Tara Fuki vypustily křehké "Motyle"

15.12.2020 17:30 - Ondřej Hricko | foto: Zuzka Bonisch

"Violoncell v hudbě není nikdy dost," řekla o novém albu dvojice Tara Fuki v našem nedávném rozhovoru. A má pravdu. Andrea Konstankiewicz a Dorota Bárová jsou navíc vynikající instrumentalistky, bylo proto více než pravděpodobné, že jejich novinka "Motyle" bude opět zážitkem. A taky že je.
8/10

Tara Fuki - Motyle

Skladby: Kdyby ,Motyle, Rano, Z wiatrem, Kim jestem, Ile razy, Rozmovy, Inna, Dlouhý pád, Samoty
Vydáno: 13.11.2020
Celkový čas: 42:13
Vydavatel: Indies Scope Records
Intimní, křehké, divoké a rockově zlobivé. I takové umějí být alternativní umělkyně známé pod jménem Tara Fuki. Jejich tvorba je respektovaná, posluchačsky možná náročnější, přesto podmanivá.

Největším překvapením na novince "Motyle" jsou české texty - na albu jich je neobvykle hned několik. Koexistence vedle polštiny je ovšem natolik přirozená a logická, že je výsledné mísení obou slovanských jazyků naopak osvěžující, nikoliv rušivé.

Nahrávka je půvabným záznamem křehkého splynutí dvou provázaných nástrojů a omamných vokálů obou protagonistek. Od úvodní "Kdyby" přes zemitou "Z wietrem" až po závěrečnou melancholii v "Samote" se posluchač nese na lehkých tónech a zvukomalebných konstrukcích skvělých architektek. Jejich práce se skladbou je zkrátka obdivuhodná.

Další překvapivou novotou je angažování bubeníka Miloše Dvořáčka. Ten se své role ujal s patřičnou citlivostí a obávaná demolice křehkých skeletů z violoncell se nestala. Naopak dokázal obvyklou rytmiku dua umně nahradit, a posílit tak celek.

Název desky "Motyle", jak bystrý čtenář tuší, znamená v češtině motýli. Pojmenování je to naprosto příhodné. Hudba Tara Fuki je podobně krásná. Křehká, barevná, přirozená a jen tak si plyne vzduchem, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY