O Walkmanz jsme prvně slyšeli jako o jednom z objevů loňského roku. Zárodky formace složené z ostřílených muzikantů - sestavu tvoří René Rypar (kytara), Jaro Lukáč (baskytara), Zbyněk Raušer (bicí) a Thom Fröde (zpěv) - lze ovšem vysledovat nejspíš už v roce 2018. Tehdy jeli Imodium a Portless společné turné, na kterém hráli i společný song "No Man". S odkazem na tuto píseň a na klasické walkmany pak vzniklo jméno skupiny. Koncepční EP dostalo název "MONO", protože texty narážejí na neosobní dobu, která přeje singlistům a která je nudná stejně jako mono poslech.

Na vzniku kolekce se podíleli René Rypar, který složil hudbu, a Lukáš Dvořáček, který napsal texty. Mix a master obstaral baskytarista Jaro Lukáč. Thom Fröde v autorském týmu chybí. Nechal se slyšet, že po sedmnácti letech si chtěl od psaní odpočinout a zároveň nechtěl, aby skladby v konečném výsledku vyzněly jako ty od jeho domovské, momentálně hibernující kapely Imodium (tohoto srovnání se však díky jeho charismatickému hlasu stejně nelze ubránit).

Walkmanz spojili své síly a vrhli se na to, co je baví nejvíc, tedy na energickou rockovou muziku. A povedlo se. Z díla je i přes svěží, nepředimenzovaný zvuk cítit závan retra, hudby osmdesátek a devadesátek, kdy se kytary začaly míchat s elektronikou. O tom svědčí i hned první tóny synťáků. Na mysli v tu chvíli vytanou české a slovenské formace jako Oceán, spartakiádní Team nebo světoví Europe a jejich "The Final Countdown". Naštěstí se v tomto duchu nenese celá nahrávka, další kousky pak nabídnou spíše poctivý rock s přísadami.

Osmičku tracků otvírá již provařený, pilotní singl "Až přijde láska" s celkem táhlým (fádním) úvodem. Popisuje několikrát omleté téma odosobněných vztahů - jak jsme všichni vyprázdnění, bez pocitů, očekávání, ale jen do té doby, než nás semele láska. Téma egocentrismu je smutným odrazem doby a tmelí album po obsahové stránce. "Heslo" naráží na fakt, že žijeme mimo realitu, neumíme mezi sebou komunikovat, jsme si vzdálení a slova typu "Lavjú" ztrácejí na významu. "Zpátky za tebou" je osvěžující duet se Žofií Dařbujánovou z MYDY o nenaplněných touhách. Skvělé spojení v nezvykle jemném hlasovém propletenci obou zúčastněných. Žofku zpívající v češtině se mimochodem jen tak neslyší.

Řízná nakopávačka "Spoutej" odkazuje na sliby lepších zítřků. "Sex" není jen o nezávazném ukojení libida, ale o povrchnosti a o touze něco, respektive někoho vlastnit. "Místa" zasvěcená životní cestě a vypořádání se s minulostí jsou nejpopovějším songem desky. V kontrastu s touto skladbou může následující "Robot" s chytlavým podmazem "Chcem víc..." a všudypřítomným "ajajaj" působit až stadiónově (možná vám připomene Mandrage a jejich "Františkovy Lázně"). Kořením je robotický elektro hlas v druhé polovině. Jak příznačné i pro dobu plnou nicků, lajků... Závěrečná "Za hranou" o anonymitě a samotě, která přitom začínala tak nevinně, stojí na dominantních bicích.

Musím se přiznat, že když jsem poprvé zaslechla, že se tito muzikanti dávají dohromady, bála jsem se, že to bude rychle spíchnutý paskvil. Ani pilotní singl moc naděje nedával, přišel mi takový tuctový a příliš zábavový. Albu ale postupně přicházím na chuť. Velké plus vidím v tom, že Rypar oslovil právě Frödeho, jenž zní místy prosebně, tesklivě, někdy až popově, ale jinak rockově až frackoidně, tak, jak jsme zvyklí. Jeho hlas má mnoho podob a nebýt jeho, nebude mít "MONO" takové koule.

V některých pasážích mi vadí umělé synťáky, vždy platí (a v rocku dvojnásob), že méně je kolikrát více. Celkově vzato se ale tahle parta s debutem vypořádala dobře. Břímě známých ksichtů nebylo na obtíž, naopak všichni členové dokázali ze svých zkušeností vytěžit maximum a proměnit je v zábavnou kombinaci retra s moderním rock 'n' rollem. Nic průkopnického v tom nehledejte, je to zkrátka poctivá muzika. A s poctivostí, jak známo, nejdál dojdeš. Jak tedy jejich první dlouhohrající počin zhodnotit? Na pomoc si beru názvy tracků: Walkmanz tě spoutaj', až přijde láska (k hudbě díky tomuto novému projektu), vrátí se zpátky za tebou. Znají totiž správná místa, heslo a nejsou za hranou.