S Tomášem Fialou z agentury Obscure Promotion jsme se sešli na jejich první letošní akci, minifestivalu Obscure Mosh v pražské Modré Vopici. Měsíc před začátkem skromnější verze Brutal Assaultu, pro letošek nazvané Josefstadt, byla témata jasná: co letos od přehlídky očekávat a jaká je její budoucnost?
Jaké to je opět dělat akci pro opravdové publikum?
Jako bych se vrátil do starých kolejí. Je to super, je to vlastně po roce a já vidím zase ten starý svět, který známe, a věřím, že to tak bude pokračovat i dál.
Nezapomněli jste to? Nebyl to těžký návrat zpátky?
Ne ne, nic takového snad ne.
© Tom Jajo Rozkovec / @musicserver.cz
Trvalo to tak nějak celý rok a půl. Byl někdy moment, kdy jste si mysleli, že to je fakt špatné? Že už nic nebude?
Když to přišlo poprvé, říkal jsem, že je možná pětiprocentní alternativa, že se svět úplně nevrátí do starých kolejí. Ta možnost tady pořád je. A nevíme, jak to bude, nicméně já pořád tak nějak ještě žiju ve stávajícím modelu a věřím, že ten svět včetně koncertování a cestování bude plus minus podobný tomu, na co jsme byli zvyklí.
Do jaké míry vás, respektive Brutal Assault fanoušci podpořili tím, že si nechali vstupenky?
Lístky vrátila asi čtyři procenta, možná pět procent lidí ten první rok, druhý rok si nechalo vrátit vstupenky asi šest procent, ale obecně nás lidé podpořili. Věří tomu, že ta akce bude, a zároveň nám tím dávají částečně úvěr, který všechny ty festivaly a firmy potřebují. Byl tady sice nějaký systém voucherů, který schválila vláda, ale na to my jsme ani nepřistoupili, my jsme chtěli, ať si o tom lidé rozhodnou sami. A bylo potěšující, v jaké míře to zafungovalo.
A co program Brutal Ambassador, kde jste měli kalendáře, náramky a podobně? Osvědčil se?
Jo, zafungoval dobře. Líbilo se nám, že to není jenom:
"Dej peníze svému oblíbenému festivalu," ale že ten člověk za to i něco dostane. Byl tam třeba ten kalendář nebo další věci, které každého s tím festivalem ještě lépe identifikují.
Vloni to byl JosefOff, letos Josefstadt. Kde jsou ty hlavní rozdíly? Popíráte záměrně tu vazbu tím, že to cíleně není JosefOff 2? Co bude jinak?
To nebylo ani tak myšleno. I loni přišlo na přetřes jméno Josefstadt, a nakonec jsme se rozhodli pro JosefOff. Letos jsem si říkal, že by bylo dobré zkusit udělat to trošku jiné, a tak jsme se rozhodli pro Josefstadt. Má to souvislost s tím, že to město se tak jmenovalo v minulosti. V té pevnosti je velká přidaná hodnota, genius loci. A to jsme chtěli trošku zdůraznit. My se nepotřebujeme opírat jenom o jméno Brutal Assault, protože si myslím, že lidé to znají. Prostřednictvím těch kanálů spíš naopak propagujeme ten Josefstadt. Chtěli jsme to udělat jiné. A je to asi o polovinu větší formát, než byl loni.
Budou nějaké doprovodné akce, jakými loni byly lukostřelba na hradbách nebo prohlídky pevnosti?
Ty letos nebudou. Letos to bude víc zaměřené na muziku. Tím, že se celý rok nic nedělo, soustředíme své aktivity včetně doprovodného programu dovnitř areálu.
Line-up je docela odvážný - když jsem viděl letos ostatní festivaly, zkoušeli to spíš lokálně, a vy tam máte spoustu zahraničních jmen. Jak ta sestava vznikala? Měli jste nějaký seznam, co se zkusí, nezkusí...?
© Tom Jajo Rozkovec / @musicserver.cz Ty podmínky se pořád mění. Já bych řekl, že největší neštěstí je Anglie. Máme tam už dlouho vyhlédnutou jednu kapelu, ale myslím si, že se to nepovede. Obecně jsme ale spíš psali skupinám, se kterými se dlouhodobě známe.
Možná se budete divit, ale ten začátek byl na jednu stranu příjemný, rychle se to povedlo. Na druhou stranu hrozně moc muzikantů odmítá z různých důvodů. A leckdy jsou ti manažeři a booking agenti v takovém módu, že v té nejistotě nechtějí žít, a tak hledají nějakou absolutní jistotu ve smyslu:
"Nebudeme přijímat žádné finanční ani jakékoliv jiné riziko za to, že se ten koncert neuskuteční." A to v podstatě v dnešní době není možné. Pokud kapela třeba řekne:
"Zaplaťte nám honorář, přiletíme, ale na celé cestě nechceme být ani jednou testovaní," jsou to podmínky, které my nedokážeme dodržet.
Takže i tím se selektuje ten line-up, je to trošku taková pionýrská práce, ale na druhou stranu je to o to zajímavější. Festival je dynamicky se vyvíjející věc a měli bychom být schopní průběžně reagovat na nové podmínky. A to je to, co se teď děje, co teď děláme.
Protiepidemická opatření se teď zase zpřísňují. Už se to začíná trošku přivírat? Máte nějaký náhradní plán, krizové řešení?
Nemáme, protože neznáme tu definici toho, jak to bude vypadat. Krizový plán vznikne na základě toho, jaké nové věci budou platné a validní, a nemá cenu o tom spekulovat, protože víme, že se to za týden za dva převalí zleva doprava, zepředu dozadu. Je to nevyzpytatelné.
Ještě takový krátký skok k velkému Brutalu. Přece jenom je to 25 let. Věřili jste tehdy ve Svojšicích, nebo kde to bylo, že by to mohlo dojít až takhle daleko - k této celosvětově známé akci?
To jsme asi nevěřili. Když jsme tehdy ve Svojšicích začínali, byla naše vize:
Pojďme udělat opravdu dobrý festival, tak, jak si myslíme, že má být. A pojďme nějakým způsobem začít budovat něco, co má smysl. A vlastně jsme si to pomalu osahávali a postupem času se nám to povedlo, ale trvalo to déle než patnáct let. A byla to každodenní práce a ten cíl nebyl asi:
Podívejme se na to za 25 let, nebo čeho chceme dosáhnout. Ten cíl byl:
Pojďme to dělat, jak nejlépe umíme, a pojďme tím směrem. A to se nakonec povedlo. Já jsem strašně rád, že jsme naším festivalem, který už není striktně metalový, naplnili slova Brutal Assault novým, pozitivním významem. Slova Brutal Assault jsou totiž v jádru docela negativní slova.
Brutal Assault
Brutal Assault je festival zaměřený na odnože metalu. Od roku 1997 do roku 2006 se konal ve Svojšicích, od roku 2007 se příznivci tvrdé muziky každoročně potkávají v Josefově nedaleko Jaroměře. Akce patří mezi největší žánrové přehlídky v Evropě - v roce 2019 ji navštívilo 23 tisíc lidí. Jubilejní 25. ročník loni zhatila pandemie, nucenou pauzu vyplnila menší verze festivalu - JosefOff. Ze stejného důvodu na ni letos od 12. do 14. srpna naváže Josefstadt.
Sedmdesát procent line-upu asi vychází z toho, co mělo být původně. Nemáte trochu přetlak skupin, které by u vás chtěly hrát?
Máme a bude to tak dlouho. Příští rok bude obrovský přetlak kapel. My jsme to trošičku vyřešili tím, že jsme přidali jeden den, což podle mě pomůže, ale obecně bude dva až tři roky trvat, než se vyrovná ta nabídka a poptávka. Najednou všichni budou chtít jezdit a těch festivalů nemůže být tolik. Na druhou stranu bude strašně moc samostatných koncertů a ti návštěvníci jsou pořád jenom jedni. Vlastně to je možná stejný princip jako v restauracích. To, že byly půl roku zavřené, neznamená, že za ten měsíc všichni snědí to jídlo, co za půl roku nesnědli. Ti už se museli najíst jinde. Zatímco u nějaké odložené poptávky, kdy potřebuju kolo, ale je zavřeno, tak si ho koupím jinde, tady to neplatí.
Z pohledu diváků to může být skvělé - třeba to, co na příští rok naplánoval třeba francouzský festival Hellfest, to je jedno obří jméno na druhém...
To je ten prvotní pohled, a pak tam je ten druhotný. To znamená, že tam bude hodně festivalů a promotérů, kteří to neutáhnou. A vlastně se bude tvořit nový obchodní model. Budou se přerovnávat nějaké ekonomické struktury. Jak v bookování kapel, tak v koncertování. Ta disciplína půjde trošičku jiným směrem, než jsme byli zvyklí. A nikdo neví, jakým.