Na rovinu - Palaye Royale (čti: Paláj rojál nebo taky Zdena) ještě na Forum Karlín nemají. Množství fanoušků jim především díky týmu kolem Rock for People a Evropy 2 v Česku rozhodně nechybí, nicméně hráli u nás v posledních letech snad až příliš často (jen za letošek už dokonce potřetí), a tak se i řada jejich příznivců patrně rozhodla, že tentokrát jejich vystoupení vynechá. K návštěvě je nepřesvědčila ani poměrně v tichosti vydaná pátá deska "Death Or Glory", s níž muzikanti do Prahy přijeli. Na druhou stranu - lepší lehce přes půlku plochy zaplněné Forum Karlín s prázdnými balkóny než promrzlá Malá sportovní hala.

Současné turné při pražské zastávce ze známých důvodů výjimečně neobsahovalo hostující Hot Milk - ti si u nás totiž v listopadu střihli samostatný koncert. Z tria předskokanů tak zůstala jen dvojice Huddy a I See Stars. Druzí zmínění na stage nastoupili ve 20:35. A když dohráli, plocha v přízemí se mezitím už příjemně zaplnila. Takže nakonec žádné drama. To si možná jen část publika pustila první vystupující večera ještě v předstihu a už doma zjistila, že je zažít naživo nemusí.

Američani I See Stars si sice potrpí na rockové pózy a gesta, jimiž během vymezené půl hodiny nešetřili, ale z hudebního hlediska zněli, jako by hráli na rozbité nástroje. Z pódia se linul jen nečitelný zvukový maglajz, v němž měl kytarista svůj nástroj spíš na ozdobu. A kdo poradil Devinu Oliverovi zpívat, by taky zasloužil vytahat za své necitlivé uši. Nehledě na to, že formace z Michiganu v Praze nepředstavila jedinou nosnou písničku. Tady ty hvězdy vážně nevidíme. Příští rok je tu ale máme zas.

"Je fajn být doma, Praho!" zahlásil ještě před startem úvodní skladby "Nightmares" frontman hlavních hvězd Remington Leith a diváci zajásali. Podobných vyjádření ale během následující hodiny a půl zaznělo ještě mnoho. Jak zpěvák, tak kytarista Sebastian Danzig naše hlavní město doslova zahrnuli lichotkami a opakovaně mu dávali pocítit, že velice dobře vědí, kde hrají, a že to tu mají obzvlášť rádi.

Podobnými lichotkami se lísá do přízně fanoušků kdekdo, nicméně zrovna v jejich případě to vzhledem k dosavadním návštěvám Česka a všemu, co tu zažili (natáčeli u nás desku i klip), znělo upřímně. Památnou větu ale pronesla hlavní tvář skupiny až v závěru, kdy před "Fucking With My Head" prohlásila: "Chceme, abyste byli první město v Evropě, kde budeme hrát v aréně! Nezastavíme se, dokud se nám to nepodaří, ok?" "Ambiciózní plán," řekl si možná udiveně leckdo při pohledu na ty prázdné balkóny. Jenže se podívejte na to, jak rychle u nás od covidu vyrostli žánrově spříznění Måneskin. Není to nereálné.

Setlist se oproti předchozím štacím na poslední koncert jejich současného turné opět lehce proměnil, důraz v něm ale zůstal kladen na aktuální řadovku. Její název do tmy zářil podsvětlený z pódia a za bubeníkem jsme mohli vidět pro toto turné nově vytvořenou stěnu polepenou plakáty, obrázky a tu a tam i počmáranou grafitti.

Kromě toho formace zainvestovala i do plamenometů a jisker a při nejlepším čísle večera, novince "Showbiz", se frontman dokonce vydal na ruce návštěvníků v nafukovacím člunu a u toho je už podruhé od písně "You'll Be Fine" kropil vodou z pistole. A došlo i na nafukovací balóny při "Just My Type", jedné z nejlepších nových skladeb.

Název nové kolekce napovídá, že se trojice bratrů buď pořádně proslaví, nebo ji nastavené tempo zabije. A v Praze rozhodně nezpomalovala. Jen dvakrát se lídr rozhodl zasednout za připravený klavír, kdy v nejslabších momentech večera ukázal, že o intonaci koncerty této party vážně nejsou. Jinak ale pobíhal jako smyslů zbavený sem a tam, dvakrát nechal diváky dřepnout, sbíhal k nim dolů pro českou vlajku nebo je na úplném konci rozpůlil do dvou částí, aby si s mikrofonem zaběhl až ke zvukaři a zpátky.

Divoký pódiový přednes je zpěvákovi vlastní a odlišuje jej od nepřiznaných vzorů z My Chemical Romance, nicméně nezapomínejme na to, že před dvěma lety zvládl i lézt po konstrukcích nebo ukazovat holý zadek. V tomto směru už se trochu zklidnil.

V setlistu nesměla chybět aktuální hitovka "Ache In My Heart", která sice nepatří mezi nejvýraznější písně kapely, ale vzhledem k tomu, že ji jako jednu z mála rockovějších věcí hraje i Evropa 2, čehož si je skvadra vědoma, měli bychom si na její přítomnost v programu zvykat. Chybět asi už nikdy nebude ani starší hit "Fever Dream", který Palaye Royale na tomto turné pravidelně věnují své mamince, jež letos v dubnu zemřela na rakovinu. A i když její synové v Praze ukončili turné bez cedulky Vyprodáno, určitě na ně shora pyšně kouká.