Makrorecenze "Power Up" AC/DC

Makrorecenze "Power Up" AC/DC

Vydáno: 28.11.2020 08:30 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: AC/DC

Když AC/DC ohlásili, že přece jen vydají ještě jednu řadovou desku, oko nejednoho rockera určitě nezůstalo suché. Všechny máničky si "Power Up" určitě užívají, ale jak pravděpodobně poslední album legendárních australských rockerů dopadlo pod drobnohledem pěti redaktorů musicserveru v makrorecenzi?

AC/DC - Power Up
© facebook interpreta
Kdo by neznal hitovky jako "Highway To Hell" či "Thunderstruck"? Kupa desek a hitů by komukoli jinému v jejich věku asi už stačila, ale australští matadoři AC/DC se rozhodli neužívat si zaslouženého důchodu, ale nahrát přece jen ještě jednu novou desku. Využili přitom i nápadů zesnulého Malcolma Younga, do svých řad zpět povolali bubeníka Phila Rudda i zpěváka Briana Johnsona a vytvořili společně album "Power Up", které si v naší hlavní recenzi Jiřího V. Matýska odneslo hodnocení 8/10. Z pětice kolegů sice tak vysoko sáhl pouze jeden, ale zbylá čtveřice ubrala z osmičky pouze jeden bod, takže se výsledné hodnocení zastavilo na vysokých 72 % . A co si tedy o dvanácti nových rockových vypalovačkách, které "Power Up" obsahuje, myslíme?


Tomáš Rozkovec - Návrat, ve který už téměř nikdo nevěřil (8/10)
Vztah ke kapele: AC/DC pro mě byli mateřským mlékem mých pubertálních let. Po roce 1990 mě však přestali bavit. Přesto jsem nevynechal jediný jejich koncert u nás, až na ten s Axlem.

Kdepak, žádný Návrat v černém se nekoná, ale návrat ve velkém stylu, ten zcela určitě. Stejně jako tenkrát pocta pro Bona Scotta v podobě alba "Back In Black" i teď pro Malcolma Younga dopadla skvěle.

Nová deska AC/DC, od které jsem příliš nečekal, mě mile překvapila. Čekal jsem něco, co bude zavánět vymetáním šuplíků a recyklací již recyklovaného. Ale místo toho se mi dostalo příjemného osvěžení a musím uznat, že se po dlouhé době u nahrávky těchto Australanů královsky bavím. Ne, že by na ní kapela přinesla něco nového a vrhla se s vervou na změnu stylu, to ne, ale minimálně střed desky je lehce inovativní. Musím uznat, že se mi víceméně trefili do vkusu toho, co mám rád a čím mě kdysi zaujali. Silné riffy, zpěvné refrény a hlavně cítím z kapely odhodlání, energii a radost z tvorby, což se o posledních nahrávkách, alespoň z mého pohledu, nedalo moc říci. Měl jsem pocit, že jim scházely potencionální hity nebo alespoň zapamatovatelné melodie, které dříve tuto kapelu zdobily. Kdesi se najednou vytratil ten um napsat chytlavou pecku. Na novince jsou to ovšem opět staří dobří AC polití živou vodou, kde každá z dvanácti písní je odkazem, nikoli pouhým vykrádáním jejich slavné minulosti.


Pavel Parikrupa - Poslední mohutný výboj? (7/10)
Vztah ke kapele: Respekt. Nejsem žádný velký fanoušek, spíše znám jen největší hity a raději se vracím k raným nahrávkám.

Zhruba před sedmnácti lety jsme na musicserveru vydali sérií recenzí na nově vydávaná alba z diskografie AC/DC. Až na malé výjimky jsme desky vyrovnaně hodnotili sedmičkou, jen zřídka hodnocení poskočilo o bodík nahoru či dolů podle toho, jak se které album zapsalo do rockové historie. Je to totiž pořád ta stejná písnička a platí to i pro novinku "Power Up". A není to dobře ani špatně.

Stejně jako se nedá donekonečna o AC/DC psát to samé jinými slovy, ani kapela samotná nevymýšlí nic nového. Proč by to dělala? Fanoušci by to nechtěli a ostatním je to jedno. Schéma funguje a muzikanti jej časem vytříbili k dokonalosti. Vezměme zavděk každé drobné změně, vybočení a osvěžení, zde třeba v nápadité skladbě "Demon Fire" nebo houpavé "No Man's Land". Ale hlavně je "Power Up" důkazem toho, že muzika je Youngovi a spol. celým životem. Po všech peripetiích, jež kapelu potkaly v posledních letech, je to možná poslední album AC/DC a pozoruhodnou oslavou fungování Brianova chrapláku a Angusovy schopnosti vypálit chytlavý riff. Takže k poctě zbraň a máte to opět za sedm.


Ondřej Hricko - Neočekávaný návrat očekávaného rukopisu (7/10)
Vztah ke kapele: Chladný obdiv i hluboká úcta.

Ona překvapivá náhlost comebacku postavila AC/DC do výhodné pozice. Ještě před pár lety, vzhledem k různorodým problémům jednotlivých členů australských veteránů, asi nikdo nečekal, že nějaký nový materiál z formace vůbec kdy vypadne. I proto jsou fanoušci vlastně vděční za cokoliv. Navíc je jejich fanouškovská základna nebývale tolerantní, naopak spíš vítá absenci jakékoliv progrese a ostatní posluchači nad opakujícími se kompozicemi stejně zlomili hůl.

Novinka "Power Up" tak nemá šanci příliš zklamat. Každá píseň z ní v sobě nese odkaz některé starší. Jako nejzajímavější se jeví "Kick You When You’re Down" se zábavně nápaditou kytarovou linkou a bluesově ospalá "No Man’s Land". Naopak singlovka "Shot In The Dark" se zdá až příliš recyklovanou sázkou na jistotu. Samotný studiový návrat mile překvapil, jeho obsah ovšem nikoliv.


Petra Hubáčková - Pro ty, co chtějí poctivé řemeslo (7/10)
Vztah ke kapele: Respekt.

Jedno z nejvíce očekávaných alb letošního roku vypustili ze své dílny AC/DC. Jejich "Power Up" zastihlo publikum po dlouhé šestileté pauze a touha poslechnout si rockový nářez, který nezklame, je prostě zásadní. Ve dvanácti skladbách opravdu nenajdete žádné slabé místo, je to jízda od začátku do konce. Nicméně, pořád stejná jízda, od začátku do konce. Vzhledem k úctyhodnému věku všech členů kapely je to ale i úctyhodný výkon, který ze sebe nevymáčkne drtivá většina mladých formací.

Jak už někdy na začátku října předznamenal pilotní singl "Shot in the Dark", fanoušci se dočkají toho svého, co mají na Angusovi Youngovi a jeho kumpánech nejradši. Nic víc, ale hlavně ani nic míň prosím v žádném případě nečekejte. A především proto si deska "Power Up" v renomovaných médiích a u většiny mých kolegů, včetně mě, vysloužila docela úctyhodně nadprůměrné ohodnocení.


Petr Šrajer - Pořád to funguje (7/10)
Vztah ke kapele: Dříve kapela číslo jedna, dnes jedna z těch, které sice uznávám, zároveň ale jejich hudbu nevyhledávám.

Od AC/DC se nedá očekávat moc překvapení. To největší tedy tkví ve skutečnosti, že ještě existují a že jim to pořád šlape. I přes kmetský věk jeho protagonistů zní "Power Up" svěže a má mladistvý drive (minimálně ve srovnání s ostatními veterány). Silná je zejména první polovina nahrávky. Kromě singlů "Realize" nebo "Shot In The Dark" je to především díky "Kick You When You're Down", která z celé kolekce jednoznačně vyčnívá. Druhá polovina trpí šablonovitostí a splývá mi v jednu píseň. No jo, ale vyčítejte šablonovitost kapele, která právě na ní postavila už bezmála padesát let trvající úspěšnou kariéru. Aktuální nahrávka v ní nepředstavuje žádný velký milník a repertoárový kánon AC/DC spíše neobohatí, je ale důkazem, že ta zdánlivě jednoduchá formulka i po těch dekádách funguje.

  • Chtělo by to i názot někoho, kdo hudbu AC/DC vy... (Radek, 28.11.2020 08:58) Reagovat

    Chtělo by to i názot někoho, kdo hudbu AC/DC vyhledává a kapelu sleduje.

    • Re: Chtělo by to i názot někoho, kdo hudbu AC/DC vy... (p.ondrash, 28.11.2020 12:48) Reagovat

      Přesně....

  • Přestaňte se opakovat ! (Daniel Glac, 28.11.2020 22:39) Reagovat

    Pořád stejná písnička....oni snad seděli vedle sebe a ty rádoby recenze od sebe navzájem opisovali ! Je to už opravdu směšné ! Absolutní nepochopení rocknrolu....Vážení, AC/DC tady nejsou od toho, aby napravovali svět ale aby dělali svoje pojetí rocknrolu bez ohledu na to, jestli se to někomu zajídá či ne. Když je to všechno tak jednoduché, proč to neděláte sami? Mohli jste být v balíku a nepsat hovadiny ! Takže vzkaz pro vás recenzenty : kupte si kytary a ukažte nám všem tupcům, jak je to prosté složit rockový song !


    • Re: Přestaňte se opakovat ! (_, 29.11.2020 04:24) Reagovat

      Stejně tak by se dalo oponovat vám, Dane, že chcete-li někomu kibicovat do toho, jak by měl psát, měl byste se to nejprve sám naučit. Tohle neuznávání recenzentů je fakt ohranější, než jakákoliv skladba AC/DC.

  • Asi nejlepší album AC/DC od 90. let (spolu s Bla... (Count Hroozah, 02.12.2020 15:26) Reagovat

    Asi nejlepší album AC/DC od 90. let (spolu s Black Ice)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy
Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde
Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Trny & Žiletky - Je nutné zabít beránka 8/10
Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze
Alibaba - Furt stejný 8/10
Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze
Green Monster - Mutant Farm 8/10
Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze
Dream of the Sun - What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice 7/10
Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: AC/DC se v Letňanech řítili do pekla (27.06.2025 09:38)
- Fotogalerie: AC/DC přivezli do Prahy hromy, blesky a energický rock (27.06.2025 08:00)
- AC/DC speciál právě vychází. Připravte se na koncert v Letňanech! (21.06.2025 14:51)
- AC/DC slaví 50 let kariéry! Spark uvádí AC/DC speciál (29.04.2025 18:49)
- AC/DC přijedou koncem června do Letňan (03.02.2025 10:03)
- Video: Slash, Brian Johnson z AC/DC a Steven Tyler z Aerosmith si střihli klasiku "Killing Floor". Láká na bluesovou desku (09.03.2024 08:34)
- 50 let AC/DC připomene limitovaná sada zlatých vinylů (25.02.2024 16:31)
- AC/DC ohlásili evropské turné, Praha ve výčtu (zatím) není, Bratislava ano (12.02.2024 11:15)
- Brian Johnson z AC/DC: "Jsme celí žhaví na to vrátit se na pódia" (03.06.2023 08:58)
- Od AC/DC přes Metalliku po Ozzyho. Kalifornský PowerTrip je rockový festival snů (01.04.2023 14:41)

ALBUM TÝDNE 52/2025

Alibaba
Furt stejný

Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by být upřímný, na nic si nehrát. To rozhodně platí pro album "Furt stejný" olomouckých Alibaba.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 11.01.
Pocta Davidu Stypkovi (CZ) (O2 universum, Praha)
Út 20.01.
Gregory Porter (O2 universum, Praha)
Pá 23.01.
Andrea Bocelli (IT) (O2 arena, Praha)
Ne 25.01.
Lorna Shore (US) / Whitechapel (US) / Shadow Of Intent (US) / Humanity’s Last Breath (SWE) (O2 universum, Praha)
Ne 25.01.
Raye (UK) (O2 arena, Praha)
Út 27.01.
ZAZ (FR) (O2 universum, Praha)
So 31.01.
Benjamin Amaru (CH) (Café V lese, Praha)
Čt 05.02.
Béla Fleck / Edmara Castañedy / Antonio Sánchez (US/CO/MEX) (Archa+, Praha)
So 07.02.
Alfa Mist (UK) (MeetFactory, Praha)
Po 09.02.
Marcus & Martinus (SWE) (Sono Centrum, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Prince The Prodigy Justin Bieber Beyoncé Madonna Ewa Farna Lady Gaga Kryštof Coldplay
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe