Bruce Springsteen vydal loni skvělé sólové album "Western Stars" a ještě téhož roku na podzim (ale už se sněhem) se jal ve svém studiu v New Jersey nahrávat další desku, tentokrát se svou dvorní kapelou E Street Band. Kolekce nových písní, která vyšla koncem letošního října, se jmenuje "Letter To You".
Minulý rok vydaná deska "Western Stars" byla poctou velkým skladatelům typu Burta Bacharacha a nesla se na nostalgických tónech smyčců vstříc západům slunce na širokých amerických cestách. Ovšem už v listopadu téhož roku se
Bruce Springsteen sešel ve svém studiu v New Jersey se svými spoluhráči z doprovodné kapely
E Street Band, aby společně nahráli nové album. A to je dost jiné.
Springsteen, chlap přes sedmdesát let stár, napsal na aktuální desku "Letter To You" velmi osobní písně, jejichž ústřední postavou je především on sám. Zpívá hlavně o svém životě, až na pár výjimek jsou to jeho vzpomínky, pocity a touhy. Od příběhů lidí
narozených v Americe se tentokrát vydal do svého nitra, aby bilancoval, vzpomínal a vyrovnával se s pomíjivostí života. Možná jsou věci, kterých lituje, ale především ve svých textech vyjadřuje svou vděčnost.
Film 'Letter To You'
Společně s albem uvedla Apple TV+ stejnojmenný snímek zachycující vznik nahrávky. Je to nejen dokument ze studia Stone Hill, ale také svébytné umělecké dílo, v němž Springsteen uvádí své písně, hovoří o jejich vzniku a smyslu. Vzpomíná na svou první kapelu The Castiles, ostatně i úmrtí jeho tehdejších spoluhráčů vedlo ke vzniku alba. Bezvadný je onen pohled fly on the wall, kdy divák vidí, jak nahrávka vzniká, jak se mění a upravuje, až vykrystalizuje do konečné podoby. A hlavně je zde patrná pohoda, soustředění a vděk. Boss několikrát dojatě vzpomíná na své zesnulé spoluhráče a děkuje za možnost hrát s tak skvělou kapelou. Výtečná černobílá kamera, výborné záběry ze studia, parádní hudba. A moment, kdy dojatému manažerovi Johnu Landauovi dojdou slova, je nádherný.
"Letter To You" byla ve výsledku nahrána ve studiu za pouhých pět dnů. E Street Band na ní zní soustředěně, mocný sound se z reproduktorů valí ohromně a kompaktně. Kapela nahrávala společně a živě, s minimem dohrávek. Je to slyšet, Band tvoří pověstnou zvukovou stěnu a je to monstrum (slyš třeba "Burnin' Train", jež opravdu jede jak nezastavitelný vlak), na které se Springsteen může spolehnou už pět dekád. Však je za to náležitě vděčný, třeba když v písni "House Of A Thousand Guitars" zpívá
"potkej mě, drahá, přijď v sobotu večer / všechny dobré duše z blízka i daleka / potkáme se v domě tisíců kytar". Ano a pak setřeseme všechny starosti a ten dům rozsvítíme.
Album ze začátku trochu klame - začíná jemnou folkovou "One Minute You're Here", samozřejmě s onou otřepanou frází
"v jednu chvíli jsi tady a v další už jsi pryč". Ale hned v další báječné, titulní písni už se na posluchače vyvalí to hlučné mnohozvíře E Street Band s typickou kytarovou lavinou a kulometnou palbou bubeníka Maxe Weinberga. Zvuk dobarvuje piano, místy až gospelové a do toho vpálí mladý Jake Clemons saxofonový pozdrav do nebe svému strýci Clarencovi.
"Potřebuji tě po svém boku, tvou lásku a jsem naživu," zpívá Boss ve skvělém hitu "Ghosts". Tohle je píseň, která celou desku reprezentuje asi nejlépe.
Specialitou jsou tři skladby, které se zrodily ještě před vydáním vůbec prvního Springsteenova alba. "If I Was the Priest", "Janey Needs a Shooter" a "Song for Orphans" totiž vznikly už kolem roku 1972 a zde jsou nově nahrané. Zejména třetí jmenovaná ilustruje Springsteenovo okouzlení Bobem Dylanem a na "Letter Tou You" tvoří most mezi Springsteenem mladíkem a Springsteenem starým mužem. Mužem, který si uvědomuje pomíjivost života a smrtelnost a je vděčný za všechno dobré, co ho v jeho bohatém životě potkalo.
8/10 
