Spojení Poetiky a John Wolfhooker vyústilo v psychedelickou "Elegii"

Překvapivé spojení vzniklo díky spolupráci Poetiky s John Wolfhooker. Ano, čtete správně - tyto dvě talentované skupiny se těší velkému zájmu publika, každá je ale na opačném pólu scény. Píseň "Elegie" je křižovatkou jejich cest, které se protkly v projektu "Identity". Ten je součástí připravovaného druhého alba první jmenované formace. Půjde o tři skladby ovlivněné třemi různými žánry, v každé z nich se pak představí jeden hudební host. Fanoušci už znají píseň "Karavana" s Mirai, trilogii nakonec uzavře "Cíl" s Katarínou Knechtovou.

"Myslím, že celý projekt 'Identity' nás posouvá lidsky, ale i hudebně jako kapelu o další kroky dál. Ukazuje nám jiné a zároveň nové způsoby, jakými lze přistupovat k hudbě. Jsme otevření novým nápadům a novým vlivům. Bez předsudků. Za to jsem strašně rád. Je to skvělá zkušenost," říká zpěvák Poetiky Ondřej Brejška, který se netají tím, že je fanda spřáteleného bandu.

Píseň vznikla společnými silami. Pro hostující Holoubky se tento featuring stal první takovou kooperací. A to není jediné poprvé - máte totiž jedinečnou příležitost slyšet frontmana Martina Čupku zpívat v rodné slovenštině. "Psát texty v angličtině je podle mne daleko snazší než v češtině nebo slovenštině. Jsem rád, že mne Ondra ke spolupráci oslovil, z výsledku mám radost. Navíc jsou to skvělí kluci a jsem upřímně zvědavý, co na takový žánrový experiment řeknou posluchači Poetiky," svěřuje se.

Výsledek vůbec není marný. Obě skupiny vyšly ze své komfortní zóny a jsou si navzájem obohacením - jedni dodali špinavost, druzí melodickou naléhavost. Líbí se mi, že nepřešlapují v jednom žánru, ale hledají nové cesty, možnosti a způsoby sebeprezentace.

Jejich spolupráce nevyznívá jako kalkul, ale naopak jako povedený experiment. "Elegie" v překladu znamená hudební nekrolog, žalozpěv, skladba truchlivého obsahu. V tomto případě se však elegie týká vnitřního rozpoložení interpretů, nikoliv efektu společného díla. Atmosféru prožitku dobře doplňuje vizuál, za kterým stojí tradičně dvorní režisér Poetiky Ondřej Kudyn a který je plný roztěkaných a psychedelických záběrů.

8/10