Když si vybavím největší hit Marka 'Oha (aka Marko Albrecht) "Tears Don't Lie" z oné "šmoulovské éry", kdy vokály zněly jako originální hlasy oněch postaviček z dnes již kreslené klasiky a v Německu letěl pop rave šmrncnutý trochou trancu, to byla formulka, která přinesla obrovský úspěch, Německo mělo nového hrdinu tanečních parketů a mnoho skupin tento styl začalo kopírovat. Nedávno Mark 'Oh vydal bestofku "Never Stopped" (2001) a na nový počin se chvilku čekalo, teď je venku a němečtí tance chtivci jásají. Oba singly "Let This Party Never End" a "When The Children Cry" v hitparádách zafungovaly.

Mark 'Oh na svém novém albu nepřináší nic nového, jen vsadil na své osvědčené vychytávky a natočil desku, která potěší všechny příznivce onoho rave-trance-popu, který, nechce se mi to ani věřit, že stále frčí na západ od nás a v našich vodách má taktéž dost příznivců. Z této stránky se novému materiálu nedá vytknout skoro nic, slušně šlape a melodie to jsou líbivé, které zafungují na každém tanečním plácku. Pokud se na to však podívám z druhé stránky věci, tedy na porovnání originality a nové invence v hudbě, zde nacházím pramálo novinek. Takže bezejmenné album Marka 'Oha těžko hodnotit vyloženě záporně nebo kladně, je to přesně napůl. Nepotěší ani již několikátá verze hitu "Never Stop That Feeling". Pokud se koukneme na překopávky, "When The Children Cry" (v originále Mike Tramp) slušně šlape a druhá směska rytmů "One More Try" (původem od Timmy T.) je jen špatným odvarem původní slaďákové verze, takže opět napůl.

Mark 'Oh nedělá věci napůl, to tímto nechci říci, natočil album, které od něj všichni očekávají. Tímto počinem je tedy nezklamal, jen by mě zajímalo, jak mu toto modelování písní dlouho vydrží a jak dlouho to bude fungovat a lidi bavit. Nezbývá než popřát ono motto jedné písně: "Let This Party Never End". Na západ od nás seženete hned dvě odlišná vydání, která u nás asi nebudou k mání, takže vám bude muset vystačit těch necelých čtyřicet sedm minut tanečně našlápnuté hudby. Pokud však patříte k vyznavačům odlišných beatů a zvuků, tak se této desce na hony vyhněte, je to nakažlivě líbivé a přeslazené pro masy diskofilů.