Na albu "Harmony" jsou Borrtex a jeho pianino v dokonalé rovnováze

04.01.2021 00:00 - Dan Hájek | foto: facebook umělce

"Harmony" je ve tvorbě muzikanta, který si říká Borrtex, výrazný posun. Komplikované orchestrace a inspirace filmovými soundtracky, které dosud jeho kompozice charakterizovaly, zůstaly tentokráte zcela netknuté v rohu - na svém druhém albu primárně pracuje s minimalismem a liniemi pro klavír. Výsledek je skvělý.
8/10

Borrtex - Harmony

Skladby: Intro, Crossing, Monde, Fluid, Calme, Spiral, Encanto, Living, Aqua, Propos, Forte, Vera
Vydáno: 20.12.2020
Celkový čas: 34:39
Vydavatel: Borrtex (Self-released)
Ačkoliv to v jeden moment vypadalo, že Daniel Bordovský na hudbu jako takovou zcela zanevře, nečekaná příležitost k setkání s několika autory filmových soundtracků, mezi nimiž byli i James Newton Howard, Danny Elfman nebo Hans Zimmer, jej přivedla zpět. Své nadšení pro filmovou a seriálovou muziku rozšířil o návrat k tomu, co se naučil ve hře na klavír. Jeho projekt Borrtex celkem záhy začal přinášet ovoce, jež dozrálo na debutu "thōughts". Na něm promlouval světem orchestrací (včetně těch, které vznikly pomocí automaticky generovaných algoritmů) a linií pro klavír. Po jeho vydání nadále psal hudbu pro filmy, seriály a reklamy. Ke konci loňského roku vydané "Harmony" je však úkrokem do nového teritoria, hledáním neotřelých forem.

Za touto změnou stojí jeden instrument - na míru postavené pianino. Vzniklo rekonstrukcí nástroje vyrobeného v devadesátých letech minulého století. Borrtex na něj začal intenzivně hrát, poznával jeho možnosti a vychutnával si experimenty s jeho organickým zvukem. "Harmony" tak nabízí zcela jiné klavírní struktury, než jaké známe z jeho prvotiny. Mnohem více nyní připomíná to, co tvoří třeba Nils Frahm, Pieter De Graaf, Luke Howard, Lambert nebo Hauschka. Nechybí však ani práce s důmyslnými detaily, jakou předvádějí kupříkladu Lubomyr Melnyk, Michael Price nebo Danielův generační souputník Gabríel Ólafs (jeho prvotina "Absent Minded" má obdobné kontury). A v neposlední řadě je zde slyšitelná minimalistická strohost a údernost, s kterou zcela po svém pracuje třeba Philip Glass.

"Harmony" reflektuje autorovy vzpomínky na okamžik, kdy v průběhu dospívání zjistil, že rutinní dril umělecké školy není zrovna to, co ho ukotvuje ke hře na jakýkoliv nástroj, a dal si pauzu. A možná je teď právě toto mezidobí, než se k hudbě navrátil, tím hnacím motorem. Dnes chce poznávat nové možnosti muzikantského vyjadřování a tvůrčích postupů. Vlastní instrument, u kterého může trávit nekonečné hodiny objevováním jeho zvukových možností a dotvářením jednotlivých kompozic, je vítaným společníkem.

Úvodní "Intro" představuje jen jakési triviální rozehrání děje. Následná trojice "Crossing", "Monde" a skrytě rozverná "Fluid" může evokovat klavírní variace zmíněného Nilse Frahma na jeho desce "Solo". I Bordovský do své tvorby ve velkém vkládá principy repetice odlehčených motivů a razantnějších úderů kláves - vytváří tak hybnější a hravější melodické linky, které se na sebe postupně nabalují. "Calme" posléze funguje jako poklidnější intermezzo do další fáze nahrávky.

V ní jde havířovský rodák hlouběji k dozvukům jednotlivých linií, ubírá na dynamice a více si pohrává se strukturami klavírních ornamentů. V těchto chvílích se dostává ke slovu skrytá víra v cosi nadpozemského ("Spiral"). Od skladby "Living" se pak rozehrávají lyričtější až baladické variace. Emoce rezonují a tříští se o minimalistická pobřeží, která ohraničují nově objevené výrazivo - typickou ukázkou je magická "Aqua". Závěr sestavený z "Propos", "Forte" a jakési ukolébavky "Vera" tyto mantinely nebortí, jen k nim přidává oduševnělost a komornost, kterými dokáže v posluchači navodit pocit, jako by byl přímým účastníkem malého koncertu ve stísněném domovním koncertním sále.

Toto album je jako malý přístroj, v němž pianino a jeho hybatel Borrtex fungují v dokonalé rovnováze. Výsledek je průletem mezi náladami - experimentálnější roviny střídají až lyrické motivy niterných balad. "Harmony" je komorní krajinomalbou mikropříběhů, které sám autor maluje klavírními strukturami. Je jeho novou cestou, po níž stálo za to se vydat.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY