystalického melodického heavy metalu do jeho hutné verze, zavánějící kolonkou progresivní.

Po lehkém osvěžení formou předchozího "Book of Souls" jsem čekal další energičtější studiovku blíže mé oblíbené "Powerslave", ale dostalo se mi něčeho, na co nejsem u klasické metalové muziky příliš zvyklý - těžké klády, kterou se musí posluchač prokousávat. Samozřejmě třeba u Dream Theater si vědomě dávám odstup. Ale u klasických Maidenů mě to nachytalo takzvaně v nedbalkách.

Skladby, ačkoliv nesou veškeré atributy stylu formace, jsou komplikované a nesnesou jednolitý pohled po prvním poslechu. Ten jim naopak ublíží. Co však hned (ne)zaujme, jsou dlouhé kompozice v relativně poklidnějším tempu. Ale opak je pravdou. Byť zde nejsou prvoplánové stadionové halekačky typu "Fear of the Dark", třeba u skladby "Hell on The Earth" či minimálně u dalších tří si dokážu představit, že to budou koncertní hity.

Postupným poslechem vnímavý posluchač pochopí nejen pevnou kostru songů, ale i další vrstvy melodií, které z nich dělají skvostnou kompozici. Byť celková stopáž se zdá neúnosná - plocha hodiny a půl na deset položek se v tomto gardu zdá sebevražedná -, přistoupíte-li na hru autorů, jste královsky odměněni.

Už první trio písní nastolí atmosféru, která se prolíná celou deskou. Dá se říci, že kapela si již nemá co dokazovat a v duchu svých vzorů Deep Purple netlačí prvoplánovou rychlost riffů a energie, ale chytře ji ukrývá pod rouškou progresivního rocku do své tvorby, aby možná vytvořila svou vlastní hutnou odnož tohoto stylu.

Netřeba "Senjutsu" hned odsoudit. Ano, i já jsem to udělal. A hluboce se omlouvám, neboť se mi zdá mnohem lepší a propracovanější než předchozí dvě studiovky. Skalní fandy možná ničím nepřekvapí, u mě ale roste s každým dalším poslechem. Jednoznačně váhám mezi 8 a 9/10. Up the Irons!


NÁZORY
  • Produkce (Ijon, 13.09.2021 08:54) Reagovat

    Bohužel mám jedno už skoro tradičně problém se zvukem. Hudba Maiden je vcelku unikátně dynamická a připadá mi, že to Shirley pořád nedokáže zachytit, jakoby byl spokojený, když se ručička opírá trvale o pravý kolík. Už minulé album je mnohem poslouchatelnější jako živák, tady je zvuk zase únavný. Aspoň tedy ale ubyla spousta vrstev, člověk slyší pěkně všechny nástroje a bohužel občas zase i klávesy. Občas mi některé skladby přijdou zbytečně natahované opakováním celých pasáží. Ale jinak je to výborné album se spoustou nápadů, skvělými sóly a melodiemi.

    • Re: Produkce (hynekhynek, 14.09.2021 15:54) Reagovat

      Bezva postřeh.
      Říkal jsem si,že je to podobné tomu jak mně nadává žena.
      Už to mám!
      Díky.
      HH

  • Palec hore (makrelaman, 13.09.2021 09:05) Reagovat

    Keď tento album počúvate bez zaujatosti a neustáleho obzerania do minulosti otvorí sa vašim ušiam klenot. Treba sa zmieriť s tým že najúspešnejšie obdobie majú Maiden za sebou a už nikdy nemôžu zopakovať Powerslave alebo Number Of The Beast. Oproti AC/DC ktorí hrajú stále tú istú pesničku (vôbec mi to nevadí) tu vidieť určitý vývoj. Od iskrivého perlivého vína po tichý a okrúhly ale neuveriteľne lahodný Cabernet Savignon.

    • Re: Palec hore (Maroš, 14.09.2021 00:23) Reagovat

      Chlape, parádne si to napísal !

      • Re: Palec hore (Anonym, 14.09.2021 13:07) Reagovat

        Presne tak. Klasické albumy od IM sú úžasné, o tom niet pochýb, ale každá kapela by sa mala vyvíjať. Harrisovci to vzali smerom k opusom, progresivite a vrstevnatosti. Aj ja to milujem! Kým majú mnohí "fanúšikovia" problém s Iron Maiden po roku 2000, mne práve táto ich stránka ulahodila. Práve veci ako Senjutsu, Book Of Souls, či Dance of Death (ktorý je pre mňa jeden z ich top albumov) sú tým, čo momentálne už nejakú dobu pre mňa znamená pojem Iron Maiden. Možno som naivný, ale veci od Brave New World sú klenoty, ktoré si nezaslúžia všetok ten hejt a posmešky len preto, že sa líšia od ich ranej tvorby. Nemožno od týchto 60-ročných džentlemanov čakať úderné a rýchle veci alebo nejakú neuveriteľnú inováciu, to proste nejde. Ja budem v šesťdesiatke rád ak sa prejdem po záhrade bez toho, aby som si v polovičke cesty nemusel oddýchnuť. Ale títo páni to valcujú ako na albumoch, tak na živákoch. Mali by sme ich ako fanúšikovia obdivovať a nie je ich neprávom kritizovať.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Liam Gallagher, John Squire - Liam Gallagher John Squire 8/10
Recenze: Liam Gallagher a John Squire úspěšně ignorují fakt, že je 21. století Spojení zpěváka Oasis a kytaristy The Stone Roses dává po poslechu prvního společného alba "Liam Gallagher John Squire" dokonalý smysl. Kolekce skladeb pod hlavičkou těchto dvou muzikantů je zážitkem pro milovníky britských kytarovek... čtěte zde
Vydáno: 04.03.2024 00:00 v sekci Recenze
Dayal Patterson - Black Metal: Do propasti (kniha) 8/10
Hudba v tisku: Dayal Patterson se noří "Do propasti" temných zákoutí black metalu a dál prohlubuje záběr své encyklopedie Má se metal podrobovat serióznímu zkoumání? Rozvíjející obory jako Metal Studies na Masarykově univerzitě jasně ukazují, že ano. A obohacující pohled mohou nabídnout i práce ne přímo akademické, ale přesto fundované. Jako třeba... čtěte zde
Vydáno: 03.03.2024 09:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku
LP, O2 universum, Praha, 1.3.2024
Naživo: LP si zaplněné O2 universum naprosto podmanila V České republice LP koncertuje velmi často. Dalo by se až říct, že je u nás jako doma. A ono tomu tak skutečně je, jak během svého silného pražského vystoupení přiznala. Metropoli představila svoji loňskou desku "Love Lines" a na... čtěte zde
Vydáno: 02.03.2024 12:15 v sekci Naživo
Innersphere - In the Shadow of the Sun 8/10
Recenze: "In the Shadow of the Sun" od Innersphere nabízí mystickou atmosféru i promyšlenost Pozice plzeňských melodických deathmetalistů Innersphere na scéně je už spolehlivě vycementovaná. Být žánrovou jistotou ale s sebou nese i riziko větších očekávání. Albu "In the Shadow of the Sun" vydláždila cestu trojice... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2024 19:00 v sekci Recenze
Pohled do českých hitparád 8. týden 2024
Ofenbach se s oživeným hitem Kim Wilde protančili do čela rádiového žebříčku Po pěti kolech v čele musela Dua Lipa přepustit vedení v tuzemském éteru francouzským DJům Ofenbach. Jejich vítězný singl "Overdrive" čerpá z déle než čtyři desítky let starého hitu Kim Wilde. Na nejvyšší příčku v albovém... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2024 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Bruce Dickinson se v klipu "Rain on the Graves" stává členem ďáblovy kapely (27.01.2024 09:17)
- Video: "Afterglow of Ragnarok" uvádí do světa "The Mandrake Project", připravovanou sólovku Bruce Dickinsona (08.12.2023 14:00)
- Video: Iron Maiden vysekli živým videem "Stranger in the Strange Land" poklonu svým fanouškům (06.11.2023 17:49)
- Bruce Dickinson chystá sedmé sólové album. "The Mandrake Project" vyjde začátkem příštího roku (24.09.2023 11:12)
- Iron Maiden v Praze odehráli charitativní fotbalové utkání (01.06.2023 09:13)
- Naživo: Iron Maiden si opět podmanili Prahu (31.05.2023 18:34)
- Fotogalerie: Iron Maiden v O2 areně snoubili minulost s budoucností a šlo jim to setsakramentsky skvěle (31.05.2023 08:40)
- Recenze: Ghost předělávkami na "Phantomime" zabaví, nic nového ale nepřinášejí (27.05.2023 09:00)
- Audio: Ghost si podali Iron Maiden. Jejich "Phantom Of The Opera" láká na EP s předělávkami rockových hitů (21.05.2023 10:37)
- Startuje Thunderflix, streamovací služba zaměřená na heavy metal (19.04.2023 13:32)

ALBUM TÝDNE 10/2024

Liam Gallagher, John Squire
Liam Gallagher John Squire

Spojení zpěváka Oasis a kytaristy The Stone Roses dává po poslechu prvního společného alba "Liam Gallagher John Squire" dokonalý smysl. Kolekce skladeb pod hlavičkou těchto dvou muzikantů je zážitkem pro milovníky britských kytarovek od šedesátých let minulého století až po zlatou éru britpopu.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 06.03.
Zara Larsson (SWE) (Forum Karlín, Praha)
Čt 07.03.
DJ Shadow (US) (Roxy, Praha)
Ne 10.03.
Madison Beer (US) (SaSaZu, Praha)
Po 11.03.
Idles (UK) (SaSaZu, Praha)
St 13.03.
Avatar (SWE) (SaSaZu, Praha)
Pá 15.03.
Sophie Ellis-Bextor (UK) (Palác Akropolis, Praha)
Út 19.03.
Katapult (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Pá 22.03.
Ewa Farna (CZ) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Jason Derulo (US) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Mother Mother (CAN) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

The Prodigy Justin Bieber Vladimír Mišík Prince Karel Gott Vérité Dua Lipa Taylor Swift Lucie Vondráčková Depeche Mode Madonna Viktor Sheen Blackosh Ed Sheeran Queen LP BTS Lady Gaga Billie Eilish Humanist
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu