Příchod Avy Max na hudební scénu by se dal srovnat s nástupem Lady Gaga dekádu zpět. Obě si jsou vzhledově dost podobné a do paměti lidstva se ihned zapsaly megahitem, který nedokázal slézt z nejvyšších stupňů hitparádových příček po několik týdnů. Skladba "Sweet but Psycho" je opravdu takovým druhým "Just Dance". I když je tu s námi už dva roky, pořád se jedná o slušný popový hit, který z hlavy jen tak nedostanete.

Ava se však od Gagy liší tím, že se dosud prezentovala vesměs stále stejným přímočarým popem. V jednotlivých singlech sice najdete chytlavé refrény, ale po čase se vám každý ohraje do takové míry, že pocit radosti vystřídá pocit nechuti.

Typickým příkladem je momentálně kralující kus "Kings & Queens". Písnička produkovaná samotným RedOnem byla z počátku celkem příjemným počinem. Když vám ale z rádií během dne zahraje už pošedesáté, dostanete se do stavu, kdy byste si raději rozdrápali všechny sluchovody, než abyste si do nich znovu dobrovolně pustili ten otravný vysamplovaný úvod.

Ještě o úroveň hůř dopadla takzvaná "Part 2", do které si její autorka přizvala i zpěváka Lauva a rapperku Saweetie. Tato spolupráce naštěstí již nyní zůstala zapomenuta v análech hudebních streamovacích služeb.

Dobrou zprávou je, že zbytek nahrávky není naplněn podobně otravnými fláky. I když se nabízí otázka, zda se do této kategorie postupně nedostanou všechny položky. Zároveň desce škodí, že z ní Ava během dvou let představila rovnou sedm singlů, což je rovná polovina tracklistu. Žádná velká překvapení se tak už do konečného výběru nedostala.

Dříve představená "Who's Laughing Now" ještě dokáže zaujmout chytlavým refrénem, "So Am I" byla otravná už po vydání a "Torn" se zařadila mezi písničky z jedné české rádiové krabičky. Naopak z nově představených kousků je skvělá electropopově laděná "Tattoo", která pomrkává po největších hitech Katy Perry. "Belladonna" sice nemá příliš originální první část, v té druhé se ovšem rozjede do pekelně našlapaného instrumentálního závěru. Za zmínku stojí i následující "Rumors", která rovněž přináší podobně laděné electro pasáže.

Srdce popaře by mělo při poslechu "Heaven & Hell" zaplesat. Má všechny správné ingredience, které dohromady vytvoří zábavnou třičtvrtěhodinku. Čas ovšem ukáže, kolik takových třičtvrtěhodinek si budeme moci dopřát bez úhony. Jsou skladby, které se stanou hity a i po letech je rádi slyšíte. Jsou ovšem také hity, které sice vystřelily na vrchol hitparád, ale za jejich aktuální existenci byste se dneska spíš zastyděli (za všechny "Gangnam Style" nebo "Chihuahua").

A právě k té druhé kategorii bohužel směřuje i Ava Max. V jejím případě bychom se ale rádi mýlili. Současný pop trpí neschopností muzikantů napsat opravdu pořádně chytlavý refrén, který by v posluchačích zarezonoval. Tahle slečna to sice prozatím vzala za ten špatný konec, ale její cesta je teprve na začátku.