Varování: Jazyk rapu obsahuje vulgarismy. Tento článek obsahuje jazyk rapu.

Poslední roky se českému rapu (a rapu obecně) obzvlášť daří. V loňském souhrnu jsme se zaměřili na bezmála padesát desek, které v tomto ranku vyšly. Některé z nich hudební scénou rezonovaly natolik, že se dočkaly různých cen a nominací (tímto gratulujeme Hugu Toxxxovi k Andělovi).

Rok 2020 v trendu pokračoval - skoro by se dalo říct, že v něm rap úplně explodoval. Svou zásluhu na tom určitě měla celosvětová pandemie koronaviru, která donutila plno umělců zavřít se do studia, nahrát desítky tracků, vydat desku (či dvě) a přiblížit scénu ke světové úrovni.

Článek se od loňského souhrnu bude lišit v tom, že si neklade ambice shrnout maximální množství loni vydaných desek, jelikož jich bylo nadmíru hodně. Namísto toho se zaměří na to nejlepší, co u nás vyšlo, vyzdvihne objevy tuzemské scény, zmíní relevantní rapové veterány a nabídne pár alternativních umělců, kteří by vám neměli uniknout.

Ke shrnutí opět vznikl doprovodný playlist na Deezeru a Spotify. Obsahuje sto nejvýznamnějších skladeb ze všech vybraných alb, a je tak ideální jako kulisa ke čtení textu.

---

Pět nejlepších rapových desek za rok 2020

"Smažim to, hranolky," hláškuje ve svém prvním singlu "Můj team, moje city" jihlavská skupina 58G v čele s fotbalistou Tomášem Kučerou, který musel v minulosti před etickou komisi kvůli ostrým rýmům proti vedení Fotbalové asociace České republiky. Pár dní nato vydala kapela album "58 tape vol.1" a změnila s ním rapovou hru. V době, kdy konečně prosákl do českého mainstreamu trap, se zčistajasna objevila partička mladých rapperů a naservírovala nám drill, syrovou odnož rapu pocházející z Chicaga, která se vyznačuje násilnými, skoro až nihilistickými texty, a ponurou atmosférou. "Jedno, jestli grime, UK, garage, drill nebo trap," rapuje v refrénu TK27 do temného beatu od Humly58 a následně ho vystřídá Doktor601 s bars o dripu. Deska se nepopiratelně inspiruje Západem, obzvláště pak současnou UK scénou, což dokazuje i nespočet referencí v textech ("A kolem nás není žádná bitch / jsou tu jenom královny, asi jako Jorja Smith / a já jsem AJ Tracey, mašina / tebe nevidím, kde jsi"). Přes to všechno však nejde o žádnou lacinou vykrádačku, ale naopak o přirozený vývoj hudby u nás. 58G je nepochybně největším objevem naší rapové scény a podle rýmů z prosincového singlu "BBC 1Xtra live" se máme jistě ještě na co těšit ("BBC 1Xtra live / zapni mi sluchátka, zapni mi mic / přijdu do studia, hned cítim vibe / děláme tape volume 2, alright").

---

Nejúspěšnější český rapper Yzomandias s monopolem Milion+ u nás i přes nevoli boomerů (a indoktrinovaných dětí) vládne, to je bez diskusí. Kromě úspěšného videoklipu "Melanž" z loňského léta se stal tváří únorového čísla pánského časopisu Esquire a Forbes ho zařadil do žebříčku "30 pod 30". Již předchozí album "Dobrá duše, srdce ze zlata" neslo značné kvality, a ačkoliv se do našeho výběru nejlepších desek nedostalo, vysloužilo si nominaci v Cenách Anděl a čestné uznání rapových fans. S poslední nahrávkou "Prozyum" Yzomandias nasadil laťku opět o něco výš a tentokrát se mezi pět nejlepších desek dostal. Stopáž necelých čtyřiceti minut, deset tracků a každý tady má své čestné místo, není tu žádná vata. "Designer Flow" nabízí skvělou atmosféru, "Heavy Tutti Guap" naopak agresivní beat a skvělé bars slovenské rapperky Luisy, ze singlu "Jeď tvrdě nebo jeď domů" jsou cítit koncertní ambice. Závěrečný track "Ve výšce" je velmi osobní a krásně celou desku uzavírá ("Chci vidět mámu šťastnou / chtěl bych, aby děda mohl zas chodit / chybí mi rodina - to je fakt zkurvenej pocit / a děkuju Bohu, že mí vlci jsou pořád kolem"). Obava, že by se Yzomandias začal po tolika letech opakovat, se ukázala jako lichá. Jeho tvorba naopak zraje, flow se mu neustále vyvíjí, stejně tak cit pro úderné a dobře vystavěné rýmy.

---

Pokud bychom měli zvolit nejvlivnějšího a nejzásadnějšího rappera pro rok 2020, byl by to bezesporu Ca$hanova Bulhar. Vydal rovnou dvě velmi silné nahrávky, ze kterých bylo těžké vybrat tu lepší, protože každá je trochu jiná. Volba nakonec padla na koncepční album "rap disco revoluce", pro které si Bulhar vybral devadesátkovou estetiku spojovanou s kontroverzním podnikatelem a králem českých mafiánů Ivanem Jonákem z legendárního Discolandu ("Já sedim v gauči, kde dával Goťťák čáry / leju na zem za ty, co už nejsou mezi námi"). Ca$hanova Bulhar nepřímo navazuje na úspěšné EP "TIMBERLAKETRAPPED" a místo současného trapu nám servíruje osobité R&B plné popkulturních narážek. Hned v úvodním songu "Jsme jenom fakani" se smiřuje se svou minulostí ("Byl jsem, co jsem byl, a teď jsem, co jsem / klidně mi vyčítej věci z 2010, babe") a zároveň si je vědom tvrdě vydřeného úspěchu ("Blow upy a pády a kecy za zády / a do nový dekády na čele hitparády"). Poté už najíždí na nonstop flex a bezbřehý hédonismus, který je opravdu radost poslouchat. Navíc si na celém počinu vystačil bez hostů.

---

Labello není typickým rapperem, nerapuje jako zkušení matadoři, staví se proti žánrovým klišé o slávě a bohatství, i přesto je na scéně relevantní a hlavně zábavný. Nebere se vážně, často se pohybuje na hraně nadsázky a sebeironie, přitom však není trapný a neuráží styl, jako to dělá Kapitán Demo (který zajímá tak maximálně mileniály, kteří rapem opovrhují). "Bříšku říkam drip, fituje mi líp / žádný ostrý hrany, je kulatý jak míč / chybí už jen milion a zarobim míč / ne že bych ho nechtěl, chci ho víc než dřív," vtipkuje s lehkostí do elektronického beatu, který mu produkoval Tomáš Havlen, dvorní producent electropopového dua Post-hudba. Ten mu produkoval čtyři další tracky a kromě klasických producentů jako Huclberry či Peyseyko na desku přispěli i dné a Oliver Torr. Právě netradiční produkce dělá z "POPu" velmi originální a jedinečnou záležitost. Labello coby "král popu" si je vědom své cílovky ("Spolužáci mají kids / ale ty poslouchaj mě víc než je"), když jde na párty, tak zásadně "Za fre", vzdává hold mrdání bednám v taneční pecce "Patrick Swayze", kritizuje české hudební ceny, které stále přehlížejí světové trendy ("Zpěvák roku, jsem král popu / netahej mě do recese ani do hiphopu"), ale dokáže najet i na vážnější strunu a popsat svůj komplikovaný vztah se svým otcem ("OG Papa Labello").

---

"Můj svět už neni tak bezbarvej, pojď se podívat," uvedl Viktor Sheen svou poslední desku v singlu "Poslední přání". Narození dcery pro něj bylo zlomovým okamžikem, kdy jeho "Černobílej svět" vystřídaly "Barvy". Release se stal velkou událostí na sociálních sítích. Sheenovi fanoušci z Twitteru a Instagramu s napětím čekali, až padne půlnoc, aby si mohli novinku přehrát na streamovacích službách a ihned se k ní vyjádřit. Sheenovi pak stačil necelý den k dosažení milionového počtu poslechů. Ačkoliv "Barvy" nepřekonávají genialitu předchozí kolekce "Černobílej svět", důstojně na ni navazují. Autor se stále drží svého obvyklého rukopisu. V textech si zachoval punc autenticity a zdárně se vyvaroval patosu, jen rýmy plné smutku, úzkostí a negativních emocí vystřídal za radost a naději ("A měl jsem černobílej svět / a teď vidim tolik barev, že mi přestalo bejt zle"). Kvalita alba ani přes vyšší počet skladeb nekolísá, naopak každá z nich tu má své místo. Kromě klasických fláků jsou zde písně s přesahem, které mají ambice zaujmout i nerapové posluchače ("Rozdělený světy", "Sunset Boulevard"). Viktor Sheen svou hudbou opět dokazuje, že rap je nový pop.

---

Divoká karta

Najít u nás relevantní rapperku je těžké. Sharlota vydala utahaný a kýčovitý "Sextape", Mishala Orth na desce "Baddie" pokračuje v generickém R&B českého střihu, to samé se dá říct o Jasmin a jejích singlech, no, a Roxana skončila u dvou velmi špatných rapových singlů. Naštěstí tady máme svěží a světově znějící Annet X. Na svém debutu "Až budu velká, chci být Aneta Charitonova" dokazuje, že český pop může znít současně a zábavně. Žánrové škatulky se pro ni hledají těžko (R&B? Soul? Pop?) a ve výsledku to je vlastně dobře. Tahle muzikantka si na albu dělá, co chce, a procházejí jí věci, které bychom jiným vyčítali. Mixuje češtinu, angličtinu a ruštinu takovým způsobem, že to nezní vůbec špatně. Za poslech obzvlášť stojí to, jak do českého zpěvu přidává anglickou výslovnost (singl "Spicylicious"). S deskou jí produkčně pomáhal Radimo, člen živé kapely Champion Sound, která koncertuje s Prago Union. Na jedné skladbě se podílel také NobodyListen - pro "Fukk Ups" připravil temně experimentální beat, který v kombinaci s Annetiným zpěvem skvěle šlape. Na prvotinu relativně mladé zpěvačky je to velmi slušná práce, která by rozhodně neměla zapadnout. Tuhle ženu čeká ještě velká budoucnost.

---

Objev roku

Rohony, mladá nadějná krev, rapper a student Fakulty umění a designu Ostravské univerzity, se na scéně zjevil zčistajasna. Nejprve vydal sérii videoklipů, poté vystoupil na Addictu a následně vypustil své druhé EP pod názvem "Viper". "Roztrhané věci na sobě, abych se před váma mohl schovat / já mám v piči, že mě vidíte v oblečení za vola," sype tvrdé rýmy v obskurním videoklipu "Skita", jehož hlavním motivem je flex v červené péřovce v kravíně. "Nechci vaši slávu, píčo / nejsem tu jen na rok," rapuje v agresivním singlu "Lindsey Vonn" a dává najevo, že jeho ípíčko "Strak" je jenom začátkem jeho dlouhé cesty. S jeho tvorbou mu pomáhal uznávaný producent NobodyListen, který se postaral o skvělé beaty ("Blackhawk" je atmosférická bomba). Rohony se taky blýsknul na desce "Leopard" znojemské party yeezuz2020, kde hostuje rovnou ve čtyřech skladbách. Našlápnuto má tedy více než slibně. Víc o něm a jeho estetice si můžete přečíst na mixtape spojka.

---

Zklamání roku

Mnozí pamětníci si možná vzpomenou na producentskou ikonu s pseudonymem DTonate. Před více než deseti lety zněly jeho beaty napříč scénou. Produkoval songy pro jihlavské pionýry PIO Squad, brněnského freestylera Tafroba či slušňáka Paulieho Garanda. Po dlouhých letech se mu konečně podařilo dotlačit debut "Futureproof", který však svého názvu nedostál a je poněkud nudný a nezajímavý. Nepochybně má své kvality, obzvlášť ty řemeslné - zvuk je krásně uhlazený a vypiplaný, DTonate si s ním dal velkou práci. Co se však týče celkového dojmu, jde o průměrnou sbírku hudby z konce první dekády, žádný song výrazně nevyčnívá a hosté jsou vesměs průměrní. Možná kdyby album vyšlo před deseti lety, mělo by nějaký dopad, ale takhle je to spíš jen nezáživný výlet do dob minulých. Rozhodně však nejde o dílo určené posluchačům současného rapu a asi ani zastáncům oldschoolu. Vlastně se nabízí otázka, pro koho vlastně "Futureproof" vzniklo...

---

Nejlepší videoklip

Nejúspěšnějšímu českému rapperovi Yzomandiasovi se podařilo dosáhnout nevídaného úspěchu. V srpnu vydal na YouTube vysokorozpočtový klip "Melanž", ve kterém nechybí ani vrtulník! Již po necelém týdnu měl přes milion zhlédnutí a za pouhých pět měsíců překročil hranici deseti miliónů. Jde tak o nejúspěšnější český rapové video všech dob. Rekordy trhal také na streamovacích službách. "Melanž je látka, nacházející se výhradně v hluboké poušti planety Arrakis," začíná snímek úryvkem ze slavné sci-fi knihy "Duna". Poté se rozjede šestiminutová jízda rozdělená do tří dějství. Koncepčně jde o skvělou práci s propracovanými vizuály, kamerou i choreografií. Texty jsou plné referencí na současný rap (6ix9ine, Kodak Black, Pop Smoke), ale nejsilnějším momentem je bezesporu odkaz na track otce českého rapu Oriona z roku 2005 ("Kam vítr, tam plášť, převlíkáte svou tvář / kam foukne, tam se běží, jak šlapky, co šňupou peří"). "Melanž" je zkrátka videoklip světového střihu, kterým si Yzomandias definitivně podmanil celou českou rapovou scénu.

---

Cringe českého rapu

V březnu se rozpadl ostravský hudební label Azurit Kingdom. Mezi tehdejšími členy Sergeiem Barracudou a Pastorem už delší dobu panovaly nepokoje, posledním hřebíčkem do rakve byl prodej drahých (módních) roušek s vizuály AK a nápisem "ANIPIČU", což byla Pastorova práce. Barracuda ho na svém instagramu označil za "hyenu" nebo "Kandino Patkan" (což znamená lstivá krysa). Potud zatím v pořádku. Následně vydal velmi zdařilý diss na Pastora. Ve skladbě "Jezebel" mu vyčetl, jak na něm Pastor parazitoval a všechny jen využíval ("Ty nejsi šéf - jenom využíváš lidi / krysa z kanceláře, ne streetboy a pouliční pes"). Stále naprosto OK. Nakonec se vyjádřil Pastor, místo rapové odpovědi však zvolil formát plačtivého videa, v němž se ohání účetnictvím labelu, fakturami a zápisem valné hromady. Obrat sedm milionů a zisk deset tisíc? OK, hezký, ale nikoho kromě finančního úřadu to vlastně nezajímá.

---

Jan Strach se jako kameraman, režisér a editor v minulém roce pustil do projektu "Most Wanted", ve kterém se snaží "spojit rapovou scénu jedním záběrem". Spolupracuje s řadou interpretů a labelů a má na svém účtu už desítky videoklipů. Jeho díla jsou kvalitní, zábavná a plná zajímavých nápadů. K počinu "Most Wanted", který je rozhodně úctyhodný, vznikl merch obsahující klasicky trička, nějaké samolepky, pro aktuální pandemickou situaci také roušky, ale hlavně první českou rapovou deskovou hru. "Jako rapper se budeš muset probojovat celou scénou, která ti rozhodně nedá nic zadarmo," láká promo popisek k produktu, který způsobuje nepříjemný úšklebek na tváři čtenáře. Je to snad ještě větší cringe než obličej Vladimira 518 na plechovce Red Bullu. Co přijde dál? Sběratelské figurky Huga Toxxxe a Dollara Prynce?

---

Katarzia v prosinci přidala na svůj instagramový příběh výzvu, aby Ca$hanova Bulhar přestal urážet ženy, a vzápětí ho dickshameovala s hláškou "Máš malý KOKOT". Na dalším příběhu komentovala sexismus v rapu: "Milí rapeři, ne všechna děvčata jsou kurvy, chuděrky, piče a kundy. Přestaňte psát tyto pičoviny do textů," a označila v něm kromě Bulhara ještě Labella, Yzomandiase, Vladimira 518, Oriona, Rytmuse a Fobiu Kida (toho pro jistotu dvakrát). Co na tom, že má za sebou spolupráci s Vladimirem v songu "Deadline", že před rokem hostovala ve skladbě i klipu "Role X" od PSH nebo že se předtím v jednom rozhovoru vyjadřovala o tom, že by měla zájem o spolupráci s Fobiou Kidem. Jestli sexismus a machismus do rapu patří, či jestli je to v dnešní době problém, je téma na jiný článek (dobrý komentář se dá najít v článku na Alarmu), celá aféra však působí velmi nešťastně a Katarzia našla zastání jen u lidí, kteří rap neposlouchají. "Katarzia je Sevdaliza z Lidlu," psala ještě před kauzou slovenská rapperka Luisa na svůj twitter a v reakci na kauzu o sexismu ji nařkla z toho, že vykrade každou zahraniční artpopovou zpěvačku. Žádné reakce od Katarzie jsme se bohužel nedočkali a pár hodin po shitstormu na sociálních sítích všechna svá vyjádření z instagramu smazala.

---

Mladá krev

Čaba Laciga je mladý a velmi talentovaný zpěvák/rapper ze Zlína. Není vyloženě nováčkem - "Květiny v každém pokoji" jsou jeho třetí řadovkou -, přesto je stále šíleně nedoceněným umělcem na české scéně. Do rapové škatulky přímo nezapadá, ale to ani Tyler The Creator s poslední deskou "IGOR" či Frank Ocean. Přesto je jeho tvorba natolik pestrá a originální, že si tady místo rozhodně zaslouží. Motivem aktuálního počinu je především bezstarostnost mladého života, párty, holky, další párty a také hledání vlastní identity. "Posíláš mi fotky se svým klukem, ať se cítím sám," zpívá o své zranitelnosti ve skladbě "Olympia", v jiném songu o nevěře pak zdůrazňuje, že je mu všechno jedno ("Nejsem na to zvědavej / nedělejte pocity / ... / ty sama dobře víš, že nebudu cítit nic / ty sama dobře víš, že v duši neucítím nic"). Čaba Laciga si obecně dává záležet na neotřelých a promyšlených textech a rýmech, které jsou úderné a plné cynismu ("Přál bych ti napsat love song / ve velkým vydavatelství / psali by ho 4 lidi / a každý by měl tvý jméno na rtech"). Navíc si celou kolekci produkoval sám. "Květiny v každém pokoji" by zkrátka měly znít v každém pokoji.

---

"Paťo Love ICY L vzdává hold legendě českého showbusinessu nejenom svými kouty, ale hlavně dalším releasem." Promo popisek k ípíčku "Petr Rychlý" geniálně popisuje, co od něj můžeme čekat. Stále platí, že "ICY L je nemocnej", ale ještě k tomu přináší mnohem lepší zvuk a vtipnější rýmy. Proč "Petr Rychlý"? Protože "vždycky jsem chtěl mít pořad v televizi / a pouštět tam, jak ze sebe Češi dělaj kokoty / a číst debilní vtipy, pak shrábnout těžký prachy a hurá do hospody / hej, Petr Rychlý je můj vzor". Podobně ujetý a nekorektní humor se objevuje v každém tracku. Myslíte si, že je Slávek Boura nevinný? ICY L a Labello si to myslí taky! Minialbum obsahuje feministickou hymnu "Uka kurvu" a nám nezbývá než se ptát, co by na ni řekl genderman Kamil Fila?!

---

Ústecká scéna ukrývá plno pozoruhodných rapperů s mnohaletými zkušenostmi. Minulý rok se výrazněji prosadil Forest Blunt, jeden ze členů Central Gangu. Po ípíčku "Jirka Kára Tribute", jež skládá poctu nejslavnějšímu českému bezdomovci, přišel s nabitou deskou "DEAD INSIDE", na které svým nasraným hlasem střílí drsné rýmy do špinavých beatů. Kromě agresivní flow dokáže odhalit i city, což předvádí ve skvělém bangeru "Zbraň" s návykovým refrénem ("Láska, to je zbraň / neprůstřelnou vestu mám / zlomenej tak, že to vzdám / nevím, kudy dal jít mám") a s ještě lepším videoklipem. "DEAD INSIDE" šlape od začátku do konce a stojí za poslech.

---

Pain z uskupení DOTS se před pár lety zjevil jako mladá krev české grime scény. Ovšem až v minulém roce vydal debutovou nahrávku, co má "Ksicht". Hýří na ní velmi pozitivním vibem. Rapuje o tom, že se pořád cítí, jako by mu bylo "Patnáct" ("Furt se cejtim, jako by mi bylo patnáct / furt se chováme na patnáct"), nemá však problém zabrousit do vážnějších a osobnějších témat. Jde proti rapovému trendu smutku a nejistot a v osobních textech se snaží čelit životním výzvám ("Mrdam limit, nemam strach, nemam prachy, nemam čas / jenom stres, musim makat a nebrečet"), díky čemuž působí výsledek velmi dospělým dojmem. Painův civilní rap o životě patří k příjemným překvapením roku.

---

Domo, mladý rapper spadající pod label Die Mannschaft, natočil během studijního pobytu v japonském městě Kóbe album s cloudrapovým feelingem. "Anti God" jako opak předchozí studiovky "Absolutní God" z roku 2019 zní na poměry české scény velmi originálně a svěže. Domo střílí sarkastické rýmy ("Tohle je můj noční Brexit, náhle zmizet nic neříct"), referuje na ikonický seriál generace Y "Skins" ("Jsem jak basic twitter teen / jenom v srdci jsem Cassie / z první řady 'Skins'"), ale hlavně společně s Labellem nahrál perfektní hymnu "Gramla" pro všechny nešikovné lidi ("Věci mi padají z rukou a končí na zemi / rozmrdaný totál v píči, já jsem nevinný"). S komentářem "nejvíc underrated track 2020 oficiálně" pod videoklipem hitu "Made in Japan", v němž Domo rapuje japonsky, nezbývá než souhlasit a těšit se na jeho další desku, která by měla vyjít letos na jaře.

---

Kdo by čekal, že se Calin, brněnský hudebník s moldavskými kořeny a člen labelu Rychlí kluci, za těch pár let tak moc vyšvihne a vydá silný debut plný skvělých songů. Na žánrově pestré nahrávce "Svědomí" pendluje mezi alternativním R&B, rapem a popem a nebojí se zaujmout polohu typického českého písničkářství ("Vlna za vlnou"). Ve skladbách je velmi emotivní a lyricky otevřený posluchačům. Točí se na klasických tématech jako láska, sex a zlomené srdce a i přes občasná klišé je jeho zpěv uvěřitelný a nezní vůbec pateticky. Vedle známého megahitu "Růže" album obsahuje také svižný party track "Serotonin" s Egem, houpavou skladbu "Bounce" s Yzomandiasem, která se dočkala videoklipu s koněm na sídlišti, a řadu dalších skvělých songů.

---

Když Blako koncem roku 2019 vydal videoklip "Pre fit", nadchl fanoušky moderním zvukem a netradiční mumble flow, která v českém prostředí tak zoufale chybí. Jeho loňská deska "Roaming" je experimentem, který však stojí na tom, jestli posluchač přistoupí na jeho hru. Je libo mumble rap, uhlazený autotune, minimalistické trapové podklady a dokonalá atmosféra? V tom případě je "Roaming" skvělou volbou. Jen těch dvacet repetitivních tracků a hodinová stopáž v době, kdy se vydávají desky, které mají kolem čtyřiceti minut, jsou prostě moc - neuškodilo by osekání tak na polovinu.

---

V minulém souhrnu si Stein27 vysloužil titul Objev roku. Jeho debut byl tudíž velmi očekávaný. Bohužel to tak úplně nedopadlo. Ne že by byla "Teorie pádu" špatná - v rámci českého emorapu jde o nadstandard, který si našel svou cílovku. Stein27 na ní ovšem sklouzává k patosu, kýči a prázdným frázím. Když chce říct něco vážnějšího, působí to spíš prvoplánově a křečovitě ("Ve škole říkáte dětem, že se jim nemůžou splnit jejich sny / pak tresty, zas tresty, hodnocení podle pěti čísel / postkomunistický stát neupravil svoje školství za dekády"). Nejlépe mu sedí svižnější a agresivnější poloha ("Stmívání", "Paradox", "Naděje", "Polkneš patu"). Úplně mimo je naopak bizarnost "Bratislava", která sedí spíš do repertoáru Kryštofu. Přesto však tohle dílo funguje dobře jako celek a na debut je to více než slušné.

---

KOJO aka Černej střelec je dalším svěžím rapperem z Brna. V létě šokoval bizarním love songem "Lízátko" s otravně návykovým refrénem ("Já tě mám rád jako lízátko / jako lollipop, jsi moje kopyto / trochu lopata, nevadí mi to / trochu chlupatá, oholím ti to"). Jeho ípíčko "Rádio Rychlí kluci" se nese na vlně devadesátkového eurodancu, raveu a klubového basslineu ("Přeplá party a přeplej base / tančívali jsme na eurodance / teď tančíváme na UK base / cože? Wo, break them friends"). Koncept rádio show s moderátorem je originální a zábavný. Má to drive, a ačkoliv je to jen taková malá jednohubka, stojí za poslech.

---

Vercetti CG, ústecký rapper a člen Central Gangu, by si klidně mohl přezdívat Lil Peep ze Sudet. Jeho loňské ípíčko "Broke Club" se vyžívá v drogové estetice pohybující se na hraně kýče. Texty jsou plné instantních depresí ("Udělal tolik chyb, který zpátky už nevrátim / všechno, co píšu, mě fakt bolí, tebe tim bavim") a sebevražedných sklonech, které se neustále točí kolem předávkování různých analgetik ("Babe, asi jsem zas overdose / vidim všude světla, městem nech mě plout"). Vercettiho zpěv plný autotuneu a kodeinové beaty vytvářejí psychedelickou atmosféru, která dokáže posluchače vtáhnout. I když se těch pár songů velmi rychle oposlouchá, jedná se o interpreta, o kterém určitě ještě uslyšíme.

---

Stará garda

Ca$hanova Bulhar on fire! Po úspěšném albu "rap disco revoluce" vydal striktně rapovou palbu "Thug Love Sofia", která neskutečně maká, a proto si zaslouží místo i v tomto seznamu. Pražský rapper si uvědomuje své aktuální postavení na scéně ("Drip za 200k a články v Respektu"), reflektuje svůj loňský úspěch ("Pět let underrated, pak za den overhyped"), a to, že se to někomu nelíbí, ho opravdu nechává chladným ("Prej mi fame stoup do hlavy, nevim, je to možný"). "Thug Love Sofia" nabízí tvrdost, stručnost a hvězdné hosty (Yzomandias, Smack, Nik Tendo, Luca Brassi10x a další). Přesně takhle by měl znít mainstreamový rap v roce 2020. Zlatým hřebem je reminiscenční skladba "Thug Love Sofia" z roku 2014, která celou desku skvěle uzavírá.

---

Hasan nám opět servíruje introspekci s nádechem cloudrapu. Na albu "Prototyp" zase pracuje s atmosférou, která posluchače naprosto pohltí. Díky svému alternativnímu přístupu k hudbě vyčnívá z Milion+ a z pozice originálního žánrového outsiderství nutí posluchače přemýšlet o životě a klást si otázky ("Co se stalo? Kde to jsem? Kolik je hodin? Je to realita, nebo sen? Je to poprvé, anebo je to naposled? Je to zbytečný, anebo něco můžu změnit?"). Nakonec i v době pandemické krize dokáže přijít s nadějí ("Nemáme čas nenávidět / už žádný špatný stavy / už žádný špatný vztahy") a vděkem ("Vděčnej za novej den / vděčnej za nový ráno / za tu námahu to stálo"). K transu napomáhají vesmírné beaty, kterým kraluje pecka "Space Blues" s Yzomandiasem na featu, ke které vznikl vynikající videoklip.

---

Koncem roku Hugo Toxxx releasnul "Bauch Money II", pokračování jedničky z roku 2012. Přitom má album blíž spíš k perfektní desce "1000" z roku 2019, za kterou dostal Anděla. Stojí ovšem za to poslechnout si, jak velký pokrok udělal Toxxx po osmi letech. Jsou tady songy, které nahrál v počátcích pandemie, "Karantena Flex" a "Stash", dále nechybí singl "Milf & Money", jenž se dočkal videoklipu plného obrovských třepajících se zadků. Minimalismus a repetitivnost jsou klíčové charakteristiky "Bauch Money II", stejně tak obsahová stránka. "Poslední věc, co mě zajímá na rapu - lyrics / už chci jenom do těch beatů mluvit prachy, uh / sekat hovna, točit klipy, venku ve městě, u auta / jako opice zkurvený, nechat houpat zlato," rapuje Toxxx do beatu s hutným kopákem a naprosto přesně vystihuje atmosféru celé desky. Nejde však o totální absenci sdělení, například v "Last Minute" nepřímo navazuje na sérii politických tracků "Volte mě" a strefuje se do Babiše a politiků obecně ("Štve mě, že v televizi jsou místo nás ty zmrdi / André, už bys měl konečně jít kouřit dicky / ... / aka jít do píči z politiky by mohla klidně půlka z nich (z vás)").

---

Angažovaný rap u nás měl místo v dobách minulých, ale v současnosti se mu muzikanti spíš vyhýbají a jedou klasická žánrová témata. Není to určitě nic špatného, právě naopak. Jelikož se jedná o těžkou disciplínu, nemůže ji dělat každý. Brněnský rapper Michajlov je však jedním z těch, jehož slova jsou upřímná a dají se brát vážně. Nejde vlastně ani tak o uvědomělou angažovanost jako spíš o glosování stavu společnosti, sondu do životů nižší střední třídy ("Vim, co je fabrika / vim, co je kriminál / dokážu cenit volnost / možná jsem hlas těch lidí, co zažili to / pro mě není drobnost"). Michajlov na desce "Limit" rapuje o tom, co žije ("Žijeme podobně jako ta většina, která cení tu tvorbu / ... / u mě nehledejte fikci, reflektuju ten život"). Nechybí mu pokora a notná dávka sebereflexe ("Já nejsem špatnej člověk / možná špatnej vzor"), zároveň je jeho rap autentický, díky čemuž si může dovolit rýmy, které by se u jiných považovaly za ukázkové klišé ("Stále to dělám pro lidi / ne pro fame / jdu si pro uznání / nechte si trofej"). Vrcholem kolekce je skladba "Nikdy nezapomeň" - skvělá pocta brněnské legendě Naše věc (jejíž "Hořký menu" patří k nejlepším rapovým deskám, co u nás kdy vyšly). "Limit" od Michajlova je nejenom pro posluchače, kteří zanevřeli nad současným rapem a chybí jim real rap z ulice (zpravidla všichni čtenáři BBaraku), ale i pro všechny ostatní, protože jde o velmi dobrý hudební počin.

---

Začátkem minulého roku překvapili yeezuz2020 ípíčkem "RIOT". "Jestli je moje generace špatná / tak co bude, až přijde na trůn mladá?" ptal se yeezuzboy v generační výpovědi a ódě na stimulanty a utlumováky. Následně přišel vyklidněný singl "Leopard" s Toxxxem na featu a předčil veškerá očekávaní. Koncem roku došlo i na desku pojmenovanou stejně jako singl, tedy "Leopard", na níž se veškerá tvorba ještě víc vykrystalizovala. Yeezuzboy opět srší neotřelými a zábavnými rýmy ("Ke starý vrbě jsem chodíval / zpíval si, sníval, prosíval / když začnu party, nekončívám / láska je všude, jak na První máj"), MDMX boy zase přichystal tvrdé galaktické beaty. Na čtyřech tracích se objevuje nováček Rohony skýtající potenciál a Smack dodal v songu "2020" pěkně údernou sloku.

---

Pro mnohé rapová legenda Efko, Strejda Filí, či Konef z PIO Squad, případně pro pamětníky kapela Jižní pionýři, se na stará kolena pochlapil a pod svým civilním jménem Filip Konvalinka vydal sólovku "Buldok". Jedním z impulsů pro něj byly beaty od producenta Maryse, který se nakonec postaral o veškerou produkci. Album cílí na rapové posluchače 30+ a, jak uvedl v jednom rozhovoru přímo Efko, i na ty, kteří chtějí od tohoto stylu víc než jen slogany bez hlubších významů. Hudebně nejde o nic moderního, album se dokonce záměrně vymezuje vůči aktuálním trendům, což zpočátku působí poměrně křečovitě (obzvlášť, když v roce 2004 najel s PIO Squad na trend špinavých synťáků a texty ve stylu "Sex, prachy, auta a rap"), ale ve výsledku je to vlastně příjemná exkurze do časů, kdy "bylo líp" (viz vzpomínkový song "Nemyslím si"). Efko se navíc jako jeden z mála tuzemských rapperů snaží vyjadřovat k politice a výsledkem není heslovitý cringe, ale naopak vcelku relevantní reflexe společnosti ("Vidim to jak Tomáš Klus / něco je třeba změnit / jenom ne další Letná / čtvrt míče stejně na nic / ... / Češi neumí revoluci / ale maj dobrý fóry / koukni se na Francouze / ulice v jednom ohni").

---

Po zbytečné nahrávce "M.R.D.", která postrádala jakékoliv ambice, vydal ostřílený rapový veterán James Cole regulérní album "G.O.A.T" neboli "Greatest of All Time". Dočkali jsme se na něm avizované rapové, textové i hudební tvrdosti (za kterou stojí Risto Sokolovski). Dokonce ani poměrně kontroverzní spolupráce s TikTok rapperem PTK nezní jako průser, ale jako zábavný hit s návykovým refrénem. Na téhle studiovce potěší hned dvě věci: instantní zlost v podobě sarkastického songu "Václav Havel" ("Propaguju násilí na zvířatech / ... / propaguju násilí na ženách / ... / propaguju násilí na dětech") a návrat k dřívějšímu alteregu Kapitán Láska v písni "Nezachrání tě nic". "G.O.A.T" nakonec nijak nevyčnívá z Jamesovy tvorby, je to zkrátka pořád ten stejný James Cole, který před deseti lety házel ostré rýmy na "Halucinacích ze třetího patra". Stále v tom pokračuje a stále mu to prochází.

---

Ektor poměrně zapadl. Jeho předchozí deska "Marko" bojovala s mírnou obsahovou vyprázdněností a sklony k recyklaci, takže obava byla na místě. "Originál" nám naštěstí ukázal tohoto rappera v novém světle. První singl "Hranice" s beatem od DJe Wiche dostal vynikající vizuál. Režisér Jan Strach přetočil legendární scénu z americké gangsterky "Scarface". V jeho verzi se Ektor pasoval do role Tonyho Montany. Stačily dvě minuty přísných rýmů ("Mám chuť vyrazit někomu zub / vyhrotit to jako zmrd / přední, zadní, pěkně drc na tu bradu") a bylo vymalováno. Vůbec nevadí, že Ektor "počítá jenom do pěti". Konečně se totiž dokáže naladit i na trochu dospělejší témata, jak dokazuje v "Deal shora" nebo "Teď a tady" ("Zasloužený momenty, to bezesporu / říkali, že život neni fér, nevěř tomu / někdy daruje umělecký dílo bez vady / hledáme to, přitom se to děje teď tady").

---

Nik Tendo na to šel chytře. V dubnu vydal krátké ípíčko "RESTART", v září pokračoval ve stejném duchu s "LUNAZAR" a následně obojí spojil do jedné kompilace se dvěma remixy. Výsledkem je vydařená nahrávka se silnými tracky a kvalitními hosty (Yzomandias, Jickson, Viktor Sheen a další). Nik Tendo zde hodně pracuje se svým hlasem, ještě víc než na předchozí nahrávce "FATAMORGANA", která byla posluchači přijímána pro jeho vokální polohu spíš rozporuplně. "RESTART & LUNAZAR" je v tomhle případě naopak úplně hlasově vymazlená a zábavná kolekce. Vrcholem je pak vysamplovaný citát Havla ve skladbě "Už bylo na čase", kde se Nik vyjadřuje k pokryteckým reakcím lidí na hudbu Milion+: "To je extrakt čecháčkovského pokrytectví, to mě na tom sere."

---

Robin Zoot na své poslední nahrávce "Pouzar" opět dokazuje, že je silný v singlech, ale alba mu tak úplně nesedí. Sudetská hymna "Česká Floriida" se díky návykovému refrénu a promyšlené koncepci chytila téměř okamžitě ("Sudety, Česká Florida, nejhezčí místo na zemi"). Za zmínku stojí také propracovaný videoklip. Robin Zoot si na desce hodně hraje se svým hlasem, má cit pro chytlavé a zpěvné refrény, u kterých rád používá citoslovce, a díky tomu je jeho flow na české scéně jedinečná. Celek bohužel shazuje řada infantilních momentů, kterým kraluje uslintaný "Bonbon" s lacinými rýmy o sexu a něco jako diss na Bena Cristovao v "BBC" ("Jsem bílej Benny Cristo, akorát s tim rozdílem, že nedělam disco," wtf?!?). Zootovi nejlépe funguje klasický flex ("Bronco" nebo "Žádná dieta" se skvělými hostovačkami Toxxxe a Bulhara) a osobnější témata ("Pouzar"). Drogový hit "Emma Smetana" z roku 2018 zarezonoval i mimo rapovou bublinu a Zootovi se podařilo splašit na feat samotnou Emmu Smetanu. Nakonec z toho však vzešel poměrně rozporuplný singl "Lady & Trap". Škoda.

---

Nejlepší slovenské rapové desky

Fvck_Kvlt coby undergroundový rapper vydal v roce 2020 nejlepší česko-slovenskou rapovou desku, bez debat. Mainstreamového úspěchu se pravděpodobně nedočká, ale s naléhavým sdělením popisuje svou optikou realitu současnosti. Rapuje o nelehkém životě mileniálů a o jejich úzkostech a depresích ("Chytá ma úzkosť / panika / život je zase bdelá kóma"). Barvitě popisuje své emoce a pocity, přičemž je nadmíru konkrétní, až to začíná být děsivé ("Daj sem tie drogy / už nevládzem / nemôžem, počuješ, odíď / chcem byť sám"). Nezůstává u přímočaré kritiky kapitalismu ("Jebať na money, tie sa pominú, ideály nezomrú"), ale v jedné z nejlepších skladeb roku 2020 "Boom" s hostujícím Boy Wonderem rekapituluje dopady kapitalismu na celou generaci ("Stojíme v čakárni, čakáme na lieky, tomu ver / prekarizovaní / máš na výber / dať na rady, čo ti do hlavy tlačí boomer / alebo predať svoju zbierku platní na eBay a skúšať ďalej"). Jestliže je jednou z hlavních funkcí rapu šířit poselství o stavu společnosti, Fvck_Kvlt to na albu "Zabijem sa!" dělá velmi dobře, ba perfektně.

---

Rapperka Luisa stále neomrzela a pořád stoupá výš a výš. Na úspěšné EP "Relaps" z roku 2019 navázala ještě lepším a ambicióznějším minialbem "Virgo", které nahrála doma v karanténě. Temnou atmosféru trapových beatů dokreslují nejen silně osobní texty odkazující na Luisino zdraví ("Vnútro môjho tela zhnité ako Pentagon / žaludok na vode pláva nonstop ako propeller"), ale i obecné povzdechy nad životem, ze kterých mrazí ("nikdy nezabudni, že nie je nič také ako láska / prisahám, že Dunaj je už plný mojich sĺz"). Luisa se ve své hudbě inspiruje německým rapem a se svou unikátní polohou hlasu a hypnotizující flow nemá jako žena na česko-slovenské rapové scéně (zatím) žádnou konkurenci.

---

Loni vyšlo plno výrazných slovenských rapových desek, namátkou ty od interpretů jako Dokkeytino, Luca Brassi10x, Frayer Flexking, AstralKid22, Ego, Separ, Moja Reč, za zmínku však stojí i hudebníci stojící trochu mimo žánr. Jedním z objevů slovenské scény je bezesporu zpěvák Saul ze skupiny KHANS. Vydal R&B/soulovou desku "Niekde v oblakoch" a vysloužil si přízvisko slovenský The Weeknd. Tvorbou největší současné popové hvězdy se Saul nepochybně inspiroval, někdy je ta inspirace dost na hraně (singl "Moment" vs. "Heartless"), ale rozhodně se mu nedají upřít odvaha a dobrý zpěv. Ze zdařilého díla je potřeba vyzdvihnout ještě strhující devítiminutový opus "Temné miesta", jejž v závěru okořenil Gleb.