Podobnou silou jako tento týden hurikán Sabine se minulý čtvrtek Prahou prohnala rocková smršť Gaia Mesiah. S sebou vzala kupu energie, kterou lidem na rozdíl od silného větru nebrala, ale naopak ji do nich od prvních tónů pumpovala. A že jich přišlo do Lucerna Music Baru opravdu požehnaně - sál byl nakonec vyprodán. Oproti loňsku, kdy GM vydali a křtili hned dvakrát, si tentokrát vystačili s jedním koncertem. O nic dalšího ale návštěvníky neochudili.

Živelnost těchto divoženek nezná hranic. Obdivuju je a vzhlížím k nim jako ke klubovému kultu, který žhne čím dál tím víc. Kapela může být hrdá, že jí velí frontwoman Marka Rybin. Na ní je skvěle vidět, jak její výkon hýbe s publikem a souzní s ostatními ve skupině. Klobouk dolů před jejími pěveckými a tanečními kreacemi a před tím, jak to celé zvládne udýchat.

Ještě než formace po vydařené desce "Excellent Mistake" příští rok vydá další studiovku, zpříjemnila posluchačům čekání a ukázala, že nespí na vavřínech. A svým novým počinem (který zas tak úplně nový není) je nadchla. V "Refresh In Golden Hive (Live)" vzdává hold starým dobrým peckám ještě z dob před pauzou, které se nikdy neomrzí (a na koncertech budou znít zřejmě do skonání světa). Písně jsou zde zpravidla v kratších a říznějších verzích a všech deset se stalo součástí aktuálního setlistu.

Večer odstartovala loňská novinka "Království", pak už došlo na tradiční klasiky typu "Legulize Marihuana", "Black Bridge", "Ocean", "Alpha Female" či na eponymní hit. I přes tyto změny zůstala na třetím místě "Maňana". Asi osudové pořadí, které má za účel zlomit koncert (stejně jako to má třeba Mňága a Žďorp s úvodním "Hodinovým hotelem"). Pecky ze živáku, který vznikal v Amákově studiu a který byl ten večer jen den starý, zněly svěže i po letech. Byly autentické a živelné.

Stejně jako zpěvaččin blyštivý overal byl jiskřivý moment samotného křtu. Toho se nezvykle ujal zvukař skupiny Bert Neven. A bylo to dobře, kdo jiný si to zaslouží více než ten, který se stará o to, jak Gaia Mesiah znějí. V závěru setu si pak přizvali Ekvádorce Pedra Paredese a Carla, kteří posledním songům podobně jako před pár lety dodali lehký nádech reggae.

Večer dokázal, že znovuvzkříšená klubová senzace jede dál, na kvalitě koncertů nepolevuje ani trochu. Přívrženci alternativní rockové klubové scény se tak mohou těšit na neoblomnou, starou dobrou Gaiu, kterou tak milují.