Debut Go Ahead and Die je neskutečný lamač kostí. Zvuk jak z cirkulárky, těžký groove a zuřivý vokál Igora Amadea Cavalery zcela naplňují podstatu rodinné značky. Jejich prvotina je nářez od první minuty až do konce třičtvrtěhodinové stopáže. Navíc je deska autorsky svěží, nápaditá a zdobí ji neotřelé kytarové riffy.

Celá nahrávka se zrodila netradičně na odlehlém horském statku kdesi v Arizoně, kde během usilovného sledování hororů vznikaly texty i hudební aranže. Na materiálu tak mají podíl všichni z trojice (vedle Cavalerů ještě bubeník Zach Coleman). Oproti jiným projektům bývalého lídra Sepultury stavějí Go Ahead and Die spíše na punkovo-hardcorovém základu. Jasně, thrash tu má také významnou roli, ale novinka je drzejší, divočejší a hraje na jednoduchost.

Označit nejlepší skladby alba je těžké. Jde o silně vyrovnaný materiál bez výraznějších kvalitativních odchylek. Snahu o nejsnazší vrytí do paměti jeví ze řetězů utržená "Isolated / Desolated" nebo úvodní nakopávačka "Truckload Full of Bodies". Na konci zase potěší doomem ovoněný šestiminutový válec "Roadkill". Dobrá deska, výtečný debut. Sláva Cavalerům!