Trocha Klidu - Občas chceš pocítit hněv

19.02.2021 12:30 - Filip Vahala | foto: Marek Klenotič

Mladá a živelná kapela Trocha Klidu nachystala na 19. února svou debutovou desku, která nese název "Tiramisu". Proč muzikanti pojmenovali album po zákusku, co říkají na kritiku na sítích, jaký je rekord plavby v kulturní památce nebo kdo je buldozerem dívčích srdcí? O tom všem jsme si s nimi povídali.
Náš poslední rozhovor se uskutečnil v listopadu 2018. Kam jste se za tu dobu posunuli? Co je nového?

Michal: To bylo čerstvě po singlu "Šoumou". Už v té době se začala formovat myšlenka, že bychom chtěli natočit album.

Daniel: Naše nejšťastnější období. Obráželi jsme koncerty, v Šumperku nás lidi tagovali na popelnice a chvilku jsme se cítili jako králové. Pak zas dlouho ne.

Ty popelnice mi musíte vysvětlit obšírněji.

Daniel: Na dvou popelnicích a na jedné autobusové zastávce ve městě byl nasprejovaný nápis "Šoumou" jako z GTA. Bylo to na dost frekventovaným místě a vypadalo to, že to ten někdo dělal dost narychlo. Vandalismus nepodporujeme, ale to víš, že nám to někde v hloubi duše na chvilku udělalo radost. Pořád ale nevíme, kdo to byl.

Trocha Klidu

Trocha Klidu je čtyřčlenná kapela ze Šumperska. Formaci, která sází především na chytlavé melodie a jednoduché, zvukomalebné texty, tvoří zpěvák Daniel Holý, kytarista Michal Jurička, basák Matěj Korger a bubeník Alois Pospíšil. Jejich nejznámější singl "Šoumou" v současnosti doplňují písně jako "Buďme si blíž" nebo "Pistáciová Fabie".

Teď mimo jiné bodujete se singlem "Buďme si blíž" s mladou zpěvačkou Naty Hrychovou. Jak jste na ni přišli?

Michal: Seznámili jsme se na večírku Redhead Music. V té době jsme hledali zpěvačku, protože dědu od Dana napadlo, že by "Buďme si blíž" mohl být duet. Několik jsme jich oslovili, ale buď chtěly změny v textu, nebo nám do písně neseděly. Pak jsme to poslali Naty a ona jako naprostý profík poslala za pár dní demo, což nechápu vzhledem k tomu, že jí je teprve sedmnáct. Byla nadšená. Spolupráce s ní byla perfektní.

Daniel: Mě její písničky bavily už dřív. Měl jsem vypálený dva songy v autě, tak jsem je naučil poslouchat i kluky. Hlavně: "Až jednou budu velká / až mi bude dvacet let / tak si koupím velký fáro / a objedu s ním svět."

A jaký je příběh a základní myšlenka té skladby?

Daniel: Generální myšlenkou je, že když na sebe budeme milí, tak to bude fajn.

Michal: S Danem jsme se šli jednoho krásného letního dne projít a vypili jsme nějaký víno. Pak jsme došli unavení na zkušebnu, a jak jsme byli opilí, začal jsem brnkat melodii a z Dana vypadlo něco jako: "Ty nemáš nic…" A takhle vznikla první myšlenka.

Skládáte takhle často?

Daniel: Už dlouho ne. Teď už píšeme sami, protože zážitky, které prožíváme každý zvlášť, jsou tak intenzivní, že se už do nich ten druhý nemůže vcítit. Spíš songy spolu dopisujeme.

Mimo jiné jste nedávno vydali píseň, která je poctou pistáciové fabii. Co je na ní tak unikátního?

Daniel: Je krásná. Když to auto přijelo na natáčení klipu, v ten moment jsem si říkal: Ty jo, to je fakt krásný auto, to je neskutečný. (smích) Ještě jak jsi blízko a leskne se… A vždycky když ho potkám, tak si vzpomenu, že mám kapelu, mám kámoše a život je skvělej.

Michal: Mě na tom baví ten bizár, kterým to auto dokáže trošku rozbourávat každodenní, ordinérní svět.

Matěj: Je jich docela málo, ale ne zas tak málo, abys nějakou nemohl ulovit. A pak z toho úlovku máš obrovskou radost.

Pod článkem z webu Olomoucká Drbna se na vás ale strhla lavina nenávisti k této písni. Čím to je?

Daniel: Já jsem byl šťastný. Když tě furt někdo chválí, tak je to krásný, ale taky vyčerpávající. Občas chceš pocítit hněv. Chápu, že se to někomu nelíbí, ale vůbec mi to nevadí. Vždyť celý ten nápad je úplná ch*jovina. (smích) Na druhou stranu, když jsem dal akustickou verzi na stránku Pistáciové fábie na Facebooku, tak tam bylo hrozně moc pozitivních komentářů. To procento lidí, co song hejtují, je úplně minimální, oproti lidem, které to vybouchlo do vesmíru.

Michal: Mně se tam líbil komentář, ve kterém borec napsal: "Jo, lepší zahulit si špatně než vůbec." (smích) Jinak je to hlavně způsobené tím, že ta stránka má velký dosah a dostalo se to k lidem, které naše tvorba vůbec nezajímá, a tak kdákali.

Matěj: Spousta komentářů jsou tak kreativní vtipy, že by člověk byl úplnej blb, kdyby se tomu nezasmál.

Trocha Klidu
© Marek Klenotič
Dane, v jiném článku tě nazvali buldozerem dívčích srdcí. To nám musíš vysvětlit.

Daniel: Možná jsem autorovi článku jenom přišel jako pěknej, milej a sympatickej kluk. (smích)

Ostatní mají taky nějaké přezdívky?

Michal: Mně občas říkají Osho, což je takový spirituální guru. Jsem spíš umírněnej ezoguy. Miluju hudbu, jsem vášeň hudby v kapele. Každý máme svou roli.

U názvů ještě zůstaneme. Proč se nové album jmenuje právě "Tiramisu"?

Michal: V textu písničky "Poprvé" se zpívá: "Kde berete tolik energie na tolik dissu / proč si radši do papule neberete tiramisu." My máme rádi češtinu, libozvučnost a tiramisu se nám líbilo, jak se roluje z jazyka. Dan si v tom našel, že tiramisu je z kávy a rumu, což je jeho podstatná životní část. A taky, když jsem byl menší, bylo pro mě tiramisu takový next level zákusku.

Jsou na nahrávce už známé songy, nebo jenom novinky?

Daniel: Z vydaných tam je "Fabie Pistácie" i "Buďme si blíž". Desku taky doplníme o písničky, které hrajeme už dlouho na koncertech. Mezi nimi třeba i "Internety, cigarety", které jsou na YouTube už hodně dlouho, nebo "Hromady".

Michal říkal, že jeho favoritem na albu je "Čumím tam". Co vy, Dane a Matěji?

Daniel: Asi písnička "Super". Tam se zpívá, že já jsem super kluk, ty jsi super holka, dneska bude super sex… Hodně mě zajímá, co na to lidi řeknou. Jinak mám album rád celkově, slyšel jsem ho už milionkrát.

Michal: "Čumím tam" je moje oblíbená textově. Ale jinak to mám rozprostřené. "Super" mě taky hodně baví. Tam máme s Matějem na konci double sólo, kde hraju na kytaru a on do toho slapuje na basu. To je epický, miluju to.

Matěj: Za mě asi "Hromady". Baví mě nejvíc i naživo, ale to je jenom jedna úroveň. "Čumím tam" je zase neskutečnej song textově, takže nemůžu určit jednu písničku.

V poslední době si všechny skladby produkujete sami, respektive váš bubeník Lojza. Je to tak i na "Tiramisu". Neláká vás spolupráce i s jiným producentem?

Daniel: Je super, že si všechno můžeme dělat podle sebe, akorát to trvá trochu déle. Chceme něco udělat s Filipem Vlčkem, který nám nahrával úplně první songy. Těšíme se, až si na nás najde čas a zase spojíme síly.

Michal: Myslím, že až bude album za námi, bude první věc, co vyjde, právě s Filipem.

Je na desce nějaký hit, kterému vyloženě věříte a o kterém jste přesvědčeni, že by mohl udělat díru do světa?

Michal: Dan si to myslí o všem už sedm let. (smích)

Daniel: Už od "Kuličky Aničky" jsem přesvědčený, že všechno, co vydáme, bude neskutečnej banger. Pak vždycky týden před vydáním odpočítávám dny a hodiny do toho, než budeme slavní. Ale zrovna u "Tiramisu" je to složitý, protože tam jsou všechny songy potenciální megahity. (smích)

Michal: Natočili jsme skvělý klip právě k "Čumím tam", takže jestli něco půjde nahoru, tak to bude právě tohle. Ale uvidíme.

Můžete o klipu něco prozradit?

Daniel: Klip dělali profíci, máme tam profi herce, identický dvojčata, …

Michal: Byli jsme na zámku v Sobotíně, takže jsme byli dobově situovaní. Dan měl třeba paruku jako Mozart. Trošku bizárek. Máme i kostýmy udělané částečně z igelitu, na kterých dělaly dvě super šikovný holky. Jsme moc vděčnej za celý ten víkend.

Trocha Klidu
© Marek Klenotič
V podcastu Backstage jste lehce s nadsázkou říkali, že když chceš udělat hit, je dobré najít si dobrý feat. Máte někoho vysněného na featuring?

Matěj: Ektor. Ale on by nám všem dal facky, protože jsme úplně jiní lidi než on.

Daniel: Za mě i Michala určitě Kateřina Marie Tichá. Udělalo by nám to velkou radost, ale zatím nemáme žádný konkrétní plán, jak spolupráce docílit.

Michal: Samozřejmě, možností je milion. Náš oblíbený je Paulie Garand. To by bylo super. Jsme ale ještě malí páni, abychom na to vůbec mohli myslet.

Na vašem instagramu jsem se dočetl něco o Matějově plavbě v kulturní památce…

Matěj: No. Byli jsme na Michalově samostatném koncertě a trochu jsme se tam sundali. Druhý den jsme zjistili, že Dan zapomněl batoh v jedné hospodě, tak jsme se tam vrátili a dali zase pár piv. A vím, že bylo hodně teplo i na večer, a jak už máš mozek tak přeplej, tak tě nenapadne, že kašna na náměstí Republiky v Olomouci je pod dohledem dvaceti kamer. Mám z toho doma krásný trestní příkaz.

Daniel: Matěj seděl na kašně, nohy venku, usmál se na mě a hodil potápěčský záda přímo do kašny. To bylo strašně krásný. Já jsem věděl, že tam jsou kamery, tak jsem tam nelez'. A v trestním příkazu mu právě napsali, že byl v kašně dvanáct minut, což mi přijde rekordní. (smích)

Ve zmíněném podcastu jste mluvili o tom, že se stává, že lidi chápou vaše texty trochu jinak. U kterých songů to tak je?

Daniel: Mně přišlo zajímavý sledovat komentáře u "Buďme si blíž". Píseň je totiž na YouTube kanálu od Naty. Lidi chválili Naty a klip, ale text byl pro některý z nich lacinej. Myslel jsem si, že hodnota toho textu je právě v tom, že nejde o nic konkrétního, že je obecně hezký. Prostě o tom, jak si mají být lidi blízko. Pak jsem se nad ním zamyslel a je v něm opravdu spousta laciných slov poskládaných za sebe, takže tomu rozumím.

Michal: Pravda. Taky mě vůbec nenapadlo, že by na něj lidi mohli pohlížet jako na infantilní song.

Matěj: To je generace Z. Tu nechápe nikdo. (smích)


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY