Desátá řadovka za dvacet let vaší existence. Je to dost, anebo málo?

Já myslím, že to je perfektní. Rozhodně to svědčí o tom, že ta kapela nelení, stále se někam posouvá a baví ji to. Já jsem členkou sice jen pár let, ale s kluky se intenzivně kamarádím už od roku 2003. Jejich práci jsem sledovala celou dobu a vždy jsem si jich za tu jejich osobitost a nápaditost velice vážila.

K propagaci nahrávky jste udělali spot, v němž Matěj jede na motorce. Chcete tím říct, že to album bude jízda?

Na Matěje leze krize středního věku... (smích)

"Jdeme cestou, která není snadná. Roman udělal ty nejlepší písně života," nechal se slyšet Matěj. Podle čeho tak soudíte? A neříkají to všichni automaticky o každé své nové desce?

Nevím, co kdo čeká, že řekneme. Že ta deska je nuda? Že je to pěkná srágora? To asi ne! Vždyť na tom člověk nechá kus práce a života, Roman nejvíc. Navíc už jsme fakt dospělá, zkušená parta, máme děti, svoje starosti, někomu se může rozpadnout partnerský život a tak dál. To vše se promítá do tvorby. Naše životy a emoce tam jsou hluboko vtisknuty a na té desce to je znát. Je FAKT SKVĚLÁ!

Je to taky druhá studiovka s tebou. Pracovalo se ti teď snáz než před dvěma lety?

Se mnou se pracuje vždycky skvěle. (smích)

S texty si vždy tak trochu lámete hlavu a necháváte je nakonec. Vedle vašeho dvorního textaře Vráti Šlapáka začal na předchozí řadovce psát slova i Pavel Mrázek. Jak to bylo nyní?

Celou desku textoval hlavně Pavel. I přesto, že je basák kapely, je spolu s Romanem jejím hlavním mozkem a textování ho začalo strašně bavit. A navíc mu to jde. Vráťa zůstává jako hlavní poradenská kancelář, do které se vždy dovoláte o pomoc, když si nevíte rady s anglickým tvarem, významem, gramatikou a tak. Díky za to, Vráťo. Díky, Pavle, za tvůj mozek a texty.

V jedné skladbě se objevuje výjimečný host. Prozraď prosím víc.

Tím výjimečným hostem je Dan McCafferty, zpěvák a zakládající člen kapely Nazareth! Jeho hlas a nasazení byly vždy dechberoucí... Jsme strašně rádi, že i ve svých čtyřiasedmdesáti letech si pro nás našel čas a v písni "Chaos is the Key" svým hlasem naprosto zazářil. Díky, pane Dane!

Už během našeho povídání před dvěma lety jsme mimo jiné řešili vypjatou situaci ve společnosti. Teď je to ještě horší, což jste ostatně evidentně promítli do názvu čerstvého počinu. Myslíš si, že přicházíme o svobodu?

Je to vskutku pozoruhodná doba. Se svobodou to je pěkně nahnuté. Nemůžu se zbavit dojmu, že to s ní pro naše děti nevypadá vůbec dobře. A bude hůř, pokud se některé věci a lidé ve společnosti či v politice nezmění. Skupování země oligarchy mě naprosto děsí a nejvíc mě děsí, že lidé volí lumpy, kteří myslí vždy a všude na svůj profit. Je to hnus!

Když se podíváme na písničky na nahrávce, první dvě jsou odrazem aktuální situace, do které jsme byli hozeni... "Chaos is the Key" - člověk měl zajetý kapelní koncertní koloběh, přijde korona a hodí mu do toho vidle. Stále si stojíte za tím, že chaos je jistota? Není lepší vědět, na čem jste? Potřebujete k životu řád, nebo chaos?

Jak je vidno v době covidové, plány jsou někdy k ničemu, stejně tak jako moc a peníze. Přileze malá brebera, se vším zamíchá a tiše se směje: "Mám vás!" Tak to na tom chaosu asi něco bude, co myslíte?

Po songu "Freedom on Sale" je pojmenované celé album. To je váš postoj k aktuální situaci? Vyjadřuje, že jsme si před pandemií neuvědomovali, že všeho máme dostatek, a brali to jako samozřejmost?

Člověk je bytost neustále nespokojená.

"Talking Animals" - jaké pudy ve společnosti podle vás převládají?

No, musím říct, že já jsem za posledních deset let hodně zapracovala na pudu sebezáchovy. Pak tu máme ten pud pohlavní. V kapele se dělíme asi na dvě skupiny. Jednu naprosto válcují hormony a potřebuje se neustále uspokojovat a ta druhá má pohlavní pud pouze k rozmnožovaní. Probíhají u nás věčné debaty na téma, že čím méně sexu člověk má, tím méně na to myslí. (smích)

"Fuck Neutrality" - hrajeme si na schovku? Sami před sebou? Proč jste do této písně vtipně vložili horkýžovské "Choď do pi*i"? Přece jen mateřštinu moc nepoužíváte… a když už, tak už... (smích)

Nesnášíme, když se člověk neumí vyžvejknout, na které straně barikády stojí, a chce být se všemi za dobře, prostě ten neutrál.

"Fly High" - aktuálně prožíváme takový sociální distanc. Mě jako extroverta to štvalo a štve, hlavně zkraje první vlny, kdy jsem se nemohla psychicky srovnat s tím, že roušky skrývají pro mě důležitou mimiku obličeje, která vyjadřuje emoce. Jak jste se s tím sžili vy?

My jsme kapela, pro kterou je klíčové spolu dřepět a povídat si, dát si pivo, pustit si muziku, jezdit na koncerty. Ten pocit, když jsme spolu, je vlastně nepopsatelný. A tomu se říká FLY HIGH. Moc nám to chybí.

"Do it! (If You Don't Have Any Children)" - kdybyste byli bezdětní, koho byste nejradši odstřelili?

Já zbraně nesnáším. Takže mě se neptej. Ale souhlasím s Matějem a Pavlem v tom, že kdyby se občas někteří prevíti odsunuli, nezemřelo by historicky tolik nevinných lidí!

Klip k tomuto songu režíroval Matěj, poprvé sám bez cizí pomoci. Můžeme se těšit, že se toho ujme nastálo? Vrhne se na filmařskou dráhu?

Matěj se kromě zpěvu, který mu jde nejvíc, rád pohybuje okolo filmu. U filmu se vlastně před více než dvaceti lety seznámil s Pavlem Mrázkem. Spolurežírovali už několik klipů Mankáčů. Oba je to baví a já jim fandím.

Váš humor se odráží ve slovním obratech, ale také na obalech vašich alb. Kdo stojí za tím k tomu letošnímu?

Jádrem je Holý, Mrázek, Ruppert.

Koukám, vaše svatá trojice. Na tomto vizuálu můžeme vidět i pozůstatky sochy Svobody. Aktuálně probíhají v Americe volby (rozhovor jsme pořizovali před jejich výsledky - pozn. red.). Co si o nich myslíte? Co říkáte na vítěze?

Možná jsi jediná, kterou zajímá náš názor. A já ti odpovím, že si naprosto netroufám soudit. O USA by víc věděl náš kamarád a taky důležitý host na desce, hammondista Ondra Pivec. Mně osobně byl ten oranžový pán s přehazkou vždy nesympatický, protože na mě jako na ženu působí odpudivě.

A co říkáš na nepokoje v Polsku proti potratům?

Sama jsem stála před volbou, zda si dítě nechat, nebo nechat vzít. Upřímně jsem velice ráda, že jsem měla na výběr. Ženě to dodá trochu času se v sobě zorientovat a zcela zodpovědně si říct, zda je schopná se o tu malou bytost postarat, vychovat ji a dovést ji do dospělosti.

Dále jsem se dočetla o vašem plánu, že v jeden den vydá každý člen skupiny sólovku, na níž si bude dělat, co se mu zachce. Zní to jako praštěný nápad, na druhou stranu, kdo jiný by něco takového měl udělat než vy, báječná banda muzikantů, že?

Nápad je to skvělý... Jediný, kdo dostál slova, byl ale Ondra Brousek. Vydal desku "Mainstreams" a je moc krásná. Pak byl nejblíže samozřejmě Roman. Já skončila na třetím místě, pač mě teď skládání svých písniček strašně baví a svým šnečím tempem si na další sólovce ve svém studiu kutám.