shop.musicserver.cz
Iron Maiden - Senjutsu

"Senjutsu" je fortelné album. Skupině Iron Maiden ostudu neudělá

Vydáno: 13.09.2021 00:00 v sekci Recenze - Jiří V. Matýsek a Tomáš Rozkovec | foto: John McMurtrie

Tak to máme za sebou. Patrně nejočekávanější metalové album letošního roku je venku. A hádky o tom, jaká vlastně deska "Senjutsu" od instituce Iron Maiden je, se rozjely naplno. Jedni ji vynášejí do nebes, jiní vrhají do horoucích pekel. Ach, ten přepjatý hype! Jak to tak bývá, pravda je někde mezi.

9/10

Iron Maiden - Senjutsu

Vydáno: 3.9.2021
Celkový čas: 81 minut

Skladby: Senjutsu, Stratego, The Writing On The Wall, Lost In The Lost World. Days of Future Past, The Time Machine, Darkest Hour, Death of the Celts, The Parchment, Hell On Earth

Vydavatel: Parlophone

Dobré album by v ideálním případě mělo být jakousi konzervou stavu, v němž se kapela v daném období nacházela. Máme tu výjimky, které procházejí kariérou s variací na jednu jedinou desku a stačí to jim i jejich fanouškům - byť i to svým způsobem vypovídá o oné konzervě. Ale zpět. Není proto spravedlivé očekávat, že formace, které už jsou na scéně desítky let, budou hrát totéž, co před x roky. A už vůbec by nebylo spravedlivé to používat jako hodnoticí argument při rozhodování, jestli je ten který počin dobrý, či špatný.

K něčemu takovému totiž spěje určitá část fanoušků Iron Maiden. Stačilo přečíst si komentáře pod prvními singly "Writing On The Wall" a "Stratego", kde byly nepřehlédnutelné výkřiky typu: "Chceme zpátky Maiden 80. let!" nebo: "Už to není jako 'Fear of the Dark'," a tak dále. K novince je tak nutné přistupovat v kontextu stavu, v němž vznikla - jinak nutně nastane zklamané očekávání. To, že se skupina ke starším věcem často a ráda vrací na koncertech, nutně neznamená, že by je i chtěla nově variovat na řadových deskách.

Ve spojitosti se "Senjutsu" bude často zmiňováno předchozí album "Book of Souls" (2015) - obě desky jsou v mnoha ohledech rodné sestry, ať se to týká vizuálního zpracování (jen říši Inků tentokrát nahradilo Japonsko a samurajové) nebo hudební stránky. Ani po šesti letech totiž Stevea Harrise, vůdčí tvůrčí mozek formace, neopustila inklinace k delším opusům. Hned třikrát tu stopáž přesáhne deset minut - a pokaždé je výhradním autorem právě on. Na rádiově přístupnou délku čtyř minut se dostaneme jen jednou - s podařenou "Days of Future Past". Výsledek má dohromady zabijáckých osmdesát jedna minut, ale drží pohromadě a je překvapivě snadno uposlouchatelný na jeden zátah.

Obecný dojem z nahrávky je fakt, že Mejdni na stará kolena zpomalili. Album se nese ve vcelku poklidném středním tempu, výrazně rychlejší je tu jen singlová "Stratego". Ostatní položky v tracklistu fungují bohužel podle dost podobného mustru - pomalý začátek, změna dynamiky s nástupem celé kapely, nějaké to sólo a zase pokles ke zpomalení. Ne že by to bylo vyloženě špatně, písním ale chybí nějaká výraznější gradace - a ta schází i celku jako takovému. Člověk si ještě rád vzpomene na osmnáctiminutový monument "Empire of the Clouds" z předchozí řadovky. Nechci úplně používat slovo únava, spíše jakási opatrnost. Na druhou stranu to je přesně to, o čem jsme mluvili výše - pokud to muzikanti právě teď a právě tady cítí zrovna takhle, je to v pořádku a těžko jim to můžeme vyčítat.

Ovšem i v tomto trochu stereotypním formálním rozvržení dovede skupina výborně pracovat s dynamikou a s nápady a zvraty ve skladbách. Až folkové inspirace v úvodu "Writing On The Wall", gradovaná (ale nikoliv vygradovaná) "Lost In The Lost World", která se z akustické balady se vzdálenou ozvěnou Pink Floyd (!) změní v razantní, nekompromisní válec, kterému ale neprospívá jeho závěrečný návrat zpět k jemnosti, nebo monumentální ploužák s řádně vyklenutým refrénem "Darkest Hour", který dává jasně na srozuměnou, že Dickinson o své pěvecké schopnosti, navzdory zdravotním problémům, nepřišel.

"Senjutsu" má trochu problém, že jí scházejí úderné hity, fanouškovské jistoty jako "The Trooper", "2 Minutes To Midnight", "Flight of the Icarus" či snad "Run To The Hills". Ale ty, soudě podle zveřejněných singlů "Writing On The Wall" a "Stratego" (což jsou, možná ještě s "Death of the Celts", jediné skladby, které by si mohly vydobýt stabilnější pozici v koncertních setlistech), ani kapela nehledá a nechce tvořit. Proč taky, ve svém katalogu jich má dost. I po mnoha dekádách na scéně je patrná snaha vytvořit něco jiného, byť jasně a neskrývaně postaveného na již prověřených postupech. Nemusí uběhnout moc z úvodní titulního kusu a stejně jsme doma. Maidenovský sound zůstal nedotknut, některé postupy jsou příjemně povědomé. Britové zůstávají věrní svým oblíbeným historickým tématům a osobnostem, bojům malých proti velkým i kritickému pohledu na současný svět.

Nové album od Iron Maiden není příslovečná rána na solar, kterou ledaskdo očekával. Není tím nejlepším, co kdy udělali, ale k nejhorší položce diskografie (jak mnozí diskutéři vehementně tvrdí) má taky velmi daleko. Očekávám podobný vývoj jako u "Book of Souls". I tady byl první poslech spíše rozpačitý, s opakováním ale dílo postupně roste a odkrývá nápady i řemeslnou fortelnost, s níž bylo natočeno. Britští veteráni si už nemusejí vůbec nic dokazovat, zajištění jsou do konce životů. Na aktuálním počinu je znát, že vznikl bez tlaku na výsledek, je to od představ tlačených z vnějšku uvolněná deska, opřená o základní očekávané pilíře hudby téhle formace, nijak objevná, ale srdce potěšující. Kombinace zůstat svůj, ale zároveň nahlédnout svou vlastní tvorbu i z jiného než očekávatelného úhlu a posouvat se vpřed, je jedním z nosných aspektů nové kolekce. A to je u bandu, který je na scéně takové roky, velmi sympatické.

Druhý pohled Tomáše Rozkovce

Skupinu Iron Maiden sleduji od alba "Killers", z tohoto pohledu se může zdát, že mě nemůže překvapit. Zažil jsem silná období s Brucem i odbočku s Blazem. Ve velkém vítal Dickinsonův návrat a pak postupně vstřebal přechod z krystalického melodického heavy metalu do jeho hutné verze, zavánějící kolonkou progresivní.

Po lehkém osvěžení formou předchozího "Book of Souls" jsem čekal další energičtější studiovku blíže mé oblíbené "Powerslave", ale dostalo se mi něčeho, na co nejsem u klasické metalové muziky příliš zvyklý - těžké klády, kterou se musí posluchač prokousávat. Samozřejmě třeba u Dream Theater si vědomě dávám odstup. Ale u klasických Maidenů mě to nachytalo takzvaně v nedbalkách.

Skladby, ačkoliv nesou veškeré atributy stylu formace, jsou komplikované a nesnesou jednolitý pohled po prvním poslechu. Ten jim naopak ublíží. Co však hned (ne)zaujme, jsou dlouhé kompozice v relativně poklidnějším tempu. Ale opak je pravdou. Byť zde nejsou prvoplánové stadionové halekačky typu "Fear of the Dark", třeba u skladby "Hell on The Earth" či minimálně u dalších tří si dokážu představit, že to budou koncertní hity.

Postupným poslechem vnímavý posluchač pochopí nejen pevnou kostru songů, ale i další vrstvy melodií, které z nich dělají skvostnou kompozici. Byť celková stopáž se zdá neúnosná - plocha hodiny a půl na deset položek se v tomto gardu zdá sebevražedná -, přistoupíte-li na hru autorů, jste královsky odměněni.

Už první trio písní nastolí atmosféru, která se prolíná celou deskou. Dá se říci, že kapela si již nemá co dokazovat a v duchu svých vzorů Deep Purple netlačí prvoplánovou rychlost riffů a energie, ale chytře ji ukrývá pod rouškou progresivního rocku do své tvorby, aby možná vytvořila svou vlastní hutnou odnož tohoto stylu.

Netřeba "Senjutsu" hned odsoudit. Ano, i já jsem to udělal. A hluboce se omlouvám, neboť se mi zdá mnohem lepší a propracovanější než předchozí dvě studiovky. Skalní fandy možná ničím nepřekvapí, u mě ale roste s každým dalším poslechem. Jednoznačně váhám mezi 8 a 9/10. Up the Irons!


NÁZORY
  • Produkce (Ijon, 13.09.2021 08:54) Reagovat

    Bohužel mám jedno už skoro tradičně problém se zvukem. Hudba Maiden je vcelku unikátně dynamická a připadá mi, že to Shirley pořád nedokáže zachytit, jakoby byl spokojený, když se ručička opírá trvale o pravý kolík. Už minulé album je mnohem poslouchatelnější jako živák, tady je zvuk zase únavný. Aspoň tedy ale ubyla spousta vrstev, člověk slyší pěkně všechny nástroje a bohužel občas zase i klávesy. Občas mi některé skladby přijdou zbytečně natahované opakováním celých pasáží. Ale jinak je to výborné album se spoustou nápadů, skvělými sóly a melodiemi.

    • Re: Produkce (hynekhynek, 14.09.2021 15:54) Reagovat

      Bezva postřeh.
      Říkal jsem si,že je to podobné tomu jak mně nadává žena.
      Už to mám!
      Díky.
      HH

  • Palec hore (makrelaman, 13.09.2021 09:05) Reagovat

    Keď tento album počúvate bez zaujatosti a neustáleho obzerania do minulosti otvorí sa vašim ušiam klenot. Treba sa zmieriť s tým že najúspešnejšie obdobie majú Maiden za sebou a už nikdy nemôžu zopakovať Powerslave alebo Number Of The Beast. Oproti AC/DC ktorí hrajú stále tú istú pesničku (vôbec mi to nevadí) tu vidieť určitý vývoj. Od iskrivého perlivého vína po tichý a okrúhly ale neuveriteľne lahodný Cabernet Savignon.

    • Re: Palec hore (Maroš, 14.09.2021 00:23) Reagovat

      Chlape, parádne si to napísal !

      • Re: Palec hore (Anonym, 14.09.2021 13:07) Reagovat

        Presne tak. Klasické albumy od IM sú úžasné, o tom niet pochýb, ale každá kapela by sa mala vyvíjať. Harrisovci to vzali smerom k opusom, progresivite a vrstevnatosti. Aj ja to milujem! Kým majú mnohí "fanúšikovia" problém s Iron Maiden po roku 2000, mne práve táto ich stránka ulahodila. Práve veci ako Senjutsu, Book Of Souls, či Dance of Death (ktorý je pre mňa jeden z ich top albumov) sú tým, čo momentálne už nejakú dobu pre mňa znamená pojem Iron Maiden. Možno som naivný, ale veci od Brave New World sú klenoty, ktoré si nezaslúžia všetok ten hejt a posmešky len preto, že sa líšia od ich ranej tvorby. Nemožno od týchto 60-ročných džentlemanov čakať úderné a rýchle veci alebo nejakú neuveriteľnú inováciu, to proste nejde. Ja budem v šesťdesiatke rád ak sa prejdem po záhrade bez toho, aby som si v polovičke cesty nemusel oddýchnuť. Ale títo páni to valcujú ako na albumoch, tak na živákoch. Mali by sme ich ako fanúšikovia obdivovať a nie je ich neprávom kritizovať.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Niall Horan, Tommy Lefroy, Sportovní hala Fortuna, Praha, 17.3.2024
Naživo: Niall Horan si v Praze ječící dav dívek omotal kolem prstu Niall Horan se během jednoho roku již podruhé představil v České republice. Už loni patřilo jeho vystoupení na festivalu Colours Of Ostrava mezi ta povedená a své hudební nadání spojené s pokorou a úžasnou bezprostředností v Praze... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 19:30 v sekci Naživo
Róisín Murphy, Forum Karlín, Praha, 17.3.2024
Naživo: Róisín Murphy odehrála ve Foru Karlín vynikající koncert Róisín Murphy zamířila opět do Prahy, tentokrát do Fora Karlín. Irská zpěvačka, známá svým unikátním vokálním projevem a vizuálním stylem, přenesla přítomné do světa tanečních rytmů a elektronických experimentů. Dostalo... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 10:00 v sekci Naživo
Ariana Grande - Eternal Sunshine 8/10
Recenze: Ariana Grande se na albu “Eternal Sunshine” otevřeně vyrovnává s rozvodem a následným smířením Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 00:00 v sekci Recenze
Jason Derulo - Nu King 3/10
Recenze: Na desce "Nu King" Jasona Derula kvantita výrazně vyhrává nad kvalitou Kdyby Jason Derulo počkal ještě rok, uběhlo by deset let od vydání jeho posledního studiového alba. Uplynulou dekádu nás zásobil nepřeberným množstvím různých singlů, na které navázal deskou "Nu King". Zjevným cílem bylo toto... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 16:30 v sekci Recenze
Mirai ft. Majk Spirit - čas rány zahojí 3/10
Video: Mirai a Majk Spirit v novince "čas rány zahojí" nemají daleko k hudebnímu odpadu Pět singlů během čtyř měsíců. Takhle se Mirai chystají na vydání nového alba. Zatímco počet zveřejněných písní a doprovodných videoklipů je působivý, hudebně novinky drhnou. A ta úplně nejčerstvější nazvaná "čas rány... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 10:00 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: "The Mandrake Project" Bruce Dickinsona je sebejisté veteránské album, své ambice ale neplnit nedokázalo (18.03.2024 17:00)
- Nové desky 9/2024 - od Jacoba Colliera přes Kaiser Chiefs po Liama Gallaghera s Johnem Squirem (06.03.2024 20:41)
- Video: Bruce Dickinson se v klipu "Rain on the Graves" stává členem ďáblovy kapely (27.01.2024 09:17)
- Video: "Afterglow of Ragnarok" uvádí do světa "The Mandrake Project", připravovanou sólovku Bruce Dickinsona (08.12.2023 14:00)
- Video: Iron Maiden vysekli živým videem "Stranger in the Strange Land" poklonu svým fanouškům (06.11.2023 17:49)
- Bruce Dickinson chystá sedmé sólové album. "The Mandrake Project" vyjde začátkem příštího roku (24.09.2023 11:12)
- Iron Maiden v Praze odehráli charitativní fotbalové utkání (01.06.2023 09:13)
- Naživo: Iron Maiden si opět podmanili Prahu (31.05.2023 18:34)
- Fotogalerie: Iron Maiden v O2 areně snoubili minulost s budoucností a šlo jim to setsakramentsky skvěle (31.05.2023 08:40)
- Recenze: Ghost předělávkami na "Phantomime" zabaví, nic nového ale nepřinášejí (27.05.2023 09:00)

ALBUM TÝDNE 12/2024

Ariana Grande
Eternal Sunshine

Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu máme opět jedno terapeutické porozchodové cvičení s názvem "Eternal Sunshine".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 19.03.
Katapult (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Pá 22.03.
Ewa Farna (CZ) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Jason Derulo (US) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Mother Mother (CAN) (Forum Karlín, Praha)
Ne 24.03.
Giant Rooks (DE) (Roxy, Praha)
Po 25.03.
Only The Poets (UK) (MeetFactory, Praha)
Čt 28.03.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Prince The Prodigy Vladimír Mišík Karel Gott Queen AC/DC Adele Sophie Ellis-Bextor Taylor Swift Kabát Lucie Vondráčková Madonna U2 Dua Lipa Kryštof Billie Eilish Rush Mirai Bono
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu