teepee, to byla po dlouhou dobu autorská dvojice Tereza Lavičková a Miroslav Patočka, která vždycky dokonale ladila, ať už zasněným spojením vokálů, akustickou kytarou nebo křehkými tóny elektrické kytary. Můj osobní objev z roku 2016, za kterým si pevně stojím. I když jsem spíše příznivkyní tvrdší a skočnější hudby, tihle dva si mě podmanili svou éteričností a niterným souzněním. Z debutové desky jsem byla absolutně nadšená a jsem ráda, že to nebyl výstřel do neznáma a že se kvality tohoto projektu čím dál víc prohlubují. Důkazem budiž album "Where the Ocean Breaks".

Debut "Albatross" a následné EP "Mirrors" produkoval Mikoláš Růžička (Piano, Republic Of Two). Na aktuálním počinu si teepee vyzkoušeli spolupráci s britským producentem Tomem O. Marshem. Ne proto, že by nebyli spokojeni s Růžičkou, jen se chtěli zvukově posunout a spolupráce na pilotním singlu "Running Around" se osvědčila. Povedlo se. Na albu si dali obzvláště záležet - pracovali na něm dva roky. Ve srovnání s jinými interprety se to může zdát málo, ale když si uvědomíte, že společně hrají teprve necelých pět let, je čas relativní pojem.

Nově už také nejsou duo. S rozšiřováním sestavy roste jejich zvuk. Podíl na tom má zejména bubeník Tonda Procházka, který vystřídal Martina Nouzu, a fakt, že skupina nahrávala v profi studiu. Skladby obohatila o množství dalších nástrojů včetně piana, a celkové instrumentální spektrum je tak daleko širší a plné experimentů. (Aktuálně s nimi hraje ještě multiinstrumentalista Prokop Korb, ten se ale připojil, až když byl materiál natočený.)

Druhá deska byla určitou kritikou společnosti a působila trochu neosobně, možná až unyle. Novinka je o intimitě a nabízí sugestivní zpovědi inspirované osobními zážitky, zkušenostmi a příběhy z Miroslavova studentského pobytu v Baskicku či Terezina dobrovolnictví v daleké Indii. Velkou depku neočekávejte, zároveň je "Where the Ocean Breaks" oproti předchůdci pozitivnější (písním "Parallel World" a "Moonlight Rainbow" propadnete okamžitě). Jsou zde skladby s těžkými tématy, ale hudebníci se do každé noty snažili vložit naději na lepší zítřky.

"Where the Ocean Breaks" je deska o naději, smíření, lásce, změnách, ale také o nerovnostech ve společnosti a ztrátě kontaktu s přírodou. Osobní zážitky nabízejí písně "Hazel Trees" (o smrti a smíření v Terčině rodině) či "Heavenly Gates" (o vyrovnání se s úmrtím Mirkova bratra). Kritiku současné společnosti obsahují "Around It" (o hledání sebedůvěry), "No Reason" (o nesmyslnosti genderových stereotypů) či "Starving Hands" (o společenských rozdílech v systému). Transformaci myšlení a životní perspektivy najdete v "Parallel World" (o hledání osobního štěstí) a "Running Around" (o změně pohledu na věc), téma lásky pak zpracovávají kousky jako "Closer" (o rodičovské lásce) či "Halfway Gone" (o vztahové krizi). "Moonlight Rainbow" a "Only One" dokonce věnovali každý své přítelkyni.

A s tím vším souvisí i přebal desky. Jednoduchý, čistý, přitom skrývající jisté tajemno, stejně jako melodie, které předkládá posluchačům.

Je trochu škoda, že i po těch letech jsou teepee stále spíše neznámou kapelou. Snad to album "Where the Ocean Breaks" změní a jim se přihodí podobná věc, kterou nyní zažívá třeba Zvíře jménem Podzim, uskupení, které valná část médií také objevila až s jeho druhou studiovkou. Bylo by to moc fajn, tahle hudba si to zaslouží.