V minulých rozhovorech jste často mluvili o tom, že pro přípravu třetí desky jste potřebovali začít od začátku, nezatížení svou předešlou tvorbou. Když si nyní poslechnete hotové album "3", můžete říci, že se vám to povedlo?

Petr: Jsem přesvědčený, že ano. Většina písniček na albu by pravděpodobně ani nevznikla, kdybychom se více neotevřeli a nezměnili styl práce. Velkou zásluhu na tom má i producent a skladatel Oliver Som, který nám pomohl jít novou cestou a přestat si klást otázku "Zní tohle jako Slza?", kdykoliv vznikala nová píseň. Díky tomu je album mnohem rozmanitější.

Lukáš: Předchozí styl práce nás dlouhou dobu naplňoval a formoval, postupem času začal být ale svazující. Není jednoduché si toto uvědomit a připustit. Pokud jsme se ale jako kapela měli posunout, museli jsme minulá schémata nabořit, a opustit tak všechny naše komfortní zóny. V počátku to samozřejmě znamenalo obavy, ale díky lidem, které kolem sebe máme, to rychle opadlo a nový tvůrčí proces nás úplně pohltil a nadchl.

Petře, poprvé ses zapojil do procesu tvorby textů. Jak těžké byly začátky? Trvalo chvíli, než ses rozepsal, nebo to šlo naopak jako po másle?

Petr: Já jsem vlastně začal psát texty do šuplíku už asi před šesti lety. Ale až koncem léta 2018, kdy přišel první impuls od Lukáše, že bych taky mohl začít skládat, jsem se na textování začal podílet aktivně. Tehdy jsem si vzpomněl na Igora Timka z kapely No Name, který mi kdysi v zákulisí jednoho festivalu poradil, že je důležité prostě psát a psát. Řekl, že prvních sto textů nebude stát za nic, ale ten stý první může být hit. A tak jsem psal a psal. Nad některými verši jsem si lámal hlavu dlouho, na druhou stranu pak třeba texty k písním "Žár", "Odsud tam" nebo "Noc" byly hotové během pár minut.

Lukáš: V souvislosti s tím vypsáním se si teď vybavuji historku, kterou nám v Londýně vyprávěl producent Nick Atkinson. Je od Eda Sheerana, který přirovnává psaní písniček k ucpanému vodovodnímu potrubí. Po puštění vody musí nejprve odtéct ten odpad a až potom začne protékat čistá voda.

Pozoruješ, Petře, že jednotlivé písně jsou ti skutečně o něco blíže, když jsou obdařeny tvými vlastními slovy?

Petr: Určitě ano. U předchozích dvou alb vznikaly texty tak, že jsem vždy Xindlovi X poslal větu nebo krátký odstavec, o čem by song měl být, a on ho na základě toho napsal. Vždy si tedy námět musel interpretovat podle sebe. Teď je to tak, že text vždy napíšu celý já, pak nad ním sedneme společně s Xindlem a podle potřeby ho upravujeme a doplňujeme, diskutujeme nad ním. To znamená, že všechny svoje pocity a myšlenky musím vměstnat do dvou slok a refrénu. Mám pocit, že díky tomu je výsledek mnohem konkrétnější, osobnější a víc zachycuje moje aktuální rozpoložení.

Nahrávali jste ve studiích v Londýně a Berlíně, se zahraničními producenty. Vnesl tento krok do procesu tvorby významné oživení?

Petr: Bylo to něco úplně nového. Od první chvíle mě nadchlo jejich nadšení pro muziku, nadhled a rychlost, s jakou pracovali. Ten jejich odlišný přístup je, myslím, hodně slyšet i na zpěvu. Díky tomu, že nerozuměli ani slovo česky, se soustředili hlavně na barvu hlasu a emoce, které z něj šly. Já jsem si akorát hlídal správnou výslovnost a koncovky. Zároveň s hlasem pracovali jinak i postprodukčně a mám pocit, že z mého zpěvu díky tomu všemu vymáčkli mnohem víc.

Lukáš: Před touto naší zahraniční zkušeností jsme neustále diskutovali, jak je možné, že ty zahraniční nahrávky znějí tak a tak, jak pracují s hlasem, skládají písničky a tak dále. Představoval jsem si, že to vše bude založeno na posunutí levelu, na kterém jsme zvyklí pracovat my - že budou lepší muzikanti, budou psát lepší písničky, budou mít ve studiu lepší vybavení. A práce na albu "3" nám ukázala, že o tohle vůbec nešlo. Nešlo o překonání nějakých hranic, ale spíše o úplně jiný způsob práce. V první řadě jsme byli ve studiu s producenty po celou dobu natáčení i produkování a na všem se pracovalo tady a teď. Díky tomu jsme byli v neuvěřitelně kreativním prostředí a vymýšleli věci, které by nás jinak vůbec nenapadly. A rychlost, o které Petr mluví - ráno se začalo pracovat na nové písničce a v podvečer byla zprodukovaná i nazpívaná, a to včetně všech vokálů.

Mezi producenty je i Edd Holloway, který má významný podíl na debutovém albu Lewise Capaldiho. Vaše spolupráce ale začala ještě předtím, než se Capaldi celosvětově proslavil. Pozorovali jste během toho procesu nějaký rapidní boom, který se kolem Hollowaye děl?

Petr: Když jsme v Londýně byli poprvé, Edd akorát dokončoval Lewisovu desku. Všechno se pak událo strašně rychle. Když jsme tam letěli následně, z Lewise byla najednou globální hvězda. Nicméně ve studiu se nic moc nezměnilo, až na těch několik multiplatinových ocenění visících na zdech. Eddovi to určitě otevřelo nové možnosti a mám pocit, že kromě druhého Lewisova alba chystá spolupráci s několika dalšími světovými jmény. Zmiňoval umělce jako James Bay, Tom Walker nebo X Ambassadors.

Lukáš: S Eddovým managerem jsme začali komunikovat na podzim 2018. Tehdy nám mezi referencemi jeho práce posílal právě třeba Lewisovu písničku "Grace". Vůbec jsme tehdy nevěděli, o koho jde. Dokonce si teď vzpomínám, že když jsme při první návštěvě Londýna jeli z obchodu, v rádiu zrovna začalo hrát "Someone You Loved". Edd říkal, že to je nový singl zpěváka Lewise Capaldiho, se kterým akorát dodělává desku. Písnička, která byla rok nato nominovaná na cenu Grammy. Dneska z toho jde trochu mráz po zádech.

Už z dosud vydaných singlů je patrná velká rozmanitost. Snažíte se i z reakcí fanoušků usoudit, která z nabízených poloh vašim písním sedí nejlépe?

Petr: S novým albem jsme poprvé začali hrát živě na koncertech zatím nevydané písničky. I díky tomu jsme mohli pozorovat reakce lidí a usoudit, zda je píseň vhodná jako singl. Poprvé jsme zaznamenali pozitivní reakce na píseň "4 ráno" a následně jsme na koncertech zařadili do playlistu i "Žár".

Lukáš: U prvních demáčů "Žáru" jsme si mysleli, že to bude spíše silná albovka. Když ale byla písnička dokončená, ukázalo se, jak silnou emoci v sobě má, a právě i reakce lidí na koncertech nás přesvědčily, že bychom ji měli vydat jako singl.

Je to óda na lásku, dříve jste přitom o tomto tématu vydávali spíše rozchodovky. Myslíte, že pozitivně laděných textů u vás začne do budoucna přibývat?

Petr: Už jsem mluvil o tom svém aktuálním rozpoložení při psaní textů, které většinou rozhodne, jak bude song laděný. Poslední dva roky se práce na nové desce nesly ve znamení uvolněnosti a čistého tvůrčího nadšení, možná i proto jsou na albu pozitivněji laděné texty. Zjistil jsem, že mě tahle poloha baví mnohem víc. Procházím si teď skvělým obdobím, mám se moc hezky, takže logicky věřím, že se to promítne i do další tvorby.

Bylo těžké zorganizovat nahrávání klipu k tomuto singlu v celostátní karanténě? Jak ochotné byly v této situaci zúčastněné známé tváře?

Petr: Původní záměr byl, že se vše natočí v ateliéru stejně jako záběry na nás s Lukášem, které jsme už měli hotové. Jenže najednou byl vyhlášen nouzový stav a my byli nuceni improvizovat.

Lukáš: Začali jsme přemýšlet i nad úplně novým konceptem klipu, ale pak nás napadlo, že by se všechny účinkující páry mohly natočit doma na svůj telefon nebo kameru a záběry nám poslat. Popravdě jsme se trochu báli, zda to vůbec bude fungovat a jestli to nezkazí původní myšlenku klipu. Jak se ale ukázalo, tu myšlenku to naopak ještě podpořilo a klip ve výsledku působí mnohem autentičtěji a přirozeně.

Petr: Nejprve jsme nevěděli, zda do toho oslovené páry vůbec půjdou. Měli jsme velkou radost, když nám napsaly, že se jim písnička moc líbí a klipu se zúčastní.

Řada světových umělců vzhledem k současné pandemii uvedení svých alb odložila, vy však desku vydáváte. Není to riskantní krok? Mají teď podle vás lidé hlad po nové hudbě?

Petr: Pravda je, že jsme uvažovali, zda nebude lepší to přesunout. Všimli jsme si, že několik světových interpretů jako Lady Gaga, Alicia Keys nebo OneRepublic vydání přesunulo na konec roku. Jsem ale rád, že jsme se nakonec rozhodli album vydat v původním termínu. Pracovali jsme na něm dlouho a já se už neskutečně těšil, až ho fanoušci uslyší. Nevím, zda bych to čekání do konce roku vůbec vydržel. (smích).

Jak situace ohledně koronaviru narušila plány vám? Museli jste překládat velké množství koncertů?

Petr: Chvíli před tím, než byl vyhlášen nouzový stav, jsme s kapelou nazkoušeli nové písničky, přichystali jsme novou světelnou show a už jsme se moc těšili na první letošní koncerty. Ty měly přijít jen pár dní nato. Zatím byly přesunuty koncerty od března do května. Nikdo samozřejmě neví, jak se bude celá situace vyvíjet, ale doufám, že se vše brzy vrátí do normálu. Už mi koncertování chybí.

Lukáš: Já se těšil i na koncerty, na které jsem měl jet jako divák. Třeba na Queen s Adamem Lambertem, kteří se přesunuli na příští rok, nebo na Paula McCartneyho.

Minulé album "Holomráz" jste představili na velkém turné v halách. Máte již nyní představu, jak pojmete koncerty k novince?

Lukáš: Už koncem února jsme připravili novou podobu koncertů včetně nové světelné show. Ona se podoba našich vystoupení změnila vlastně už loni a jdeme teď více energickou, místy až rockovou cestou. Přizpůsobili jsme i starší skladby, aby se dobře pojily s těmi novými. Na koncertech s námi vystupují další tři muzikanti - David Landštof, Martin Kroupa a Kuba Antl - jsme super parta a na koncertech to je, myslím si, vidět.

Petr: Turné k novému albu máme předběžně v plánu na podzim tohoto roku a jaro toho příštího. Zatím jsme ho oficiálně neohlásili, ale optimisticky věříme, že proběhne. Tentokrát bychom chtěli zamířit do kulturáků. V určitém ohledu mám ty menší prostory radši. Jsem rád, když můžu být v užším kontaktu s publikem. Zároveň se těším, až někdy v budoucnu vyrazíme na klubové turné. Tam ta atmosféra bude ještě o něco osobnější.

Deska zaujme i svým červeným obalem s celou řadou symbolů. Mohli byste přiblížit, jaký význam obal má?

Lukáš: To vymyslel náš grafik Kryštof Ostřížek. Album není koncepční a rozhodli jsme se, že vytvoříme grafiku, která nebude mít žádnou přímou návaznost na písničky a bude vycházet jen z názvu "3".

Petr: Grafické zpracování trojky na coveru alba vychází z kapky, kterou máme v logu. Každá písnička na albu má takto podle pořadí v tracklistu vytvořené číslo - deset písniček, to znamená deset čísel - a ta jsou potom za pomocí javascriptu náhodně vygenerovaná. Vytváří tak unikátní symboly na pozadí. To znamená, že pokud bychom to vygenerovali znovu, symboly by vypadaly úplně jinak.

V textu písně "Fotky" v obrazném významu stojí, že v plánu máte spousty dalších cest. Tušíte, kam povedou?

Petr: Ještě jsme nad tím nepřemýšleli, ale pomalu už plánujeme další skládací soustředění s Oliverem, takže věřím, že se tvůrčí proces ponese ve stejném duchu jako u tohoto alba.

Lukáš: A samozřejmě se těšíme na koncerty. S písničkami z nové desky to bude pěkný tlak!