Introvertní písničkář z anglického Nottinghamu Jake Bugg se na své páté studiové nahrávce prý nechal inspirovat Abbou. Žádné popové hity však nečekejte. Bugg si na albu "Saturday Night, Sunday Morning" drží svůj rukopis zamyšleného, občas se žánry experimentujícího hudebníka s tajemným výrazem a zadumanými texty.
7/10
Jake Bugg - Saturday Night, Sunday Morning
Vydáno: 20.8.2021
Celkový čas: 36:10
Skladby: All I Need, Kiss Like The Sun, About Last Night, Downtown, Rabbit Hole, Lost, Scene, Lonely Hours, Maybe It’s Today, Screaming, Hold Tight
Vydavatel: RCA Records Label
Jake Bugg to rozhodně nemá jednoduché. Eponymní debut z roku 2012 měl ohromný úspěch a jeho image tichého, ale nesmírně talentovaného mladíka s kytarou zafungovala na notné zástupy fanoušků i kritiků. Jenže opěvované prvotiny bývají pro další kariéru často problematické a na jeho další alba se pohlíželo snad příliš přísným okem. I proto se s druhou řadovkou
"Shangri-La" i přes precizní přípravu a tehdejší dohled
Ricka Rubina nepovedlo na úspěch předchůdce zcela navázat.
A pak začalo klasické hledání cesty, kam se s kariérou ubrat. Začalo to experimentováním s elektronikou a moderním zvukem na
"On My One", které bylo asi Buggovým největším přešlapem, a očekávaným návratem k písničkářským kořenům na solidní čtyři roky staré kolekci
"Hearts That Strain". Ódy na jeho umění se přesto objevovaly spíš sporadicky.
Novinka "Saturday Night, Sunday Morning" je jakýmsi průsečíkem předchozí tvorby. Najdeme tu ozvěny debutu i pohrávání si s novými zvuky a aranžemi. Bugg tu míchá svižné songy s baladami i osvědčený folk s rockovějšími vibracemi. Dobré je, že si vždy umí zachovat vlastní tvář a na své páté studiovce vlastně jen piluje svůj rukopis.
Album otevírá potenciální hitovka "All I Need", které dominuje hravá kytara i tanečnější feeling. Píseň nutí k tanci a její autor tu působí nesmírně uvolněně. Ostatně sám přiznal, že tentokrát se u natáčení bavil více než kdy v minulosti. Originálním motivem v jeho tvorbě jsou trefně zakomponované vokální sbory, podporující gospelový náboj skladby.
Povedená je i singlovka "Kiss Like the Sun" ohlížející se po rockovějším období na "Shangri-La". Skutečnou perlou je ovšem výtečně napsaná balada "Downtown" s jemnou klavírní linkou, podtrhující jedinečnou barvu zpěvákova hlasu. V lecčem připomene jeho opěvovanou perlu "Broken", která rozněžnila nejednu posluchačskou duši.
Že tento rodák z Nottinghamu umí zacílit i na rádia, dokazuje pop-rockovou hitovkou "Rabbit Hole", které by slušela ještě výbušnější aranže, i dunivě elektronickou "Lost". Vše pak uzavírá zasněná akustická balada "Hold Tight", odhalující romantickou duši anglického písničkáře.
Produkce desky se ujal zkušený, převážně popový producent Steve Mac, za jehož vizitku lze považovat spolupráci s
Westlife,
Edem Sheeranem,
Little Mix či
Pink. Bugga ovšem evidentně do ryze popového soundu netlačil. Mac je navíc častým spoluautorem skladeb, a má tak poměrně výrazný podíl na výsledném materiálu.
Kromě něj se na studiovce autorsky podílela další hvězdná jména jako
Jamie Hartman, spolutvůrce megahitu "Human" britského zpěváka
Rag'n'Bone Mana, držitel letošní Grammy za nejlepšího producenta Andrew Watt, stojící za úspěchem "Plastic Hearts"
Miley Cyrus, či Ali Tamposi, která je podepsaná pod celou řadou hitů včetně těch od
Camily Cabello,
Ozzyho Osbournea,
Sama Smitha nebo zmíněné
Miley Cyrus.
Pětka v diskografii
Jakea Bugga "Saturday Night, Sunday Morning" není rozhodně špatný počin a z jeho předchozí tvorby má v sobě mnoho dobrého. Ale ani přes plejádu hvězdných jmen, která se na ní podílela, to vlastně není nic převratného. Pár songů umí zarezonovat a zbytek neurazí. Je to dobré, ale od takové směsky talentů by člověk čekal o fous víc. Ale možná jen na tohohle kluka pořád koukáme příliš přísným okem.